https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jaroslav-sebek-a-dusan-utinek-premysleni-o-myslivosti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaroslav Šebek a Dušan Utinek: Přemýšlení o myslivosti

30.3.2024
Myslivec, ilustrační snímek.
Myslivec, ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Mediálním prostorem a různými jednáními znovu bzučí ujištění o potřebě novely zákona o myslivosti. Pan ministr Výborný se dokonce nechal slyšet, že její text půjde na podzim do sněmovny, což by jí dávalo pravděpodobnost, že bude projednaná do konce roku a tudíž opravdu dojde ke změně. Cokoliv se nevyřeší do konce tohoto roku, tak v příštím volebním roce už nemá moc šancí na projednání, neboť se budou řešit buďto důchody, anebo kdo za co může. Na život mediálně nezajímavých občanů nedojde.
 
I zmíněná novela se začala připravovat až poté, co jsme zjistili, že po proběhlé kůrovcové kalamitě nejsme schopni bez dalších a dalších nákladů na ochranu proti zvěři zalesnit vytěžené pozemky potřebnými sazenicemi listnáčů. Pokud neuděláme další a další opatření, tedy stavbu bytelných oplocenek, jsou sazenice nových stromečků pořízené za státní dotace velmi rychle spasené či vyryté.

Kolem novely, která se schovává za bohulibý záměr – dát šanci pestrým lesům - se rozpoutala docela bouřlivá diskuse. Úplně se z ní vytratil důraz a informace o potřebných změnách stávajícího stavu, ale píší se rozsáhlé články o prkotinách, které se dotýkají několika desítek lidí. Mezi ty řadím možnost lovu lukem, kolik lidí to dělá a kolik by to dělalo? Zároveň je vděčnou mediální zprávou informace, že dle návrhu novely může vlastník honebních pozemků sám provozovat myslivost a chránit si tak svůj majetek proti škodám zvěří. Že tento vlastník bude muset mít 30 hektarů a důležité je, že souvislých honebních pozemků, to už se raději nedočtete.

Vlastníků více než 30 ha souvislých honebních pozemků už u nás tolik není, a aby ještě k tomu měli zájem sami provozovat myslivost a tím ztratit nárok na jakékoli vymáhání náhrad za škody zvěří, to už vůbec ne. No a pak se podhodí veřejnosti možnost zákazu vstupu do obor, o které se oprávněně rozpoutá bouře protiargumentů, v níž se úplně ztratí další potřebné změny, které by měl zákon řešit, novela spadne pod stůl a karavana devastace krajiny a nadvláda menšiny nad většinou pojede dál.

To poslední tvrzení je míněno tak, že nás, občanů České republiky, je nějakých 10 milionů, členů Českomoravské myslivecké jednoty je snad 80 tisíc, byť se někde objevilo číslo 52 tisíc, každopádně bude pravdou, že je to méně jak 100 tisíc obyvatel. A tato menšina provozuje svou zájmovou činnost na cizích pozemcích a za toto užívání neplatí jejich vlastníkovi žádnou nebo zanedbatelnou náhradu a způsobuje mu touto činností škody a snižování výnosů, a náš stát to nezajímá.

Z ekonomického pohledu jdou zvýšené náklady na opatření proti škodám zvěří a na straně výnosů dochází vlivem škod k jejich snížení. Takže hospodářský výsledek ze zemědělského nebo lesnického hospodaření je výrazně nižší. Tím je nižší nebo nulový základ daně pro výpočet daně z příjmů a na tom pak tratíme my všichni, nás 10 milionů.

Zatím ještě nedošlo nikomu z ministerstva financí, že stávající způsob provádění myslivosti významně ochuzuje daňové příjmy státu, čili připravuje deset milionů obyvatel o prostředky, ze kterých pak mají být vypláceny důchody a jiné potřebné výdaje státu. Na ty potom není, že. Veřejnost má představu o myslivcích, že jsou to milovníci přírody, kteří se v potu tváře za deště i za mrazu starají o ubohá zvířátka, odchovávají srnčata, kterým zlý zemědělec žací lištou zmasakroval maminku, takže jsou to milovníci přírody a zasluhují si všemožnou ochranu a úlevy. A úplně se pomíjí skutečnost, že předmět zájmu myslivosti, zvěř, někde žije, někde bere potravu, a někde spí. A přitom všem odebírá něco z pozemků, na nichž se vyskytuje. A myslivci mají právo ji potom lovit.

Je potřeba neustále zdůrazňovat, že vlastníci pozemků mají ve vztahu k myslivosti dva základní zájmy:

  • Aby jim zvěř nezpůsobovala škody, resp. jen škody přiměřené.
  • A aby za to, že na těchto pozemcích někdo chodí ozbrojený, a sklízí a přivlastňuje si to, co na těchto pozemcích vyrostlo, dostali nějaké přiměřené nájemné. Když jinak musí platit za všechno jak mourovatí. Počínaje pachtovným a konče daní z nemovitých věcí, která skončí v rozpočtu obcí, jež své pozemky dávají do honebních společenstev zadarmo. A své hlasy předávají někomu z místních myslivců, jsou to přece také voliči, že. A poměr mezi všemi obyvateli obce a počtem myslivců také nikoho příliš nezajímá. Na to jak je skupina malá, je dost hlasitá a umí si náležitě naklonit potřebné.

Myslivci sdružení do mysliveckých spolků obhospodařují nějakou tu honitbu, kterou jim přenechává/pronajímá honební společenstvo. To by mělo být sdružením vlastníků honebních pozemků. Skutečnost je taková, že v tomto orgánu na základě neověřených plných mocí jednají a rozhodují členové mysliveckého spolku. Protože zákon neukládá povinnost jednat výhradně na základě ověřené plné moci, a rozhodování ve prospěch místního spolku se skrývá za slogan, že je demokratické a většina tak rozhodla.

