Deset miliard eur pro Maďarsko a 137 miliard eur pro Polsko. To jsou peníze, které Evropská komise zemím uvolnila. Do té doby k nim neměly přístup kvůli porušování principů právního státu. Politická rozhodnutí vyvolala zejména v maďarském případě kritiku, europoslanci kvůli tomu budou Komisi žalovat.
Rozhodnutí o uvolnění peněz zablokovaných kvůli neutěšenému stavu vlády práva ve dvojici členských zemí přišlo dříve než se očekávalo. V případě Polska dospěla Komise k rozhodnutí několik měsíců poté, co dlouholetou vládu konzervativní strany Právo a spravedlnosti vystřídala po loňských parlamentních volbách u moci Občanská koalice v čele s premiérem Donaldem Tuskem, která začala demontovat bývalý systém.
Právě změnami a reformami, které by napravily škody napáchané na zásadách právního státu, a to zejména v oblasti justice, Evropská komise podmiňovala odblokování zadržených prostředků. A na konci února došla k závěru, že na základě pokroku v Polsku uvolní zemi peníze jak z fondu obnovy, tak z kohezní politiky.
Krok Evropské komise však vyvolal otázky, zda se jedná o politické rozhodnutí nebo rozhodnutí založené na faktickém naplnění všech stanovených podmínek. Podle výkonného ředitele Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Víta Dostála pravděpodobně k úplnému naplnění podmínek ze strany Polska nedošlo a Komise do určité míry rozhodla na základě plánů a slibů.
„Šli na to chytře. Nepořádek na pomyslném stole právního státu sice neuklidili, ale dali návod na úklid,“ připodobnil. „Čtu to tak, že Komise počítá s vůlí Polska zásadních reforem dosáhnout,“ dodal Dostál.
Podobně to vidí i ředitelka Rule of Law Clinic při Demokratickém institutu Central European University Barbara Grabowska-Moroz.
„Vzhledem k tomu, že od poloviny prosince dosud nebyly přijaty žádné legislativní změny v oblasti justice, domnívám se, že hlavní roli v rozhodnutí Komise sehrál tzv. Akční plán, který připravil a předložil ministr spravedlnosti Adam Bodnar a který se skládá z nelegislativních opatření a plánovaných legislativních změn,“ uvedla.
Podle ní měla v očích Komise velkou váhu politická vůle spíše než tvrdá opatření typu zákonů, a to právě proto, že nová vláda zatím zákony týkající se justice nenovelizovala.
Zmíněný Akční plán Polsko představilo ke konci února a jde o strategii, jak chce země nastolit opět řádné dodržování principů vlády práva.
„Zahrnuje asi 10 zákonů, které chce Polsko přijmout,“ popsal Dostál s tím, že ale půjde spíše o běh na delší trať. „Než zákony prokonzultují s odbornou veřejností, připraví a obě komory parlamentu je pak schválí, tak to vezme nějaký čas,“ připomněl.
Další zdržení pak může nastat, až zákony dostane na stůl prezident Andrzej Duda, který je nakloněn minulé vládní garnituře a s novou vládou se zcela neshodne. Není tedy zatím jasné, zda zákony odmítne podepsat nebo si nová vláda jeho podporu vyjedná.
„Vláda podle mě nebude chtít s prezidentem vyjednávat a řekne mu, aby podepsal, protože jinak si počkají na nového prezidenta po volbách v roce 2025, který jim tu novou architekturu právního státu podepíše,“ odhadl Vít Dostál.
I sama Komise přiznává, že Akční plán je jedním z „dílků skládačky“, které ji vedly k pozitivnímu rozhodnutí o polské obálce s penězi z rozpočtu EU, a to vedle přijatého zákona z roku 2022 k disciplinární komoře Nejvyššího soudu a rozhodnutí ministra spravedlnosti z února 2024 k disciplinárnímu režimu soudců. Redakci to sdělila mluvčí Komise. „Akční plán ukazuje jasný a výslovný závazek polské vlády respektovat přednost práva Unie a judikatury Soudního dvora,“ dodala.
Za Maďarsko žaloba
V případě Maďarska jsou pochyby o tom, že se ze strany Komise jedná o politické rozhodnutí menší. Stojí za to připomenout, že Komise tento krok učinila den před klíčovým summitem Evropské rady v prosinci 2023, na kterém se lídři zemí EU pokoušeli Maďarsko přesvědčit, aby nenarušovalo evropskou jednotu a podpořilo finanční balík pro Ukrajinu. Je ale také stejně vhodné připomenout, že Komise 13. prosince prostředky – konkrétně 10,2 miliardy eur – uvolnila poté, co Maďarsko v úředním věstníku zveřejnilo reformy soudnictví.
„Lze ještě pořád vidět, že Komise se nezdráhá dělat zákulisní politiku, s Maďarskem a v minulosti i Polskem vyjednávat, nebo relativně rychle část sankcí uvolnit i přesto, že reformy probíhající v Maďarsku zůstávají spíše ve formální rovině a kvalitu ochrany soudnictví a soudcovské nezávislosti nijak zásadně nezvyšují,“ popsala redakci Katarína Šipulová, vedoucí Ústavu pro otázky soudnictví při Masarykově univerzitě v Brně.
Ani podle europoslanců reformy nedostačují na to, aby porušování principů vlády práva v zemi napravily, a proto Komise neměla prostředky uvolnit. „Ani po nedávných reformách Maďarsko nesplňuje standard nezávislosti soudnictví stanovený v Listině (základních práv EU),“ píše se v lednové rezoluci, pro kterou zvedlo ruku 345 poslanců.
Připomněli to i v další, únorové rezoluci věnované každoročnímu hodnocení právního státu v unijních zemích z pera Evropské komise. „Vyjadřuje(me) vážné znepokojení nad rozhodnutím Komise, podle něhož byla splněna horizontální podmínka Listiny týkající se nezávislosti soudů, což maďarským orgánům umožnilo předložit žádosti o úhradu až 10,2 miliardy eur (z evropského rozpočtu), ačkoli Maďarsko ani po nedávných reformách nesplňuje standard nezávislosti soudů stanovený v Listině,“ uvedli europoslanci v rezoluci podpořené 374 hlasy.
Nyní chtějí europoslanci Komisi kvůli uvolnění peněz Maďarsku žalovat. Minulý týden to posvětili lídři parlamentních frakcí, informovala ČTK.
Parlament už Komisi kvůli právnímu státu žaloval v roce 2021, protože podle něj dostatečně rychle nespustila řízení proti Maďarsku, a to podle nejnovějšího nástroje na ochranu vlády práva a finančních zájmů Evropské unie. A sice nástroje, který je známý pod označením mechanismus podmíněnosti a který podmiňuje čerpání evropských peněz dodržováním některých principů právního státu. Zejména takových, které zaručují řádné nakládání s penězi evropských daňových poplatníků, případně vymáhání opačného.
Podle Grabowské-Moroz bylo propojení financí s dodržováním vlády práva pro ochranu demokracie v EU sice „důležitým krokem“, mechanismus se však zatím ukázal být neúčinný. „Mechanismus zatím nevedl ke zlepšení situace v Maďarsku. Naopak, můžeme vidět dokonce další narušování právního státu a demokratických procesů. Příkladem může být tzv. zákon o suverenitě,“ řekla redakci.
Zákon, který zřizuje úřad, jež má řešit zahraniční vliv na maďarskou politiku, už Evropská komise označila za protiprávní a vede o něm s Maďarskem dialog, informovala ČTK.
