Výchova dětí patří mezi nejnáročnější a nejsložitější životní úkoly, se kterými se zkrátka musíte nějak popasovat. Navíc každé dítě je jedinečné a přistupuje k pravidlům a hranicím diametrálně odlišně. Můžete si tak číst spoustu různých příruček, radit se s kamarádkou, se svou matkou nebo hledat informace v příspěvcích na sociálních sítích, ale stejně potom tvrdě narazíte. Na vaše dítě prostě určité věci nefungují. Znáte to?
Děti nejsou stejné – ani rodiče
Problematiku pravidel chápeme každý jinak. A vy coby rodiče používáte své metody a považujete je samozřejmě za správné. Jenže to je váš styl a vaše chápání, které je samozřejmě ovlivněno typem vaší osobnosti. Ten ovšem může být odlišný od typu osobnosti vašeho dítěte.
„Měli bychom si uvědomit, že naše povahy na sebe mohou v oblasti pravidel silně narážet. My jako rodič máme nějaká očekávání, co by naše dítě mělo zvládnout. Jenže to může být kámen úrazu, protože vzhledem k typu osobnosti toho ještě nemusí být schopné, nebo se dokonce potřebuje učit pravidla jiným způsobem,“ vysvětluje psycholožka Šárka Miková.
Nejprve byste se tedy měli snažit porozumět osobnosti vašeho dítěte a přizpůsobit mu svůj přístup – jedině tak docílíte harmoničtější a efektivnější výchovy.
Dítě je osobnost. Ale jaká?
Děti s potřebami ROZUMĚT a PROVĚŘOVAT
Tento typ dětí má odpor k autoritativnímu tlaku. Pravidla přijímají pouze tehdy, když jim jsou logicky vysvětlena, když rozumí důvodům, proč je jejich dodržování nezbytné a když pro ně mají smysl. Proto u nich vůbec neuspějete s větami typu: „protože se to tak dělalo vždycky“ ani „protože jsem to řekla“.
„Osvojování a uplatňování morálních principů se u NT dětí děje pomaleji než u jiných typů, protože se přirozeně do druhých lidí nevciťují a i u morálních principů potřebují rozumět jejich logice. To ovšem neznamená, že by nedokázaly projevit soucit a pomoc druhým, když trpí. Spíše jim déle trvá pochopit, jaké dopady má jejich chování na prožívání jiných lidí,“ zmiňuje Šárka Miková.
Děti s potřebami HLUBŠÍ SMYSL a JEDINEČNOST
Tyto děti zpravidla necítí vnitřní potřebu dodržovat pravidla, jelikož instinktivně chápou, že každý člověk je unikátní. Přesto jsou připraveny pravidla akceptovat, když pochopí, že přispívají ke spolupráci a harmonickým vztahům. Jejich ochota podřídit se pravidlům může také pramenit z touhy být oblíbené a vyhýbat se konfliktům.
„Osvojování morálních principů nebývá pro NF děti problematické, protože se do lidí přirozeně vciťují a zároveň chtějí být okolím přijímány. Podobně je tomu i u konvenčních pravidel – respektují je, protože nechtějí riskovat odmítnutí ze strany důležitých dospělých, a zároveň si postupně uvědomují, že pravidla napomáhají spolupráci a dobrým vztahům. Protože ale přirozeně ctí lidskou individualitu, není jim úplně blízký přístup „všichni dělají totéž stejným způsobem“ a v dospělosti snadno udělají z pravidla výjimku, pokud člověku pomůže, aby se cítil dobře,“ vysvětluje odbornice.
Děti s potřebami SVOBODY a AKCE TEĎ A TADY
Tyhle děti prostě neposlouchají. Mají pocit, že pravidla jsou pro ně omezením, a upřednostňují život v dané chvíli, reagují na situace spontánně. Dodržovat pravidla budou jen v případě, pokud jim bude připadat, že dávají smysl a zároveň jim nebrání v jejich činnostech.
„Protože SP děti žijí teď a tady, může pro ně být někdy obtížné pravidlo dodržet – hlavou jim totiž neběží minulé zkušenosti a nepředstavují si dopady na budoucnost. Naopak si dobře uvědomují, jak se situace každou chvíli mění. Přijmout, že některé situace se opakují a má smysl pro ně domluvit nějaké pravidlo, jim proto může trvat dlouho,“ pokračuje psycholožka. „Nicméně i v případě učení se morálce a pravidlům platí, že by dítě mělo zažívat důsledky svého chování. Pokud si nejste jisti, že si dítě uvědomilo, co udělalo špatně, zkuste ho na to stručně, věcně a zároveň důrazně upozornit. Dlouhé moralizující rozhovory nebude SP dítě určitě vnímat.“
Děti s potřebami STABILITY a PŘEDVÍDATELNOSTI
Tyhle děti zbožňují pravidla, dokonce doslova odpovídají jejich vnitřním potřebám. Jsou jim vlastní a když se situace nevyvíjí podle jejich očekávání nebo plánů, cítí se zmateně. Mohou také vystupovat v roli "strážců pravidel" a upozorňovat na ty, kdo se pravidel nedrží, což jim pomáhá ujistit se, že pravidla stále platí.
„To ale neznamená, že by SJ děti nikdy pravidlo neporušily. Chtějí-li uplatnit svůj záměr, mohou na pravidlo zapomenout nebo se nechat strhnout kamarády. Zpětně si však porušení pravidla uvědomí a často se i samy přiznají. SJ děti se také dobře učí vnímat morální principy – ctí totiž autoritu, která jim je předává, a zároveň vnímají morálku v úzkém propojení s naplňováním svých potřeb. Podle nich se morálně chová ten, kdo se drží řádu a pravidel, je zodpovědný a spolehlivý,“ doplňuje autorka Teorie typů.
Všeobecně platí, že děti by měly mít svobodu výběru a možnost přímo pocítit přirozené nebo logické výsledky svých činů. Důležité je, aby tyto důsledky nebyly vnímány jako trest nebo prostředek k potvrzení autority rodiče. To už byste totiž nebyli partneři, ale nadřízený vs. podřízený. Držíme vám palce a pevné nervy, ať už je vaše dítě jakákoliv osobnost.
Zdroj: iGlanc.cz, psycholožka Šárka Miklová, projekt Teorie typů
