Brusel - Členství v Evropské unii českou společnost i ekonomiku zásadně ovlivnilo a posunulo kupředu, Češi dostali možnost cestovat, české firmy zase mohou podnikat na vnitřním evropském trhu. Podle některých českých europoslanců ale existují státy, které své členství za 20 let od svého vstupu dokázaly využít více naplno. Jiní se zase domnívají, že se za 20 let Evropská unie změnila v něčem k horšímu, a zmiňují například obrovský nárůst byrokracie či zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory, který by měl nastat po roce 2035. Vyplynulo to z ankety ČTK. Od vstupu Česka do Evropské unie uplyne v květnu 20 let.
"Ekonomicky na našem členství jasně vyděláváme. Naprostá většina našich exportů směřuje do EU. Společný trh je největším světovým trhem mezi demokratickými zeměmi a pro nás představuje cestu k prosperitě," uvedl Luděk Niedermayer (TOP 09). "Osobně bych byl moc rád, kdybychom tuto cestu podpořili i přijetím eura v naší zemi," dodal. Jak zmínil, ČR je stále čistým příjemcem zdrojů EU, z unijního rozpočtu tedy stále více získává, než do něj posílá.
Společná Evropa ale podle Niedermayera není ani trh ani kasička na peníze. Stojí na míru a spolupráci, solidaritě, respektu a vzájemné podpoře. "Jistě, mohli jsme toho dosáhnout víc, a je škoda, že se to nepovedlo, ale i tak je pokrok v naší zemi zejména za tyto dvě dekády obrovský," řekl. Česko podle něj historicky provází pocit malého národa, kterému ostatní diktují. "Po 20 letech v EU je nejvyšší čas se s tím rozloučit. Nejsme tak malí, jak si myslíme. Jsme devátou nejlidnatější zemí v EU. A svým hlasem spoluutváříme budoucnost Evropy i celého světa. Během českého předsednictví v Radě EU (v druhé polovině roku 2022) jsme prokázali, že kompetence na to máme," uzavřel.
I podle Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) vidí "každý rozumně uvažující člověk nesporné výhody, které díky členství v Evropské unii máme", právě pokud jde například o volný pohyb osob, zboží a služeb. "EU není dokonalá a musí projít řadou reforem, ale plusy našeho členství výrazně převažují nad zápory," dodal Zdechovský.
"Životní úroveň i HDP na hlavu se u nás za těch 20 let zvedly na 90 procent průměru Evropské unie. Česko tak předběhlo například Portugalsko či Španělsko," doplnila ho jeho kolegyně z KDU-ČSL Michaela Šojdrová. Fondy EU podle ní představovaly až 50 procent veškerých veřejných investic v Česku. Bez nich by Češi neměli například na investice do špičkových výzkumných center a opravy nemocnic, dodala česká europoslankyně. Podle Šojdrové se stal Brusel i objektem nadávek a "přínosu našeho členství v rodině EU si jako společnost moc nevážíme". "Ale někde v hloubi naší komplikované české duše tušíme, že tam patříme. Doufám, že se to nakonec projeví i otevřeně, například tím, že se rozhodneme vstoupit do eurozóny a přijmeme euro," dodala.
Přínos Evropské unie v podobě přístupu na vnitřní trh, cestování i pracovních příležitostí v EU ocenil i Ondřej Knotek z ANO. Česko podle něj naopak obohatilo nynější sedmadvacítku svým "zdravým rozumem a českým švejkovstvím. "400 let Habsburků a 40 let komunismu nás naučilo, že zeď se dá obejít," uvedl Knotek s tím, že Češi do EU přinesli i "kreativitu a typický smysl pro humor, který ne každý stát bere, ale už se to učí". Společnost je podle něj v současné době hodně rozdělená, pokud jde o uvědomění si přínosů EU. "Já tvrdím, že Evropská unie je v tuto chvíli nejlepší, co nás mohlo potkat, to ale neznamená, že nemá své problémy, my jsme například velmi kritičtí k tomu, jak je řízená," dodal Knotek.
Podle Ondřeje Kovaříka, který je rovněž europoslancem za ANO, členství v EU posunulo Česko na úroveň vyspělých zemí Evropy. "Sedíme dnes s klíčovými zeměmi u jednoho stolu a spolurozhodujeme o zásadních otázkách dnešního světa. To bychom měli být schopni naplno využít, aby i v Evropě byl vždy slyšet náš hlas co nejjasněji," uvedl Kovařík. Podle něj je pro Čechy podstatné, aby mohli i nadále posilovat ty politiky v EU, které jsou "pro nás prospěšné, a omezit negativní stránky, kterými unie do jisté míry trpí". V této souvislosti zmínil například přehnanou byrokracii nebo příliš ideologizované politické návrhy.
Místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nezávislá za ANO) vnímá vstup Česka do EU jako "naprosto zásadní krok v naší novodobé historii". "Pro mě osobně to byl velmi silný moment i proto, že jsem se na jeho vyjednávání podílela," uvedla europoslankyně, která v minulosti pracovala jako diplomatka na ministerstvu zahraničí i na stálém zastoupení ČR v EU v Bruselu. "Členství v EU přináší našim občanům a firmám svobodu pohybu osob a zboží a hlavně nám dává jistotu ukotvení v klubu demokratických zemí. V dnešní době, kdy máme v Evropě už dva roky válku na Ukrajině, je toto členství důležitější než kdykoli předtím," dodala Charanzová.