„Většina rozhodla“ o tom, že honitba je pronajata bez jakéhokoli výběrového řízení místnímu mysliveckému spolku za dnes směšnou částku. A vlastníci pozemků nedostanou nic, protože pět tisíc korun za tisícihektarovou honitbu dostane místní škola. Vlastníkům pak nezbude, než se nějak vypořádat se škodami. Zodpovědný vlastník, který sám hospodaří, nebo hospodář na pronajatých pozemcích s náležitým oprávněním nezmůže v honebním společenstvu nic. Zde se totiž hlasuje dle klíče, že za každý, byť jen započatý hektar, je jeden hlas v honebním společenstvu. Takže deset vlastníků jednoho hektaru má deset hlasů, ale vlastník jednoho hektaru má hlas jeden.

V kombinaci s tím, že hlasy jsou přidělovány na základě neověřených plných mocí, je ke zvážení, zda se nejedná o podvod za účelem předání honitby k možnosti lovu předem určenému spolku.

Stále se mává tím, jak myslivci o zvěř pečují, jak se o ni starají. A přitom nejde o nic jiného, než honitby prapodivnými cestami získat a pak v ní moci lovit. Pečovat o zvěř ve smyslu jejího pozorování, případně krmení v době nouze, které se v posledních desetiletích téměř nedostavují, může každý. Na to nemusíte mí pronajatou honitbu, abyste mohli chodit do přírody s dalekohledem a pytlem krmení.

Celá ta bouře kolem nové úpravy myslivosti není o tom, jak zachránit naše lesy, jak zvýšit práva vlastníků, ty ministerstvo zemědělství svým přístupem k novele a jejím textem hodilo přes palubu, ale o tom, kdo a za jakých podmínek bude moci lovit. Mimochodem informace o tom jak se zlepšují trofeje, což je vidět na výstavách ve spojitosti se stoupajícími stavy zvěře, což se už také prezentuje, svědčí o tom, že není dodržován zákon o myslivosti. Tím pádem takto prováděný lov přestává být veřejným zájmem. Mohl by jím být a nazývat se myslivostí pouze při dodržování zákonných povinností, mj. nepřekročitelnosti tzv. normovaných stavů zvěře.

Takže jde v nové právní úpravě především o to, kdo a za jakých podmínek bude v honitbách moci lovit. Aby všechno pokud možno zůstalo při starém. Aby příjmy státu za zemědělské a lesnické hospodaření byly snižovány škodami zvěří, o ekonomických výsledcích hospodářů na půdě nemluvě, sem tam se někdo neplánovaně zastřelil, a lidová myslivost jako dědictví minulého režimu žila dál. Zda vlastníkům pozemků nebudou způsobovány škody a pokud ano, zda se domůžou nějaké náhrady, zda za to, že někdo užívá jejich vlastnictví, má z něj ekonomický prospěch a ze své činnosti neodvádí žádné daně, tedy příjem pro stát, dostanou nějakou náhradu, to vlastně nikoho z odpovědně rozhodujících nezajímá.

V médiích se objevily informace o osobách, které byly na bezpoplatkových lovech ve státních honitbách. Stálo by za to se optat poslanců, kteří o novele zákona o myslivosti budou rozhodovat, zda se zúčastnili jakéhokoli bezpoplatkového lovu v jakékoli honitbě, případně přijali jakoukoli výhodu spojenou s právem myslivosti. Zveřejnit jejich seznam a z důvodu podjatosti je vyzvat, aby se zdrželi hlasování. Je důvodné podezření, že budou hlasovat ve prospěch těch, kteří z rozhodnutí státních orgánů požívají výhody a privilegia spojená s nošením zbraně a možností lovit, a nebudou se zajímat o všechny občany tohoto státu, kteří současnou praxí trpí.


reklama

 
foto - a Dušan Utinek Jaroslav Šebek
Jaroslav Šebek a Dušan Utinek
Jaroslav Šebek je předseda Asociase soukromého zemědělství ČR. Dušan Utinek je odborný lesní hospodář, poradce v oblasti lesnictví a ochrany životního prostředí, soudní znalec pro oceňování pozemků a trvalých porostů

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (48)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.3.2024 08:48
Nevím, no... Na jednu stranu je myslivcům předhazováno, že drobnou zvěř vystříleli (nebývalý vzestup chráněných predátorů s tím zajisté nijak nesouvisí, že), a nežádoucí spárkatou by měli prý lovit intenzivněji. Přitom velcí spásači jsou adorováni jakožto údržbáři krajiny (bezlesí), na ty menší se naopak pořádá mediální štvanice, resp. na jejich nedostatečnou kontrolu. A jinde se se dozvídáme, že výnosy jsou rekordní, přírustek lesa je vyšší než těžba. Poněkud nepřehledná až chaotická situace...

Pokud má někdo pod širákem velkokapaciťák, proč státní orgány nekonají? O profláknutém megastádu sikáčů (navíc nepůvodních, kazících genofod jelena) slýcháme už přes deset let - to se ještě nikdo kompetentní neprobral? Z lokálních přemnožení se dělá obecný problém, což zajisté není.

Na závěr tedy dovětek, že na většině míst, která navštívím, jedle přirozeně zmlazuje, o houštinách buků či habrů v mýťácích nemluvě. A spíše než rozdrobení honiteb potřebuje myslivost příliv mladé krve, neb převaha důchodců vypovídá o nedostatečném zájmu o tuto náročnou, avšak zajímavou odbornou činnost. Zde, tak jako u jiných učňovských oborů, stát trestuhodně zaspal. A najít dnes dobrého řemeslníka, potažmo i myslivce, začíná být problém. Dát všemu "volný průběh" je sice chytlavé a libozvučné, ale k důsledkům této "politiky" se už nikdo tak statečně nehlásí.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

