Již ne Zelená dohoda, ale průmyslová dohoda. Přesněji evropská průmyslová dohoda, která doplní Zelenou dohodu a udrží vysoce kvalifikovaná pracovní místa pro Evropany v Evropě. To je podstata iniciativy, jež vznikla před měsícem a půl pod názvem Antverpská deklarace pro evropskou průmyslovou dohodu podpisem 73 zástupců reprezentujících téměř dvacítku průmyslových odvětví Evropy. Stalo se tak v rámci ekonomického summitu, který se uskutečnil 20. února v belgických Antverpách za účasti předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové.
Evropa riskuje, že se stane závislou dokonce i na dovozu základního zboží a chemikálií, varovali na setkání odborníci. Podle nich si něco podobného nemůže dovolit. Zástupci průmyslu dlouhodobě upozorňují, že řada odvětví na starém kontinentě čelí již delší dobu nejrůznějším výzvám. Jednou z nich je i nadměrná produkce Číny a její zvýšený export do Evropy. Na druhé straně evropské firmy postrádají finanční podporu typu amerického zákona o snižování inflace (IRA).
Byrokracie je zkáza evropského průmyslu, varuje miliardář Ratcliffe |
Aby byla do roku 2050 splněna klimatická neutralita a dokonce nedávno oznámený cíl do roku 2040, bude se muset evropská výroba elektřiny znásobit a průmyslové investice budou muset být šestkrát vyšší než v předchozím desetiletí, zaznělo na summitu. Tento obrovský problém přichází právě v době, kdy velké společnosti, ale i malé a střední podniky čelí nejvážnějšímu hospodářskému poklesu za posledních deset let, kdy klesá poptávka, zvyšují se výrobní náklady a investice se přesouvají do jiných regionů mimo EU.
Podpisy asociací z Česka
Hybnou silou antverpského setkání se stal belgický premiér Alexander De Croo, který akci inicioval společně s Evropskou radou chemického průmyslu Cefic. V první řadě jej k tomu vedl mandát, Belgie totiž v tomto pololetí Unii předsedá. Dalším důvodem byla skutečnost, že chemický klastr Belgie navázaný na antverpský přístav neprožívá zrovna nejlepší období. Ceny energií zůstávají pro podniky vysoké a poptávka po chemických produktech je naopak nízká. Každá třetí výrobní linka chemických podniků v zemi stojí.
Antverpská deklarace nastiňuje deset naléhavých opatření, která by evropskému průmyslu měla pomoct, přičemž by zůstaly zachovány klimatické cíle uvedené v tzv. Zelené dohodě. Do včerejšího dne ji podepsalo 973 organizací reprezentujících 25 sektorů. Jejich počet každým dnem roste, je mezi nimi i řada průmyslových asociací a jednotlivých podniků z Česka.
„Cílem iniciativy je upozornit na rapidně se zhoršující konkurenceschopnost evropského průmyslu. Obavy nebudí už jen vývoj v energeticky náročných odvětvích, jako je ocelářství, papírnictví či chemie, ale také situace v navazujících odvětvích, například i v automobilovém průmyslu,“ říká Daniel Urban, generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR a předseda představenstva Ocelářské unie. Svaz průmyslu a dopravy ČR se k Antverpské deklaraci připojil koncem února a Ocelářská unie sdružující hlavní výrobce oceli v Česku i na Slovensku v polovině března.
Podle Urbana deklarace poukazuje na to, že evropské firmy čelí mimo jiné nejvyšším cenám energií na světě, přebujelé byrokracii a obecně mnohdy nesmyslným, či dokonce protichůdným cílům přicházejícím z evropské úrovně. „Východiskem by mohla být Evropská průmyslová dohoda, která by doplnila Zelenou dohodu a dala průmyslu skutečně strategickou důležitost,“ vysvětluje.