Podle její kolegyně Martiny Dlabajové (rovněž nezávislá za ANO) Češi jako národ získali členstvím v EU "zpět ztracené sebevědomí, naučili se naslouchat ostatním, spolupracovat s nimi a dívat se dopředu". "Ráda říkám, že jsme se před 20 lety vrátili zpátky domů do Evropy, což byl mimochodem název mé diplomové práce, kterou jsem věnovala vstupu ČR do EU a kterou jsem úspěšně obhájila na univerzitě v Padově," uvedla Dlabajová. "Přístup ke společnému trhu EU s více než 500 miliony spotřebiteli umožnil českým podnikům rozšířit svou působnost a zvýšit konkurenceschopnost. Z tohoto kroku těžíme dodnes a byla by chyba myslet si opak," dodala europoslankyně.
Základní svobody – volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob – podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) "nakoply naši ekonomickou prosperitu". "Z evropské spolupráce také vychází řada pěkných společných projektů, jako například Erasmus, díky němuž se naši mladí podívají do světa," uvedl Vondra. Jak nicméně dodal, existují státy, které svoje členství dokázaly využít naplno, například Polsko. "Za posledních 20 let prošlo neuvěřitelnou transformací a dnes téměř není k poznání. Od těch si můžeme brát příklad," dodal.
Možnost studovat v zahraničí díky projektu Erasmus ocenil i europoslanec Marcel Kolaja (Piráti). "Náš vstup do Evropské unie považuji za to nejdůležitější rozhodnutí, které jsme jako Česko v období po sametové revoluci udělali. Přineslo nám to spoustu výhod," uvedl Kolaja a stejně jako jeho kolegové vyzdvihl otevření možnosti vstupu na jednotný evropský trh. "Také nám Evropská unie poskytuje jistoty, díky kterým na to nikdy nejsme sami. V období pandemie covidu-19 nebo po Putinově útoku na Ukrajinu se ukázalo, že to je k nezaplacení, protože nejsilnější jsme, když spolupracujeme," dodal.
Podle europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) Evropská unie není "spolek, který si vymýšlí oslavné příběhy o své dokonalosti, jaké jsme znali z minulosti, ale skutečně demokratický projekt, který si uvědomuje svoje limity, a jeho bytí a nebytí závisí na každodenní ochotě svých členů pracovat a podílet se na jeho rozvoji". Připomínat si celý kontext vzniku EU je o to zásadnější v době, kdy se na obyvatele valí nespočet výzev, které už dávno nemají řešení na úrovni národního státu, uvedla Gregorová. "Naším úkolem je pracovat na tomto projektu tak, abychom v krizích neztratili důvěru občanů v jeho smysl," dodala česká europoslankyně.
"Evropská unie poskytla po staletích válek obyvatelům našeho kontinentu právní rámec, díky kterému se všichni mohou férově účastnit demokratického rozhodování za rovných podmínek, bez ohledu na to, kdo je občanem velkého a kdo menšího státu," myslí si pirátský europoslanec Mikuláš Peksa. "Posunulo nás to kulturně od mravního úpadku 90. let – naučili jsme se vnímat, že zákony platí, platí pro všechny, lidé jsou si rovni bez ohledu na sociální původ, rasu nebo třeba sexuální orientaci a mají právo na důstojný život v čistém životním prostředí," dodal.
Europoslankyně Radka Maxová (nezávislá za sociální demokraty) by v souvislosti s přínosy EU chtěla vyzdvihnout zejména evropské sociální politiky. "Za sociální politiky zodpovídají především členské země EU, ale aktivity na evropské úrovni dodávají nové impulsy a nastavují směřování," uvedla Maxová s tím, že díky EU tak má Česko zavedené principy, jako je rovné odměňování mužů a žen, možnost práce v ostatních členských zemích, poskytování sociální ochrany i těm nejzranitelnějším nebo třeba právo na přístup ke zdravotní péči. I když Češi za posledních 20 let udělali velký kus práce, stále mají před sebou spoustu výzev. "V některých oblastech nepostupujeme tak rychle, jak bych si přála, například v boji proti násilí na ženách nebo v otázkách rovnoprávnosti, jako je manželství pro všechny," dodala česká europoslankyně.
Podle Kateřiny Konečné (KSČM) prošla EU i eurozóna za posledních 20 let zásadní změnou a v mnohém k horšímu. "Došlo k extrémnímu nárůstu byrokracie. A to zejména v souvislosti s tím, že EU začala strkat nos i do takových věcí, které jsme si před 20 lety zřejmě jen těžko dokázali představit," uvedla česká europoslankyně a zmínila zejména zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory. Uvedla ale i pozitiva, například zásadní usnadnění cestování či stejné ceny hovorného napříč zeměmi EU. "Můžeme i efektivněji společně vyvíjet léky nebo si vyměňovat zkušenosti a výzkumná data, ale mohli jsme toho mít mnohem více, kdyby všechny naše vlády nechodily do Bruselu shrbené a bez přípravy. Mnohé jiné země ukázaly, jak se má hájit národní zájem, v tom ČR dlouhodobě selhává. V EU i jinde," uzavřela Konečná.
