Výsledky testu ovlivňuje spousta různých faktorů a rozhodující nemusí být ani inteligence dítěte nebo intenzita jeho příprav na zkoušky. Mnohem důležitější může být to, jak dokáže dítě zvládat stres během přijímaček. Psycholožky Šárka Miková vysvětluje proč: “Stres totiž výrazně zhoršuje naši schopnost přemýšlet, tedy vybavovat si informace z paměti, zvažovat možnosti řešení i používat naučené postupy.“

Odhalte "spouštěč" stresu

Podle neuroložky Sonii Lupien z kanadského Centra pro studium lidského stresu existují čtyři charakteristické situace, které za stresem nejčastěji stojí. Když je prý poznáme a pochopíme, můžeme si ve vypjatých situacích lépe poradit. 

Nervozita z nového

Když je pro nás něco úplně nového, tak nás to dokáže “rozhodit”. V případě přijímaček to pro dítě může být nepříjemný pocit z nového místa nebo otázka v testu, kterou ještě nikdy neřešilo. Co tedy může pomoci zmírnit tento typ stresu? “Dítě by mělo vědět, jak to bude ve škole a případně i zkušební místnosti vypadat a jak bude test probíhat. Velmi užitečné jsou samozřejmě i mnohokrát opakované cvičné testy, které dítě učí nejen to, jak zvládat jednotlivé typy úloh, ale také získává zkušenost, jak si rozvrhnout čas na celý test,“ doporučuje psycholožka Miková.

Nepředvídatelnost

Dalším stresovým faktorem bývá situace, u které nemůžeme dopředu vědět, co všechno se může stát a kam nás zavede. Pro dítě to mohou být nepředvídatelné situace během testu, kdy propadne panice z toho, že typ úlohy ještě nikdy neviděl. Dítě by mělo mít podle psycholožky naučenou strategii, jak se v takovém případě chovat. „Pokud se dítě zasekává na nejtěžších úkolech, mělo by mít naučenou strategii je přeskakovat. Je mnohem lepší jet na jistotu a dosáhnout 40 bodů z padesáti než se zaseknout na dvou nejtěžších úkolech a mít nakonec kvůli nedostatku času bodů třeba dvacet,“ dává tip Miková.

Strach ze selhání

Stres může způsobovat také obava ze selhání a pocitu vlastní neschopnosti. Dítěti je proto důležité zdůrazňovat, že výsledek neříká nic podstatného o jeho inteligenci. I když je chytré a spoustu toho zná, nemusí u zkoušek uspět podle představ. Podle psycholožky ovlivňuje hlavně úzkost a proto je dobré naučit dítě přeměnit v takových situacích pocit lítosti na pozitivní myšlení a vidět ve zkouškách raději výzvu, kterou nějakým způsobem přece zvládne. “Místo představ, jak hrozně se bude cítit, když to špatně dopadne, se dítě může soustředit spíš na samotný průběh testu, tedy jakého typu budou úlohy, jak v nich budu postupovat a podobně,“ navrhuje psycholožka.

Pocit bezmoci

Nejvíc stresu způsobuje pocit, že nemáte žádnou nebo jen minimální kontrolu nad celou situací. Pocit kontroly by tedy dítě mělo získat nejpozději týden před testem. To znamená, že zvolní tempo příprav na zkoušky a už si bude učivo spíš jen opakovat místo dohánění vědomostí na poslední chvíli. Začne o sebe více pečovat, dostatečně dlouho spát, dobře jíst, chodit ven a věnovat se koníčkům. Pocit kontroly u dětí navíc mnohdy paradoxně narušují sami rodiče tím, že dítěti striktně organizují život. “Rodiče mohou být ve velkém stresu, protože nemohou ovlivnit, co se s jejich dítětem stane, přitom by mu tolik chtěli pomoci. Pokud ale svůj stres ventilují, výrazně dítěti komplikují situaci. Měli by naopak dítěti naslouchat, brát v úvahu jeho názor, netlačit ho do ničeho, jenom proto, že to oni sami chtějí,“ doporučuje psycholožka. 

Zdroj: iGlanc, psycholožka Šárka Miková, humanstress.ca