Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

110 let od narození Bohumila Hrabala: co se o něm dozvíte v biografii Sladká apokalypsa?

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Hamplova, Wikimedia
Bohumil Hrabal. Foto: Hana Hamplova, Wikimedia

Ve čtvrtek uplyne 110 let od narození Bohumila Hrabala. Připomenout si Hrabalovo dílo můžeme nejen jeho romány, ale i loni vydanou biografií Sladká apokalypsa. Proč by měli čeští čtenáři sáhnout po díle sepsaném polským bohemistou Aleksanderem Kaczorowským? Důvodů je hned několik.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Mohlo by se zdát, že publikovat u nás zahraniční biografie českých spisovatelů je nošením dříví do lesa. Někdy tak tomu ale být nemusí, což platí i pro životopis Bohumila Hrabala z pera polského bohemisty Aleksandera Kaczorowského, který vyšel loni v září pod názvem Hrabal: Sladká apokalypsa.

Není žádným tajemstvím (i když záhadou trochu ano), že Poláci dlouhodobě projevují značný zájem o českou literaturu. Naopak tomu tak docela není, tedy nepočítáme-li díla představitelů polské školy literární reportáže nebo Sapkowského Zaklínače.

A nejenže autoři jako Szczygieł nebo Surosz s oblibou píšou o spisovatelích i dalších osobnostech z české historie, ale po svazcích jejich esejů a reportáží, primárně určených polskému publiku, často sahají rovněž tuzemská nakladatelství.

Další Polák, který nám rozumí

V roce 2020 řady těchto autorů rozšířil Aleksander Kaczorowski (* 1969), uznávaný novinář a překladatel i znalec české literatury, který vystudoval sociologii a slavistiku na Varšavské univerzitě.

Tehdy česky vyšla jeho biografie Ota Pavel: Pod povrchem (2018, č. 2020), po níž následovala kniha Havel: Pomsta bezmocných (2015, č. 2021) a literární průvodce českým dvacátým stoletím Pražský slabikář: Od Kafky k Havlovi a zpět (2001, č. 2022) – všechny v překladu Martina Veselky, což platí i pro nejnovější titul vydaný loni v nakladatelství XYZ.

V případě českého vydání Kaczorowského biografie Oty Pavla zřejmě sehrál podstatnou roli fakt, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Literatura

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější