Přirovnání k Ficovi, Orbánovi a dalším, kteří volají po míru, či rovnou podporují Putina, si Chamberlain nezaslouží
Neville Chamberlain patří ve své vlasti k nejhůře hodnoceným britským premiérům vůbec. Jeho více než dvacetiletá politická kariéra však neúspěšná nebyla, zvláště na domácí scéně. Dodnes zůstává i symbolem ústupků vůči diktátorům. Přirovnávání politiků a aktivistů volajících po míru s Ruskem k Chamberlainovi však není na místě.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
„Ať už lze o Chamberlainově veřejném životě říci cokoli, jeho pověst bude v konečném důsledku záviset na hodnocení tohoto okamžiku (Mnichov – pozn. autora) a této politiky (appeasement – pozn. autora). Tak tomu bylo, když v roce 1940 odcházel z úřadu, a tak tomu je i o šedesát let později. Očekávat něco jiného je spíše jako doufat, že Pilát Pontský bude jednoho dne hodnocen jako úspěšný správce provincie Římské říše.“
Autor těchto řádek, historik a Chamberlainův životopisec David Dutton, to shrnul naprosto přesně. Britský premiér Neville Chamberlain zůstane patrně navždy symbolem ústupků před diktátory a naivní, bezzubé zahraniční politiky. Viděli jsme to v historii a vidíme to i dnes, kdy jsou u nás i ve světě lidé navrhující uzavření míru s Ruskem často přirovnáváni právě k němu.
Jak už to ale s historickými paralelami bývá, málokdy sedí, a tudíž by se s nimi mělo šetřit. Srovnání s uvědomělými i neuvědomělými podporovateli ruských agresorů si Chamberlain nezaslouží. Nejde o to