30.3.2024 09:59
V r. 1995 jsem měl možnost týdenního výletu po západní Francii. Najezdili jsme na 1500 km, z velké části po Bretani, kde je velice málo zemědělské půdy. Všude kolem krajina značně "divoká", hodně křovisek, pastvin a pod. člověk by řekl, že to je docela ideální příroda pro divokou zvěř. Ale na celé té trase jsme viděli asi 3 zajíce a několik bažantů. Podle informací tam může každý vlastník pozemků lovit. No a podle toho to tam tak se zvěří vypadá.
Na rozdíl od nás, kde díky právě té "lidové myslivosti", ale hlavně jejímu odbornému řízení a zachovávání tradic, ještě divokou zvěř v krajině máme. Čímž ovšem nechce obhajovat přemnožení některých druhů.
A ještě bych chtěl vzpomenout ten "tradiční" lov zpěvného ptactva v Itálii. Také s ním úřady nechtějí nic dělat, i když se podmínky - jak s těmi ptáčky, tak i s možností obživy obyvatel, dávno změnily.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

30.3.2024 11:35 Reaguje na Jaroslav Pokorný
A musí k tomu mít myslivecké zkoušky/lovecký lístek ?
A kde jsou ty doby, kdy se nejenom do Francie vyváželi živí zajíci.
Odpovědět
FD

František Dvořák

30.3.2024 11:59 Reaguje na smějící se bestie
A jsme u jádru pudla. Vytřískat to, vymlátit to, na západě, který je naším vzorem to přeci dělali dávno. Vždyť jsou to jen zvířata, sice zde žijící dřív než člověk, ale dnes nám lidem pouze škodí. Tak proč to nevymlátit. Jsme lidé a máme nároky a práva, která jsme si vytvořili.
Odpovědět
FD

František Dvořák

30.3.2024 12:01 Reaguje na František Dvořák
A o našich nárocích a právech zde píšou, komentátoři na EKO listu. Myslím, že paradox.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

1.4.2024 17:58 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Podle mých informací je ve Francii na soukromé lesní a polní pozemky zákaz vstupu nepovolaných lidí. Výjimkou jsou pouze stezky a koridory, kde stát dohodne s vlastníky volný vstup.
Soukromé lesní a polní pozemky by tak měly být oploceny a krajina tak být neprostupná pro zvěř, zejména spárkatou a černou. Pernatá přirozeně ploty přeletí a drobná se nějak dostane.
Majitelé pozemků tak chovají zvěř oborovým způsobem a přistupují k ní úplně stejně jako by ji chovali na své zahradě. Koupí nebo podobně seženou chovné stádečko odpovídapozemku, vypustí ve svém lese a sledují, jak přibývá.
Odpovědět
JC

Jan Chodec

30.3.2024 16:19
Další chytristika na téma zvěř působí škody a myslivci jsou neschopní, takže my, nešťastní zemědělci, se musíme obětovat a všechnu zvěř zlikvidovat sami.

Pokud pisatel píše o podvodech při hlasování v honebních společenstvech a toto jednání nijak neřeší, pak jej můžeme považovat za spolupachatele. A pokud neřeší práva, která má podle stávajícího zákona, k čemu mu bude žádané posílení práv vlastníků? Stejně je nebude vymáhat a nikdo jiný to za něj nedělá teď a dělat nebude ani v budoucnu. Bez ohledu na to, co je v zákoně napsáno.
Chápu, že zákon o myslivosti není dokonalý, ale nepoužívejte falešné argumenty a nevydávejte pochybné jednání jednotlivců za problém systému. Zvlášť, když popisované jednání je bez důkazů a ještě podáno formou "jedná paní povídala, ale určitě se to děje všude".

Myslím, že zemědělci i myslivci by měli spolupracovat, protože v ochraně přírody mají společné cíle. A kde není snaha o dohodu, tam žádný zákon nepomůže.
Odpovědět
aa

animuk animuk

30.3.2024 17:06
Kromě standartního kopání do myslivosti je nejvíce zarážející, že jak tvrdí autor "stávající způsob provádění myslivosti významně ochuzuje daňové příjmy státu, čili připravuje deset milionů obyvatel o prostředky, ze kterých pak mají být vypláceny důchody a jiné potřebné výdaje státu". Ano, jak se prohání zemědělci po Praze na dotovaných traktorech poháněných dotovanou naftou jsme všichni viděli.Vážený pane "Stávající způsob provádění zemědělství významně ochuzuje a degraduje celou naši krajinu,půdu a vodu což je mnohem závažnější než škody spůsobené zvěří". Vyjímkám se omlouvám.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

30.3.2024 20:22
Prosím, přečtěte si, všichni dopisovatelé do diskuse, ten článek několikrát, protože přesně vystihuje to, čemu je věnován. A nejdůležitější je poslední odstavec. Všichni chcete rozmanité lesy s převahou listnáčů a bohatou biodiversitou, ale za daného stavu myslivosti toho není možné dosáhnout. Pane Utínku, napsal jste to zcela výstižně.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.3.2024 03:17 Reaguje na Josef Střítecký
Ono si to stačí, k tomu aby člověk zjistil co je pan Utínek zač, přečíst jednou. Tolik smyšleností , argumentačních faulů a lží se málokdy vejde do jednoho článku. Ano, pouhá dehonestace myslivosti a myslivců za každou cenu, tedy i za cenu lží. Tomu je článek věnován.
A poslední odstavec? I to je vykonstruovaná polopravda. Pan Utínek i když se zmiňuje o "bezpoplatkových lovech ve státních honitbách" jaksi zapomněl o jaké státní honitby jde a kdo ty honitby v kterých má docházet k těm bezpoplatkovým lovům vlastně řídí. Samozřejmě to posléze aplikuje na normální honitby a normální myslivce protože těch honiteb v kterých se to děje se nějaká změna zákona o myslivosti již z principu věci, moc nedotkne.
Ano pane Střítecký, všichni chceme "rozmanité lesy a bohatou diverzitu" no za současného stavu v lesnictví, zemědělství a ochraně přírody toho těžko dosáhneme. Svádět to na myslivost je pouze matení neznalé veřejnosti. Pane Utínku ty smyšlenky a polopravdy v článku opravdu myslíte vážně?
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

31.3.2024 19:36 Reaguje na Josef Střítecký
Všichni chceme rozmanité vodní toky s převahou původních reofilních druhů ryb a bohatou biodiverzitou ale za daného stavu absurdně vysokých populací rybožravých predátorů,kdy o tom rozhoduje malinká skupina ekofanatiků , toho není možné dosáhnout.Jak by jste to chtěl řešit????
Odpovědět
JM

Josef Mozek

1.4.2024 12:14 Reaguje na Jan Knap
Zrušením rybářského svazu, naprosto zbytečné organizace.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.4.2024 12:51 Reaguje na Josef Mozek
Samozřejmě, pro všechny jedince a organizace sdružující se pod hlavičkou eko a mající divočinu " v srdci" jsou všechny ostatní organizace ( rybáři, myslivci, včelaři- jsem zvědavý kdy dojde na zahrádkáře či chovatele drobného zvířectva atd.) naprosto zbytečnými organizacemi. Ano, zrušit je. Na světě má mít nyní místo pouze to "eko".
Odpovědět
RP

Radim Polášek

1.4.2024 17:44 Reaguje na Jarek Schindler
1+++
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

1.4.2024 18:39 Reaguje na Josef Mozek
Vím,že vám na některé věci nestačí mozková kapacita,protože by jste jinak pochopil,že se jednalo o ironii,kdy jsem použil věty z příspěvku pana Stříteckého akorát to přenesl z lesa na vodu ale v podstatě to je stejný případ.
Odpovědět
pe

pepa

30.3.2024 20:52
Ano za vše může přemnožená spárkatá,netvrdím že na některých místech tomu tak není.Kyž autorovi tohototo článku leží na mysli blaho danového poplatníka a co vše stojí škody v lesích a na zemědělské půdě.Bylo by dobré podívat se na
statní lesy a zemědelce a nesvádět vše jen na myslivce.Státní lesy prohráli
díky výběrovím řízení a průtahům kůrovcovou kalamitu,zemědělci díky byoplynovím stanicím napomáhají rozmnožování černé zvěře.Je třeba se zamyslet a vzit vše do tužky.Třeba ta byoplinka u nás 700 hektarů kukuřice,
orba,setí,dnes je moderní 2*aš3*postřik sklizen,převoz cca 6km na silážním žlabu rozhrnování,dusání,posléze celoroční každodení nakládání a převoz 4km.Vývoz kejdy a zbytku organické hmoty.Kdyby se ta propálená nafta nalila
do motoru byoplynky tak na těch 700 hektarů mohla růst potravina.Neš začne autor článku kalkulovat kam tečou peníze Nás poplatníků at se rozhlédne.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.3.2024 21:03 Reaguje na pepa
1* Odpověď i p. Stříteskému: říká se tomu malování na zeď. Mnozí tu vzývají bezlesí, tak ho budeme mít:-)) Ale jen v bujné fantazii aktivistů...

Pepo, super, yi, iy, ale rozumíme si!-) Podělané bioplinky jsou větší zlo pro přírodu, zejména kvalitu půdy, erozi a velkochovy černé, než tu a tam okousané semenáčky. Prostě za všecno můžou oni, my jsme naprosto z obliga.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

5.4.2024 12:33 Reaguje na Karel Zvářal
Jojo, u nás kukuřice nasetá skoro pod první větve borovic lesního komplexu. Njn, škody se budou vymáhat snadno. Snad až mi sežerou setbu mi něco dá i ten soukromý rolník, co má vedle právo myslivosti a já mu dokážu, že prasata chodí od něj :-)
Odpovědět
Ra

Radek

31.3.2024 08:31
Já jsem pro aby měl každý vlastník právo na svém pozemku lovu. Jsem také pro aby si každý vlastník hradil všechny náklady na svoji činnost pouze za svoje finance, tedy zrušení veškerých dotací.

Každý soudný člověk který se dnes projde po lese vidí jak probíhá jeho obnova pane Utinku , to nejde vylhat . Spíše by jste se měl snažit zapojit mladé lidi do myslivosti , stárnoucí myslivci to nezachrání a vlastníci 30ha a více už vůbec ne , nakonec to jak vypadá krajina a naše lesy je především vaše vizitka , nebo za erozí půdy a kůrovcovou pohromu můžou také myslivci :-)
Odpovědět
DA

DAG

31.3.2024 09:01
Žádám autory článku, aby doložili, kolik vlastníků je ochotno udělat si zbrojní průkaz a lovecký lístek a jít lovit.
Návrhy na lov drobných vlastníků je jen lobby SVOLU a pár eko organizací.
S lovem to vůbec nepomůže, ale nadělá to spoustu zlé krve.
Spousta drobných zemědělců se chová jako novodobá šlechta a jsou to fakt prasata. Zlatý velký podniky. Tam pracují aspoň chytří lidi a dá se s nima jednat.
Odpovědět
Ra

Radek

31.3.2024 09:42 Reaguje na DAG
Ti ochotní už ho dávno mají a jsou ve spolcích , normálně fungují .
Tihle co volají pořád po něčem chcou pouze peníze , životní prostředí a život v něm je nezajímá . Tak kolik vašich členů je ochotno splnit odbornou povinnost, také mě to zajímá , děkuji předem za doplnění .
Odpovědět
RP

Radim Polášek

1.4.2024 17:50 Reaguje na Radek
Přesně tak. Mimo myslivecké spolky jsou hlavně nesnášenliví lidé neschopní se s ostatními dohodnout a neschopní snést někoho, třeba voleného předsedu myslivců, hospodáře myslivců, vedoucího honu, mysliveckou stráž atd, kdo by byl nadnimi a měl jim poroučet.
Ti ostaní, pokud mají nějakou půdu, jsou obvykle v mysliveckých spolcích a přes ně nebo přes honební společenstva se o své pozemkyz hlediska poškození zvěří aktivně starají.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.3.2024 10:05 Reaguje na DAG
Když jsem si měl poprvé možnost přečíst ministerský návrh zákona tak jsem se dlouho a hlasitě smál.Již tenkrát mi bylo jasné, že ty pasáže které mají umožní vlastníkům ten " lov na svém" se jim vůbec ale vůbec líbit nebudou. Takto si to asi nepředstavovali. No a je to tady.
Jinak pochybuji, že by tito pánové " měli koule" na to, zapojit se do diskuze a ty své, napíši to slušně, nepravdy si obhájit.
Odpovědět
Ra

