Barokní podvečery nabízí program inspirovaný Římem

V Římě byla napsána nadčasová hudební díla, setkávaly se zde největší hudební osobnosti té doby a vznikly nové hudební žánry. Řím byl bezednou studnicí inspirace pro tvůrce barokních oper, oratorií a kantát, ať už se jedná o náměty čerpající z osudů skutečných historických postav antického či raně křesťanského Říma nebo o mytologické příběhy. Koncertní řada představí v podání souboru Collegium Marianum a jeho hostů díla skladatelů spojených s Římem jako byli Arcangelo Corelli, Alessandro Scarlatti, Antonio Caldara či Georg Friedrich Händel. „Barokní Řím nepřestával fascinovat největší umělce své doby. Patřil k nim i Händel, který v Římě několik let žil a dokázal mistrně ovládnout italský styl. Podobně Jean-Philippe Rameau, hlavní představitel francouzské opery, byl hluboce ovlivněn italskou hudbou,“ vysvětluje hráčka na barokní příčnou flétnu a muzikoložka Jana Semerádová, která je zároveň uměleckou vedoucí souboru Collegium Marianum a dramaturgyní Barokních podvečerů.

Jarní řadu zahájí 18. dubna koncert ve slavnostním prostředí Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě. Program uvede árie z oratorií a oper psaných pro Řím či zde provedených a kantátu L᾿Orfeo Alessandra Scarlattiho. V sólových partech se zaskví sopranistka Hana Blažíková.

• Jana Semerádová (©Petra Hajská)

Koncertní cyklus Barokní podvečery se za dvě desetiletí své existence stal nedílnou součástí pražské kulturní scény. Je významnou platformou, na níž se setkávají špičkoví interpreti z nejrůznějších evropských zemí s renomovaným pražským souborem Collegium Marianum. Za originální a objevnou dramaturgií stojí umělecká vedoucí Jana Semerádová. Tematicky zaměřená dramaturgie a úzká návaznost na architektonické památky Prahy řadí cyklus k nejoriginálnějším hudebním projektům metropole. Koncerty se konají v sálech, které stylově i akusticky odpovídají charakteru uváděné hudby. Program cyklu nabízí známé i dosud málo uváděná hudební díla, a to v interpretaci na dobové nástroje.

Lobkowiczký palác na Pražském hradě se 18. dubna promění v jeden z mnoha římských paláců, kterými zněla hudba barokních mistrů. Na rozdíl od jiných italských hudebních center neměla v Římě hlavní slovo veřejně přístupná opera; operní produkce byly dokonce opakovaně zakazovány. Namísto oper zde tedy kralovaly kantáty, serenaty a oratoria. Hudební život se navíc odehrával zejména v prostředí paláců významných šlechticů a církevních hodnostářů. Možnosti uplatnění v papežském městě lákaly do Říma ve druhé polovině 17. století hudebníky z celé Itálie. Již roku 1650 sem přijel Bernardo Pasquini, v roce 1672 Alessandro Scarlatti, v téže době zde zažíval skladatelské úspěchy také z Toskánska pocházející Alessandro Stradella. Roku 1709 jejich řady doplnil benátský rodák Antonio Caldara. Všichni tito autoři se zasloužili o rozvoj oratoria, hudební formy, která má svůj původ právě v římské chrámové praxi. Na koncertě zazní árie z oratorií a oper psaných pro Řím či zde provedených v podání Hany Blažíkové za doprovodu souboru Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové.

Nejvýznamnější římští šlechtici pořádali ve svých sídlech jednou týdně veřejné koncerty zvané akademie, na nichž zněly nejnovější kusy v Římě působících mistrů. Mezi hlavní mecenáše patřila královna Kristina I. Švédská, od roku 1677 pořádal ve svém paláci akademie kardinál Benedetto Pamphili, deset let po něm se hudební produkce objevily i v paláci kardinála Pietra Ottoboniho. Na počátku 18. století pak převzali záštitu nad tamějším hudebním životem zejména polská královna vdova v exilu Marie Kazimíra a markýz (později kníže) Francesco Maria Ruspoli. V hudební salon markýze Ruspoliho či kardinála Ottoboniho se 21. května promění Tereziánský sál Břevnovského kláštera, aby v něm zazněla mistrovská díla jejich chráněnců Georga Friedricha Händela a Arcangella Corelliho. Program doplní tvorba jejich současníků Francesca Geminianiho a Alessandra Scarlattiho. V precizním a zároveň hravém provedení představí publiku Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové sólové a triové sonáty v nejrůznějším obsazení včetně virtuózního flétnového koncertu na závěr.

Barokní Řím pak přitahoval hudebníky z různých částí Evropy, aby se zde osobně seznámili s taji italské hudby. Mezi ně patřil i Georg Friedrich Händel, který v Římě strávil na své studijní cestě přes dva roky a započal zde úspěšnou kariéru skladatele italské vokální hudby. Na Velikonoce 1708 zde bylo provedeno jeho nové oratorium La Resurrezione, a to přímo pod taktovkou slavného Corelliho. Ve své pozdější tvorbě, zejména pro londýnská divadla, pak Händel čerpal z bohaté osobní zkušenosti s italskou hudbou a právem ho můžeme nazvat jedním z nejvýznamnějších autorů italské opery seria. Árie a duety z jeho oper na koncertě doplní tvorba neméně úspěšného operního skladatele, tentokrát však ve francouzském prostředí, Jeana-Philippa Rameaua, který v mládí v Itálii krátce pobýval. S italskou hudbou se seznamoval zejména v rodné Francii, kde byl jedním z jejích propagátorů rodilý Neapolitánec Michele Mascitti. Barvitý italsko-francouzský program 20. června přednesou sopranistka Chantal Santon Jeffery a tenorista Vojtěch Semerád za doprovodu souboru Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové.

Soubor Collegium Marianum se od svého založení v roce 1997 věnuje provádění hudby 17. a 18. století se zaměřením na české a ve střední Evropě působící autory. Jako jeden z mála takto profilovaných profesionálních souborů v ČR má na repertoáru nejenom koncertní díla, ale pravidelně se také věnuje scénickým projektům. S úspěchem koncertuje v zahraničí a má za sebou celou řadu mezinárodních produkcí.

Zdroj: TZ
Úvodní foto: Hana Blažíková (©Petra Hajská)