Sestoupit z oblaků na zem
Český plynárenský svaz se s Antverpskou deklarací také ztotožňuje, a jak zdůrazňuje jeho předseda Josef Kotrba, hlavní motivací jsou již zmiňované obavy o konkurenceschopnost evropského průmyslu. „V posledních dvou desetiletích jsme začali, jak v absolutním vyjádření, tak v HDP na hlavu, zaostávat nejen vůči Číně, ale i USA a dalším ekonomikám. Tento trend musí Evropa zvrátit,“ říká Kotrba.
Iniciativu vzešlou ze summitu v Antverpách vítá i český sklářský a keramický průmysl, který patří z hlediska spotřeby energií mezi energeticky náročná odvětví a Zelená dohoda se jej významně dotýká.
„Evropa se už před lety rozhodla hrát v tomto směru hlavní roli, být průkopníkem a laboratoří, kvůli čemuž ponesou evropské firmy největší zátěž přechodu na emisně neutrální ekonomiku,“ upozorňuje Petr Mazzolini, prezident Asociace sklářského a keramického průmyslu České republiky. Jak dodává, Antverpská deklarace je výzvou pro nové vedení EU. To bude zformováno po volbách do Evropského parlamentu, které se na území ČR konají letos 7. a 8. června.
„Nová Evropská komise by si měla uvědomit, kde jsou hranice reálného vývoje a co je nutné v evropském průmyslu ještě připravit, zajistit a jak se vývoji v Evropě přizpůsobit. Nová komise by měla opustit rétoriku překotného rozvoje, sestoupit z oblaků na zem a pracovat s reálnými prostředky a možnostmi,“ říká Mazzolini.
Český průmysl je v ohrožení. Chybějí analýzy nákladů a dopadů dekarbonizace |
Signatáři deklarace nerozporují dekarbonizaci jako takovou, ale upozorňují na to, že zavádění nových technologií a změn může znamenat oslabení konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Podle nich by se podpoře zavádění těchto technologií a rozvoji poptávky po nich měla věnovat stejná pozornost jako snižování emisí.
Základem dosavadní prosperity Evropy není úmorná regulace, ale volný trh, cenově dostupné energie a férový obchod se zeměmi mimo EU. „To všechno jsou myšlenky, s nimiž se Svaz průmyslu a dopravy ČR může ztotožnit,“ zdůrazňuje generální ředitel SP ČR Urban.
Po volbách se ukáže
Podle Josefa Kotrby z Českého plynárenského svazu je podmínkou úspěchu Antverpské deklarace tlak ze strany členských států, přičemž podle něj musí být mezi nimi i některé velké. „Pokud mohu soudit podle veřejné a odborné debaty v Německu, témata, jako je odstraňování překážek podnikání, ceny a dostupnosti energií, kdy ani jádro už tam není tabu, surovinová bezpečnost, a další témata, jichž se deklarace týká, nabývají na významu,“ dodává.
Daniel Urban potvrzuje, že Evropská komise se tématem konkurenceschopnosti začala již konečně zabývat. „Ale až její nové složení ukáže, zda můžeme toto snažení brát vážně,“ upozorňuje.
Pro eurovolby je potřeba nadchnout lidi a plnit úkoly, věří šéfka europarlamentu |
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová den před summitem v Antverpách oznámila, že se o svůj post míní ucházet znovu. Podle analytiků v rámci své kampaně naznačuje, že pokud bude po volbách znovu jmenována do čela exekutivy EU, více než na Zelenou dohodu a Zelený pakt pro Evropu by se ráda soustředila na konkurenční a průmyslový rozměr Evropské unie.
Železná Ursula jde do boje. Chci být znovu šéfkou Evropské komise, oznámila |
Ostatně již v projevu o stavu Unie na podzim roku 2023 von der Leyenová slíbila: „Jak vstupujeme do další fáze naplňování Zelené dohody pro Evropu, jedna věc se nikdy nezmění. Po celou dobu transformace budeme i nadále podporovat evropský průmysl.“