Radek

31.3.2024 13:17
Jaroslav Šebek a Dušan Utinek: Přemýšlení o myslivosti, jak ji sebrat všem občanům naší země a dát jí tě malé části občanů, co za přispění veřejných peněz zlikvidovali životní prostředí tak, že zmizela zvěř drobná, velká část pěvců,sov a další fauny. Místo nich se přemnožíla zvěř černá, dravci, šelmy. Za jejich významné podpory se zvedly stavy jelena siky,který se významně podílí na degradaci jelena evropského, ,Eroze půdy , pesticidy v půdě,nedostatek vody v krajině......k tomu jim výrazně pomáhají všechny hnutí jako je duha a jim podobní dotování likvidátoři naší fauny a flóry . Jak správně to udělat a ještě být pochválen laickou veřejností ......... takhle to zní opravdově pánové , tohle se vám ale nikdy nepovede.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

1.4.2024 18:21
Dělal jsem asi tři roky jednatele místního honebního společenstva a může tak odpovědně říct, že článek je blábol vycucaný z prstu. Hlavně v intenzívně zemědělsky využívané krajině se spoustou silnic procházejících honitbou je ,myslivost ztrátová, myslivci do toho vloží mnohem víc peněz než z toho mají na nějakém mase a podobně nějaký zisk. Z tohoto pohledu je hořekování nad ztrátami, bez kterých by myslivost přispívala do státního rzpočtu na důpchody a podobně totální blábol a totální desinformace.
Intenzívně provozovaná pole jsou totiž, mimo prase, pro jakoukoliv zvěř v podstatě mrtvé místo, kterými zvěř může jenom projít, ale nemůže se tam zdržovat. V kulturní krajině se tak veškerá produkce zvěře (mimo ta prasata) realizuje v lesích a všelijakých mimoprodukčních extenzívně využívaných plochách, různých neprodukčních lesíků, travnatých ploch, ploch drobných krajinných celků, které ještě v krajině zbyly a podobně. To je leckde třeba jenom 5 - 10 - 20 % rozlohy honitby. Je tak jasné, že v takové honitbě myslivost musí být ztrátová. Výnosná je myslivost pouze honitbách s převládajícími lesy, i jenom hospodářskými nebo s převládajícími extenzívně využívanými plochami, například extenzívními loukami a pastvinami nebo s přírodnímu bezúdržbovými plochami v podobě nějakých chráněných přírodních výtvorů a oblastí, kde se ještě může provozovat myslivost. Tam dochází k multiplikaci užitkovosti, jednak tam bývá dostatek zvěře, tudíž je honitba má výnosy v mase zvěře a potom s dostatkem zvěře přicházejí taky trofeje. A na trofeje už lze zvát externí lovce a odstřely jim prodávat ze velmi lukrativní ceny. Tím se výnosnost takové honitby výrazně zvyšuje. Například lesní honitby úplně nebo částečně na pozemcích Státních lesů nebo jiných velkých majitelů lesů.
tam se už dá mluvit o tom, že myslivost přináší provozovateli velké výnosy, ze kterých už se dá něco zdanit a tito myslivci tak mohou přispívat na důchody. Těch ale bude jenom málo.
Odpovědět
SM

Stanislav Mudra

2.4.2024 10:57 Reaguje na Radim Polášek
Ekonomická výnosnost myslivosti je: cca 40-100 hod činnosti na ulovení 1 kusu zvěře. Ulovený divočák (běžně tak 50kg) x 30kč/Kg = 1500Kč. Cesty do honitby, vybavení, transport zvěřiny do výkupu. No určitě výnosná činnost která zdaněním zachrání rozpočet a důchody. Pokud by to dělal profesionál s nárokem na přiměřený zisk tak se budou muset důchody snižovat. Se započítáním uvedeného jsou i ty "lukrativní" honitby ztrátové, jelikož se zde skrývá spoustu např. personálních a provozních nákladů LČR do jiných položek mimo myslivost.
Odpovědět
Ra

