PSÍ UŠI. Abychom té legrace kolem války, rozkladu demokracie a podobně neměli málo, musíme se ještě zabývat podnikovými krádežemi ve státo-agro-firmě. Andrej Babiš, chycený svou vlastní nešikovností při shánění kompra na politické konkurenty, jal se vysvětlovat, že na nikoho nikdy žádné kompro nesháněl a neshání, že to není základ jeho politické práce odnepaměti.

• A že ty policajty z vrcholných funkcí v operativě má v baráku proto, aby honili zloděje řízků. Všichni mu to samozřejmě věří, on takový náměstek protikorupční policie a šéf expozitury v severních Čechách celý život netoužil po ničem jiném, než je právě honění pašeraček kuřecího separátu, to dá rozum. Připomeňme si nejprve výchozí situaci:

„Udělejte mi teze, podklady na tohoto zm*da.“
(Andrej Babiš v e-mailu, který omylem místo na vrátnici v Průhonicích poslal do světa, míněn je ministr zahraničí Jan Lipavský)

Ve sněmovně se pak samozvaný předseda opozice jal vysvětlovat.

„Možná je tam jeden policista, který má za úkol hlídat nepoctivé zaměstnance. Jinak tam nikdo takový není. Je to lež a nesmysl.“
(Andrej Babiš, Aktuálně.cz, 20. března)

A jak to celé probíhá? Podle Babiše, kterému ovšem firma nepatří, takhle:

„Když například ve Vodňanské drůbeži si dají nějaké zaměstnankyně řízek do kalhotek nebo do podprsenky, tak to je například práce tohoto policisty.“

Firma, která Babišovi přirozeně nepatří, to ovšem vidí jinak.

Úkolem naší divize interní bezpečnosti je chránit majetek koncernu a jeho společností např. před krádežemi, podvody a jinými hrozbami vč. kybernetických. Vždy při tom postupuje v souladu se zákonem a etickými pravidly. Tady šlo zjevně o nadsázku.

— AGROFERT (@KoncernAgrofert) March 21, 2024

Nám nezbývá než případ uzavřít závěrem, že vodňanská kauze nově definuje pojmy řízek stehenní a prsní.

Článek reflektuje dění uplynulého týdne v citátech a výrocích politiků.

Ty samy o sobě nestačí, proto je HlídacíPes.org s jemným odstupem usazuje do patřičného kontextu.

• Sem tam, když už nevíme, do čeho bychom píchli, sledujeme sportovní dění. Jmenovitě český fotbal, který nám dává mnoho signálů o stavu české společnosti i o trendech, které by nás snad mohly v budoucnu spojovat s vyspělým světem. Tohoto druhu je i příběh trenéra Petra Rady, který aktuálně vyfasoval osmiměsíční zákaz vstoupit na fotbalové trávníky za rasistické zuření.

„Zoufalče cikánskej!“
(trenér Dukly Praha ke svému protějšku ze Zbrojovky Brno, iDNES.cz, 22. března)

Pozoruhodný je příběh tím, jak krutě trenér Rada nechápe, o co jde.

„Řekl jsem komisi, že pro mě to není žádný rasismus. Já jsem stará škola, je mi jedno, ať je to ten nebo ten. (…) Jestli je to komplot, nebo za tím někdo stojí, nevím.“
(Petr Rada, Sport.cz, 21. března)

Komplot neboli kampaň, účelovka, co nám to jen…? Pro představu, kdyby se něco podobného řešilo třeba ve staré dobré Anglii, neskončilo by to jen několika měsíci, ale spíš lety, možná doživotím. Trest je na české poměry vysoký a ukazuje, že aspoň v těchto ohledech se civilizovanému světu můžeme aspoň přiblížit. Ostatně o trenéru Radovi nepíšeme poprvé, před pár měsíci nás zaujal další jeho výlev. To když zjistil, že za Vyškov hraje více hráčů tmavé pleti, než by si on sám představoval.

Rozhovor tehdy vhodně uvodil už redaktor Sportu svou otázkou: „Vyškov je postavený na cizincích tmavé pleti. Pro kouče těžká práce, co?“ a pan trenér příležitost neminul:

Hráli jsme jedenáct Čechů proti Africe. Prohrál jsem mezinárodní zápas, což mě mrzí. Proti těm chlapcům nic nemám. Nevím, jestli jich v zimě přivedou dalších pět, šest. Vyškov je nahoře, asi je to dobrý. Ale nevím, jestli zrovna v tomto kraji není český hráč. Morava byla vždycky baštou výborných fotbalistů.

Tak možná to zkusit v politice, tam se národovecká nota a pěkný český bramborový rasismus může uplatnit.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

• Dění kolem veřejnoprávních médií na Slovensku vybudilo k mediální aktivitě i zdejší pilíře veřejnoprávnosti. Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral se vydal do podcastu Seznam Zpráv prohlásit podporu svému bratislavskému kolegovi Luboši Machajovi, a když už byl v tom, také se trochu nevtíravě pochválit.

„Byla to moje jediná výrazná chyba, kterou jsem udělal.“
(René Zavoral o angažování Jitky Obzinové, usvědčené z manipulování zpravodajství, Mediální cirkus, 20. března)

Dál je to ještě zajímavější. Jeho vztahy s politiky nejsou nijak nestandardní, a proto není nic divného, když se chodil osobně ukazovat na natáčení prezidentských Hovorů z Lán.

„Vždycky na pozvání prezidenta republiky. A to bylo dvakrát v těch Lánech, pokud si dobře pamatuji.“

Prezidentské pozvání se prý neodmítá, dodal generální ředitel. A pustil se i do otázky možného financování rozhlasu ze státního rozpočtu jako doplňku ke koncesionářským poplatkům.

„Já se toho bojím z jednoho prostého důvodu, protože je jiná míra politické kultury v zemích jako je Dánsko, Švédsko, a jiná je u nás.“

Ano, jiná politická kultura. Třeba taková, kde ředitelé veřejnoprávních médií prezidentům poklonkovat nechodí. A to nejen proto, že je v monarchiích nemají.

Klidnou mysl.

Follow @malecak