Ze zprávy Světové meteorologické organizace vyplývá, že průměrná globální teplota v roce 2023 byla o 1,45 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období. Tak vysoká nebyla od počátku měření nikdy.
„Ještě nikdy jsme nebyli tak blízko – i když jen dočasně – spodní hranici 1,5 stupně, kterou stanovuje Pařížská dohoda o změně klimatu,“ uvedla Celeste Saulo, generální tajemnice Světové meteorologické organizace (WMO). Kromě neobvykle vysoké odchylky teploty vzduchu měřené ve výšce dvou metrů znepokojuje vědce zejména bezprecedentní oteplování oceánů, ústup ledovců a úbytek antarktického mořského ledu, uvedla dále Saulo.
Stefan Rahmstorf vysvětluje změnu klimatu (VIDEO)
António Guterres se vyjádřil ještě jasněji: „Sirény houkají u všech ukazatelů“, řekl generální tajemník OSN. „Některé hodnoty nejen že trhají rekordy, ale doslova explodují. A změny se zrychlují.“
Nejen rekordní teploty
V roce 2023 se nacházela průměrně třetina světových oceánů pod nadvládou horka, což mělo zhoubné účinky na ekosystémy a potravní řetězce. Do konce roku se vlny veder vyskytly v 90 % všech mořských oblastí.
Ekologie: kdo jsou skuteční ekoteroristé?
Po celém světě sledované referenční ledovce zaznamenaly největší úbytek ledu od začátku měření v roce 1950 a rozsah mořského ledu kolem Antarktidy byl zdaleka nejnižší, jaký byl kdy zaznamenán. Plocha maximálního rozsahu v září, tedy v období, kdy na jižní polokouli panuje zima, byla o milion kilometrů čtverečních menší než předchozí rekord, což zhruba odpovídá rozloze Německa a Francie dohromady.
Rekordní úrovně dosáhla také hladina moří, což odráží jak zvyšující se teplotu v oceánech, tak pokračující tání ledovců a vnitrozemských ledovců. Tempo růstu se za posledních deset let (2014 až 2023) ve srovnání s prvními deseti lety od zahájení satelitních měření (1993 až 2002) více než zdvojnásobilo.
Objem skleníkových plynů se stále zvyšuje
Pozorované koncentrace tří nejdůležitějších skleníkových plynů – oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného – dosáhly v roce 2022 rekordních hodnot a v roce 2023 dále rostly. Koncentrace CO2 je nyní o 50 % vyšší než v předindustriální době. Vzhledem k dlouhé době setrvání oxidu uhličitého v atmosféře bude nárůst teploty pravděpodobně pokračovat ještě po mnoho let.
Extrémní nárůst teplot
Průměrná globální teplota v roce 2023 byla o 1,45 stupně Celsia vyšší než průměrná teplota v letech 1850 až 1900, čímž překonala předchozí rekordy z let 2016 (+1,29) a 2020 (+1,27). Od června do prosince překonal předchozí rekord každý měsíc. Září bylo dokonce o 0,46 až 0,54 stupně Celsia teplejší než předchozí nejteplejší září.
Nárůst je způsoben především zvyšující se koncentrací skleníkových plynů. Od poloviny roku se také projevuje El Niňo, teplotní jev v Tichém oceánu, což vede k uvolňování dalšího velkého množství tepla z oceánu do atmosféry.
Moře a oceány jsou neobvykle teplé
Teplota přípovrchové vody však nebyla neobvykle vysoká pouze v Tichém oceánu. V severním Atlantiku, Mexickém zálivu a Karibiku, v severním Pacifiku a v rozsáhlých oblastech jižního oceánu byla mořská voda rovněž velmi teplá a došlo k rozsáhlým vlnám mořských veder.
Na záchranu Země existuje jen omezené časové období
Teplota v oceánů dosáhla v roce 2023 rekordní úrovně. Míra oteplování se zvýšila zejména v posledních dvou desetiletích. Očekává se, že tento trend bude pokračovat a zůstane nezvratný po staletí až tisíciletí.