Radek

2.4.2024 11:59 Reaguje na Stanislav Mudra
Souhlas , možná to to autoři článku mysleli že ty hodiny co myslivec ztratí lovem , by bylo lepší kdyby věnoval výdělečné činnosti . Pokud budeme počítat že vydělá 300 kč na hodinu tak nám vyjde x 100 hodin , to máme 30 000 kč V tomto případě opravdu přijde státní kasa a dotyčný lovec o zisk .
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.4.2024 13:40 Reaguje na Stanislav Mudra
On celý článek, nejen ten "ekonomický rozbor" je snůškou polopravd a lží. Za lesní honitby Lčr se v dnešní době platí +- 300 až 1000 Kč za ha. Za polní honitbu a honitbu bez zvěře to samozřejmě nikdo nedá. K tomu škody zvěří, krmení, organizační náklady, náklady na obnovu mysliveckých zařízení. Třeba zrovna těch, na kterých, dnes čím dál častěji, někteží " rozumem obdaření" občané demonstrují svůj postoj k myslivosti. Atd. Pan Utínek ale jaksi zapomíná na to, že v nepronajatých, státních honitbách platí stát za lov jednotlivých kusů zvěře tak zvaným zástřelným. Nejen že tímto stát přichází o nájem z honitby ale za lov v té které honitbě ještě platí. Neloví se tam nakonec i na úkor pracovní doby? No a samozřejmě stát potom platí i běžný chod honitby.
Panu Utínkovi jaksi uniká, že těžko jde odvádět daně z prodělečné činnosti. Tedy z neziskových honiteb jejichž nájem a provoz myslivci sami dotují ze svého. Daně ale odvádějí všichni kdo se na sektor myslivosti svou výrobou či službami nabalují. Čím více myslivců tím větší tento segment trhu bude a tím víc odvede daní.
No a co mě přímo uráží jsou ty Utínkovské výkřiky o privilegované menšině atd. Když na to přijde tak součástí té "privilegované menšiny" se může stát každý kdo o to má zájem. Stačí investovat čas a peníze a splnit podmínky. I pan Utínek má právo se stát privilegovaným.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.4.2024 18:06 Reaguje na Stanislav Mudra
Ony jsou náklady, až na nájem za hektar, plus minus podobné v lukrativní honitbě i v té běžné. Ale v té běžné je jediný výnos z honitby v podstatě pár kusů srnčí, jednotky zajíců, bažantů atd a když mají štěstí, pár kusů černé.
V lukrativní mohou prodávat odstřely, při velmi dobré trofeji odstřel až za stovky tisíc Kč, při nějaké běžné i tak inkasují pár desítek tisíc. A taky si dovedu představit, že se tam hrnou střelci i na podzimní hony drobné zvěře a platí za to.
A co se týká nájmu, pokud je ta honitba na pozemku majitele, třeba státních lesů, a provozovaná lidmi v jejich režii, majitel sám sobě žádný nájem neplatí.
Ovšem pokud myslivost v takové honitbě provozují státní lesy, což je státní podnik, tak už ty výnosy z myslivosti státu jdou automaticky. Pokud to je nestátní velký podniky, tak státu jdou minimálně ty daně. Plus odvody z mezd myslivců, přirozeně, protože to jsou zaměstnanci, ne zájmoví.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.4.2024 11:50 Reaguje na Radim Polášek
Jde o to co si přestavujete pod tím pojmem "lukratívní". No a samozřejmě nemáte pravdu v tom, že by náklady měly být +- podobné. To co v té vaši běžné honitbě skrmíte za celou zimu vám v těch " lukratívních" honitbách( například honitby s jelení zvěří) nebude stačit na týden. K tomu samozřejmě + náklady na uskladnění či rozvoz. Atd.
Představa, že vyděláváte na prodeji "odlovu stovky tisíc je taky zavádějící. Z ceníku jedné honitby Lčr. Jelen 185-190 CIC= 3250 E.Kolik si myslíte že se u nás takových jelenů ročně uloví? Jelen 140-150 CIC = 1150 E. Kolik si myslíte že se v honitbě o výměře 1500 ha takových jelenů loví? Pokud se uloví v takové honitbě mezi 20 až 40 kusy vysoké tak kolik dostanete při dnešních cenách za zvěřinu? No a bu´dte si jist, že do většiny lokalit s tou lukratívnější zvěří se žádné zástupy střelců na podzimní hony drobné nehrnou.
No a o tom, na čím pozemku honitba leží a kdo jako majitel co platí je naprostý nesmysl.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.4.2024 19:27
„za každý, byť jen započatý hektar, je jeden hlas v honebním společenstvu. Takže deset vlastníků jednoho hektaru má deset hlasů, ale vlastník jednoho hektaru má hlas jeden.“

Nechápu, proč nemůže mít každý z členů sdružení vlastníků honebních pozemků VÁHU PŘI HLASOVÁNÍ PODLE SKUTEČNÉ VELIKOSTI jeho pozemku v honitbě. Zrovna tak mi přijde bizarní, že může být ve sdruženích vlastníků honebních pozemků jednáno a rozhodováno na základě NEOVĚŘENÝCH plných mocí. Logičtější a spravedlivější nastavení je samozřejmostí při hlasování a rozhodování u Společenství vlastníků bytových jednotek, proč to není legislativně ošetřeno ve sdruženích vlastníků honebních pozemků?
Odpovědět
DA

DAG

2.4.2024 08:10 Reaguje na Majka Kletečková
Párkrát si svolejte honební společenstvo. Z několika set lidí jich přijde tak pět. Nedokážete schválit vůbec nic.
Kupodivu ty tisíce vlastníků ochotných se starat o dobro přírody jaksi neexistuje.
Vaše teorie a blujabce pánů Untilků a jiných asociálů, kteří se nejsou schopní racionálně s nikým domluvit, jsou směšné.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.4.2024 18:08 Reaguje na DAG
U nás tak ze 120 vlastníků chodí tak 69 - 80.
Odpovědět
DA

DAG

2.4.2024 20:55 Reaguje na Radim Polášek
Tak to máte štěstí. Aspoň se dají zavřít ústa pánům utilkum.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.4.2024 12:54 Reaguje na Majka Kletečková
Řekl bych, že právě na takové ovčany bez znalostí a vlastního rozumu jako je paní Kletečková takoví Utínkové svými výplody cílí.
Paní Kletečková mě zase přijde bizardní, že se k problematice vyjadřují lidé bez elementární znalosti věci.
Vše máte v zákoně. Ano, při tvorbě honitby se může angažovat každý kdo má zájem. Jde o takzvaný v zákoně uvedený "přípravný výbor". No a zákon říká: (4) Návrh na registraci honebního společenstva spolu s návrhem na uznání společenstevní honitby podávají alespoň dva vlastníci honebních pozemků, kteří dosáhli věku 18 let, (dále jen "přípravný výbor"). Návrh podepíší členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení, rodná čísla a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů je zmocněncem oprávněným jednat jejich jménem. Podpisy členů přípravného výboru musí být úředně ověřeny.
No a tento přípravný výbor podává žádost o registraci HS a svolává ustavující valnou hromadu honebního společenstva, na které je zvolen honební starosta, honební výbor a schváleny stanovy.....atd. No a co si ve stanovách HS schválí, pokud to není v rozporu se zákonem , to platí.
Otázkou tedy je paní Kletečková, kdo kdy má podle pana Utínka a vás jednat bez ověřené plné moci?
Pokud má pan Utínek dojem, že někde dochází k podvodům a tedy k porušení zákona, má se jako uvědomnělý občan obrátit na příslušný orgán a ne vypisovat nemysly na Ekolistu.
O počtu hlasů za jednotku výměry honitby se samozřejmě může diskutovat. Ve výsledku ale na poměru sil ( velcí malí) nezmění nic ani to, že by byl jeden hlas za 1 ar. Jen těch hlasů bude stonásobně víc. Je zajímavé že hlavně pan Šebek volal po posílení práv menších vlastníků. Jestli vám to ještě nedošlo tak právě to, že někdo má hlas za započatý hektar a druhý za celý posiluje, řekl bych až nadstandartně práva těch malých. Tak chcete posilovat práva malých nebo ne?
Odpovědět
VP

Vít Pátek

2.4.2024 13:10
Jo, když je v čele MZe odborník na teologii a historii a navrch kovaný politik, kterému nedělá problém popřát nejvíce sluchu pár nejagresivněji lobbujícím demagogům, jako jsou (například i) autoři tohoto článku, tak to nemůže dopadnout jinak, než aktuálním návrhem zákona o myslivosti.

