Polovina onkologických pacientek trpí sexuální dysfunkcí. Léčba ohrožuje i plodnost, může způsobovat sterilitu

Onkologická léčba bezpochyby výrazně ovlivňuje kvalitu života a negativní dopad mívá i na sexuální zdraví. Podle odborných studií se až 50 % onkologických pacientek po terapii potýká s různými sexuálními dysfunkcemi. Speciální kategorií je pak vliv na plodnost, která bývá léčbou často významně narušena – výjimkou není ani úplná sterilita. Víte, kolikrát vyšší je riziko rozvoje sexuálních dysfunkcí u žen s rakovinou prsu? Proč je důležitý včasný social freezing? A jak mohou s návratem k sexuálnímu životu pomoci erotické pomůcky?

Onkologické onemocnění představuje mimořádnou zátěž pro lidské tělo a psychiku. I po úspěšně absolvované léčbě mohou ještě měsíce či léta přetrvávat přidružené potíže, které souvisejí nejen se samotným onemocněním, ale především s léčbou. Chemoterapie, ozařování i hormonální léčba používaná v terapii nádorů prsu či děložního hrdla ovlivňují lidský organismus v mnoha rovinách. Mezi obtíže, s nimiž se ženy po onkologické léčbě vypořádávají, patří také sexuální dysfunkce, snížení či ztráta sexuální apetence či poruchy nebo úplná ztráta plodnosti.

„Onkologické nemoci ovlivňují život ženy z hlediska zdravotního, sociálního, ekonomického a společenského a mají vliv také na sexuální život. Nádory a jejich léčba mění sexuální funkce, potěšení ze sexu, rovnováhu vztahu, narušují pocit bezpečí v životě včetně partnerského života. Ovlivněny jsou i vlastní pocity vnímání těla. Nemocné ženy se cítí neatraktivní v důsledku vedlejších účinků léčby, jako jsou změny na kůži, jizvy, popáleniny, změna váhy, například v případě rakoviny prsu pak může dojít k amputaci, což se projevuje negativním vnímání těla,“ přibližuje primář sexuologického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem MUDr. Marek Broul, Ph.D., MBA, FECSM.

Obtíže způsobují hormonální změny, svou roli hraje také psychika
Onkologická léčba může v ženském organismu způsobit řadu změn, které intimní oblast přímo ovlivňují. Výzkum ukazuje, že se sexuálními dysfunkcemi se po zotavení potýká až 50 % žen léčených s karcinomem děložního čípku.[1] Podle další studie je u žen s rakovinou prsu téměř čtyřikrát vyšší riziko rozvoje sexuálních dysfunkcí než u žen zdravých, přičemž toto číslo se může v závislosti na dalších přidružených obtížích ještě zvyšovat.[2]

Při hormonální léčbě může například docházet ke snížení produkce hormonu estrogenu, což může mít za následek celou řadu projevů od nepravidelné menstruace až po vaginální suchost. Nízkou hladinu estrogenu může způsobit i radiologická léčba, především v oblasti pánve. Pojí se s ní rovněž další nežádoucí vedlejší projevy, jako vaginální stenóza (zúžení pochvy) či vaginální atrofie (chronické vysychání vaginální sliznice), kterou doprovází nepříjemné pálení, svědění, výtok nebo bolestivý sex. Všechny tyto obtíže intimní život výrazně znepříjemňují či přímo znemožňují.

Svou roli pak hraje i psychika nemocných. „Během procesu léčby dochází obvykle ke snížení pohlavních styků a jejich frekvencí klesá sexuální touha v důsledku prožívání stresu. Po operační léčbě se až u 60 procent léčených objevují deprese. Tato etapa bývá charakterizována sníženou či pozastavenou sexuální apetencí,“ popisuje Broul.

Léčba rakoviny ohrožuje plodnost ženy
Diagnóza onkologického onemocnění může ohrozit samotnou plodnost ženy, a to i v případě, že se pacientka nepotýká přímo s nádory pohlavních orgánů. Snížení plodnosti a případně sterilita se pojí zejména s léčbou radioterapií, chemoterapií a některými druhy hormonální léčby. Onkologická léčba tak může u ženy způsobit předčasný nástup menopauzy, snížit počet vajíček ve vaječnících, ovlivnit funkci vaječníků, vejcovodů, ale též dělohy nebo děložního čípku. Přes to všechno již dnes existují možnosti, jak si při onkologické léčbě svoji plodnost pojistit. „Záchrannou síť může pro onkologicky nemocného pacienta představovat zmrazení pohlavních buněk označované jako social freezing. Moderní medicína umožňuje nejen odběr a zamrazení spermií, ale i odběr a zamrazení vajíček bez zbytečné prodlevy. Stimulaci vaječníků pro odběr zahajujeme v takzvaném random startu, bez nutnosti kopírování menstruačního cyklu ženy. Léčba radioterapií či chemoterapie často plodnost ohrožují, v určitých případech hrozí až sterilita. Důležitost toho, že je vhodné si buňky nechat před nástupem na léčbu odebrat a zamrazit, už vnímají také pojišťovny, které tento proces plně hradí,“ uvádí MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., ředitelka reprodukční kliniky REPROMEDA.

S návratem k sexu pomohou i erotické hračky
Léčba rakoviny se neustále vyvíjí a například u rakoviny prsu, které je nejčastějším typem rakoviny u žen, je při včasném záchytu onemocnění šance na uzdravení vysoká a úmrtnost se v posledních letech snižuje. Intimní život po onkologické terapii může být náročný, avšak s vhodnou léčbou a podporou je možné najít cestu k obnově. Odborníci se shodují, že důležitá je zejména podpora partnera a otevřená komunikace s lékařem o obtížích, jimž žena čelí, a to i v intimní oblasti.

Otevřená komunikace hraje významnou roli v sexuálním životě celkově, po onkologické léčbě pak na důležitosti ještě nabývá. Žena by se neměla bát svěřit se svému partnerovi jak se svými strachy ohledně návratu k intimnímu životu, tak se svými přáními. I partner totiž může pociťovat obavy, například aby partnerce neublížil nebo aby se do sexu necítila nucena. „Vhodné je začít postupně, ideálně smyslnými masážemi, mazlením a dalšími něžnostmi, a penetraci neuspěchat. Znovu přijít sexu na chuť mohou pomoci nové polohy, experimentování nebo i erotické hračky. Nebojte se pomoci si vhodnými lubrikanty a nezanedbejte předehru,“ radí Tomáš Koubík, zakladatel společnosti Sexshop.cz.

S použitím erotických pomůcek jako s jednou z možností, jak se onkologické pacientky mohou vrátit k prožívání sexu, souhlasí také MUDr. Broul. „Existuje mnoho různých typů erotických hraček, které mohou být použity k dosažení různých sexuálních cílů a potřeb. Některé z nich mohou pomoci s intenzitou orgasmu, zlepšením stimulace nebo přinesením nových zážitků,“ říká lékař.

[1] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5555520/
[2] https://www.nature.com/articles/s41598-023-47684-7

Foto: archiv