Pozoruhodné jsou také rozsáhlé vlny mořských veder v severním Atlantiku, které začaly na jaře, vrcholily v září a trvaly až do konce roku. Silné mořské vlny veder byly dokonce již dvanáctý rok po sobě pozorovány ve Středozemním moři.
Další pohlcování oxidu uhličitého navíc zvyšuje okyselování světových oceánů.
Úbytek ledovců v Antarktidě
Od února do listopadu byl rozsah antarktického mořského ledu nejnižší od začátku satelitních měření v roce 1979. Největší plocha v září byl přibližně 1,5 milionu km2 pod průměrem let 1991 až 2020. I v Arktidě byl rozsah mořského ledu podprůměrný.
Švýcarské alpské ledovce ztratily za poslední dva roky přibližně 10 % svého zbývajícího objemu. Na západě Severní Ameriky ztratily ledovce v roce 2023 přibližně 9 % své hmoty, což je pětkrát rychleji než v letech 2000 až 2019.
Extrémní klimatické přibývají po celém světě
Extrémní povětrnostní a klimatické jevy, jako jsou povodně, tropické cyklóny, extrémní horka a sucha, měly v roce 2023 významný socioekonomický dopad na všechny obydlené kontinenty.
V září způsobil systém nízkého tlaku vzduchu „Daniel“ ve východním Středomoří extrémně silné srážky a vyžádal si mnoho obětí, zejména v Libyi. Cyklón Freddy byl jedním z nejdéle trvajících tropických cyklónů a zpustošil Madagaskar, Mosambik a Malawi.
Změna klimatu zvyšuje pravděpodobnost extrémních klimatických jevů
V Bengálském zálivu zuřil cyklon „Mocha“, jeden z nejsilnějších tropických cyklonů, jaký byl kdy pozorován, a hurikán „Otis“ zesílil na nejvyšší kategorii 5 během pouhých pěti hodin, než 24. října dosáhl mexického pobřeží Tichého oceánu poblíž Acapulca. Nikdy předtím nebylo pozorováno tak rychlé zesílení tropické bouře.
Extrémní vlny veder se vyskytly zejména v jižní Evropě a severní Africe. V Itálii byl zaznamenán nový teplotní rekord 48,2 stupně Celsia, zatímco v marockém Agadiru bylo až 50,4 stupně Celsia.
V Kanadě shořelo 14,9 milionu hektarů lesa a oblaka kouře zatemnila oblohu až na východním pobřeží USA. Při lesním požáru na Havaji zahynulo nejméně 100 lidí. V oblasti Afrického rohu došlo také k rozsáhlým záplavám, které připravily o střechu nad hlavou přibližně 1,8 milionu lidí. Na druhé straně pokračovala dlouhotrvající sucha v severozápadní Africe a na Pyrenejském poloostrově, stejně jako v některých částech střední a jihozápadní Asie.
Energetická transformace pokračuje
V roce 2023 se kapacita obnovitelných zdrojů energie oproti předchozímu roku celosvětově zvýšila o 50 % na celkových 510 gigawattů. Jedná se o největší nárůst za posledních dvacet let. Cílem formulovaným na Světové konferenci o klimatu v Dubaji v listopadu 2023 (COP28) je dosáhnout do roku 2030 celosvětové kapacity 11 000 gigawattů.
Náklady způsobené změnou klimatu jsou obrovské
Finanční toky související s klimatem se v roce 2021/22 v porovnání s rokem 2019/20 celosvětově téměř zdvojnásobily na 1,3 bilionu amerických dolarů (USD). Aby však bylo možné splnit cíl 1,5 stupně, muselo by se roční financování do roku 2030 zvýšit na devět bilionů USD a do roku 2050 na deset bilionů USD.
Nicnedělání však bude ještě dražší: náklady na klimatickou krizi v letech 2025 až 2100 se odhadují na 1 266 bilionu amerických dolarů – mohou však být i dramaticky vyšší.