Maje ho opravdu důkladně načtený, nemohu než konstatovat, že nejvíce ekonomicky "bita" jeho dlouhodobými následky by byla, pokud by skutečně parlamentem prošel v aktuální podobě, většina podnikatelů v zemědělství i lesnictví. Po postupné ekonomické a byrokratické likvidaci myslivosti jako dobrovolné zájmové činnosti (tj. pravém opaku toho, co by měl dělat rozumný stát, tedy kultivovat - jakkoli motivovanou - ochotu docela velké množiny lidí dělat i v jeho zájmu něco zadarmo a za své) by s překvapením zjistili, že soudobé zemědělství je úživností svých "výrobních systémů" pro spárkatou zvěř tak "kvalitním" generátorem její početnosti, že náklady na profesionální udržování jejích ať už optimálních nebo minimálních stavů (zatím ještě deklarovaných jako zájem státu, koneckonců také zatím ještě zakotvený i v mezinárodních smlouvách, obsahujících zachování biodiverzity a podobné "změkčilosti") jsou zatraceně vysoké.
Radovalo by se jen pár ekolobbistických organizací, kterým by konečně byla odstraněna komplikace v jejich byznysu jménem myslivost, a pár jednotlivců, neochotných a/nebo neschopných se s kýmkoli na čemkoli domluvit, zato ale neodolatelně toužících si na svých pár hektarech lovit jak chtějí co chtějí.
Dokonce si na základě reálných zkušeností s výroky ekolobbistů v duchu "dnes A, zítra non A" (podle toho kde zrovna čichají peníze), na komplexních přírodních zákonitostech víceméně nezávislých, umím i představit, jak následně horují za uzákonění všelijakého zcela nehumánního hromadného masakrování či trávení a jiných roztomilých aktivit.
Odpovědět

Radek Čuda

2.4.2024 14:09
Bez výkonu myslivosti se samozřejmě neobejdeme, o tom není sporu. Stejně tak si fakt nedělám iluze o tom, že by se drobní vlastníci lesů hrnuli do toho vandrovat lesem s flintou. Takže rozhodně tu nebudu psát, že myslivci fuj.

S čím ale leze v článku jednoznačně souhlasit je ta prasárna se zastupováním vlastníků na základě neověřené plné moci ... to je vyloženě do nebe volající ... a to, že se rozhoduje prostou většinou dle výměry. To jsou dvě haluze které si o nějaké ojebávání vyloženě říkají a s ohledem na to, jak to u nás chodí nemám iluze, že by k nějakým levárnám nedocházelo.
Pro jistotu zdůrazňuji ... rozhodně tomu tak není vždy a dokonce si myslím, že ani ne většinou. Ale stejně tak to zase až tak výjimečné není.
Odpovědět
DA

DAG

2.4.2024 14:55 Reaguje na Radek Čuda
Tak si zjistěte na jaké právní úkony je potřebná ověřená plná moc.
Je to v občanském zákoníku. Takže celý systém plných mocí v ČR je po celá ta léta špatný?
Zjistěte si co všechno a v jakých poměrech smí schůze schválit.
Pak zjistíte, že stačí velmi málo a honitbu mysliveckému spolku nepronajmete.
Pokud by se děly někde nějaké podvody, tak věřte tomu, že by se to prolátlo nebo by se o tom aspoň mluvilo. Plné moci navíc zůstávají u statutárních orgánů HS a dalo by se zjistit, že je někdo podvrhl.


Odpovědět

Radek Čuda

2.4.2024 16:47 Reaguje na DAG
Nepletete si plnou moc udělenou formou notářského zápisu s písemnou písemnou mocí s ověřeným podpisem?

Co se toho druhého týče, tak mně se prostě nelíbí u toho § 22 kombinace 3), 4) a 5), kdy dle mého soudu dochází k znevýhodňování malých vlastníků a hlasování by mělo zohledňovat i vlastní počet členů, ne pouze hlasů.


Odpovědět
DA

DAG

2.4.2024 20:59 Reaguje na Radek Čuda
Občanský zákoník umožňuje dokonce i ústní plnou moc.
Podle mě je počet hlasů podle hektarů spravedlivý. Je to prostě podílové.
Navíc nový zákon o myslivosti je ušit na míru velkým vlastníkům.
Odpovědět
VP

Vít Pátek

2.4.2024 15:21 Reaguje na Radek Čuda
No, říká se leccos, otázka je, co se a jak často reálně děje.

V prvé řadě se většinou o činnost honebního společenstva (HS) převážná většina vlastníků pozemků nezajímá a na valné hromady (VH) nechodí. Kdyby nebylo v zákoně ustanovení, že hodinu po (povinně veřejně oznámeném) začátku VH se už lze usnášet s libovolným počtem přítomných a jejich hlasů (vlastněných hektarů) jejich většinou stanovenou zákonem (někde nadpoloviční, u důležitých věcí dokonce tříčtvrtinovou, registrované stanovy mohou vyžadovat případně ještě vyšší), byla by HS prostě nefunkční. Je to naprosto běžný princip, že kdo mlčí (neúčastní se dobrovolně jednání), souhlasí.

Kdekoli by padlo rozhodnutí VH HS stojící (podle počtů hlasů) na neověřené plné moci (nebo více takových), které by někomu vadilo, stačí mu jen pravdivost a/nebo pravost plné moci zpochybnit. U soukromé listiny (např. plné moci) dokazuje její pravdivost a pravost ten, kdo se jí dovolává. A dojde-li uvedením nepravdivých údajů v plné moci, resp. jejím falšováním, k tzv. poškození cizích práv (§ 181 TZ), je to trestný čin, za který jsou už "v základní variantě" až 2 roky natvrdo.

Jinými slovy, nejspíš vytvoření nepravdivé plné moci nikdo zbytečně neriskuje "pro nic za nic" - pokud ti, kdo se na VH sejdou, mají potřebný počet hlasů k prosazení toho, co chtějí, hlasy nepřítomných jsou pro ně zcela zbytečné.

A pokud by o něco šlo - tj. někteří přítomní by si zkusili "přidat hlasy" nepravdivými plnými mocemi nepřítomných vlastníků k prosazení něčeho, co by jinak neprosadili, pak poškozením cizích práv páchají výše zmíněný trestný čin.
Odpovědět

Radek Čuda

2.4.2024 16:54 Reaguje na Vít Pátek
Jak píšu výše, osobně se domnívám, že podpisy na plné moci pro zastupování by měly být vždy ověřeny a mělo by toto být vyžadováno.

Podobně u toho hlasování jsem toho názoru, že by měl být zohledněn nejen počet hlasů, ale rovněž počet členů.

Beru námitky, vaše i výše DAGa, že by to bylo asi formálně komplikovanější, ale i tak si myslím, že by to bylo vhodnější.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

2.4.2024 21:52 Reaguje na Radek Čuda
Také si myslím, že podpisy na plné moci pro zastupování by měly být vždy ověřeny a mělo by toto být vyžadováno.
Odpovědět
DA

DAG

3.4.2024 10:52 Reaguje na Majka Kletečková
Však co by ne to je demokracie. I lidé, kteří se naprosto neorientují v dané problematice a nemají s ní nic společného, mají právo na svůj názor.
Když jich je dost, tak ovlivní své politiky a ti pak podle toho dělají zákony. Je tedy nesmírně důležité mít vzdělanou a chytrou společnost orientující se v široké škále problémů.
Tu bohužel nemáme. Proto dokáží určité politické strany nebo organizace uměle vnášet problémy do společnosti a následně přesvědčovat voliče o potřebě danou věc řešit.
Tak trochu demokracie naruby.
V tomto případě se chytli skutečného problému, škody zvěří, různé ekologické a majetkové organizace a do zákona o myslivosti prosazují jen svoje osobní zájmy.
Přitom stačí jediná věc. Dobře naplánovat odstřel a po myslivcích ho vymáhat.
Vše ostatní je jen boj o moc v krajině.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.4.2024 11:22 Reaguje na Majka Kletečková
V jiném komentáři píšete:" Zrovna tak mi přijde bizarní, že může být ve sdruženích vlastníků honebních pozemků jednáno a rozhodováno na základě NEOVĚŘENÝCH plných mocí. Logičtější a spravedlivější nastavení je samozřejmostí při hlasování a rozhodování u Společenství vlastníků bytových jednotek, proč to není legislativně ošetřeno ve sdruženích vlastníků honebních pozemků?"
Je to opravdu pravda? Nebo je spíš pravdou, že:
" Dle ustanovení občanského zákoníku o zastoupení a obecné praxe a také pokud není zastoupení člena na shromáždění SVJ vyloučeno stanovami, má člen SVJ právo nechat se na shromáždění společenství vlastníků jednotek zastoupit jiným členem společenství. Členovi také může být dáno více plných mocí najednou. Trvat na ověřeném podpisu tak nemusíme, ale pro větší průkaznost předkládané plné moci, to můžeme doporučit. ZE ZÁKONA OVŠEM POTŘEBA OVĚŘENÍ PODPISU ZMOCNITELE NEVYPLÝVÁ".
Tak jak to vlastně je? Ono myslet si nestačí. Mnohdy to znamená pouze " houby vědět".
Odpovědět
Ra

Radek

3.4.2024 12:26 Reaguje na Jarek Schindler
Novela zákona o myslivosti jede na ruku „velkým“ vlastníkům ,kteří se chcou dostat za každou cenu k právu lovu . Bez povinností které ted normálně plní myslivci , proto si tam strčili stanovéní plánu lovu podle škod , nebudou mít škody nebudou plnit žádný plán a že to bude mít soused sežraný a nebo že ho budou likvidovat škody jejich zvěří , jim je jedno . O nic jiného tam nejde .Pokud se jim to povede , budou požadovat další dotace , na vše co do teď dělají myslivci za svoje . Těm malým co mají pár ha už to došlo .
Odpovědět
MK

Martin Králík

3.4.2024 20:20 Reaguje na Majka Kletečková
V tomto případě bude HS sdružením těch vlastníků, kteří jsou ověření plných mocí uhradit. Jak to prosím chcete realizovat v katastru, kde je cca 3000 různých vlastníků? A další otázka. Pokud bude nutné danit odlov, tak velice rychle spousta mysliveckých spolků zanikne. A kdo je nahradí pro případ udržení stavů spárkaté zvěře? Profesionální lovci - ti budou lovit za úhradu, případně za zvěřinu. Jak bude případně daněn myslivecký spolek s odlovem 60 ks srnčí, 50 zajíců a 80 bažantů? Dle některých příspěvků mám pocit, že největšími zloději a darebáky (a hlavně velmi movitými) jsou postupně odumírající myslivecké spolky. Svůj podíl na přemnožení spárkaté zvěře má způsob obhospodařování krajiny, velké půdní bloky a pod.
Odpovědět
MO

Marián Ozábal

6.4.2024 22:50
https://m.youtube.com/watch?v=QFDQIzSVHJA

https://m.youtube.com/watch?v=a_3fyNLk-zY


https://m.youtube.com/watch?v=_4RjEDw_tMk
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist