Neuznat Putina ruským prezidentem nemá smysl. On není Lukašenko, vysvětluje bývalý diplomat Kolář

19. březen 2024

Poradce prezidenta a bývalý diplomat Petr Kolář tvrdí, že neuznat Vladimira Putina jako ruského prezidenta nemá žádný smysl. „V tomto případě by to bylo jen plané gesto, které by k ničemu nevedlo. My tyto volby pokládáme za zmanipulované, určitě nečestné, nespravedlivé, nedemokratické a nebyly ani svobodné,“ říká v Osobnosti Plus.

Ale rozdíl mezi tím, co se stalo v Rusku a Bělorusku, kdy jsme Alexandra Lukašenka opravdu neuznali, je ten, že tam po volbách došlo k obrovským nepokojům a represím ze strany státu, resp. Lukašenka. Zatímco v Rusku se protestovalo jen tím, že se ve 12 hodin pár desítek, možná desítek tisíc Rusů shromáždilo ve frontách a vyjadřovalo nesouhlas.“

Čtěte také

Ruská exilová opozice je sice podle Koláře Západem podporovaná, jak se dá, ale zatím je nejednotná. „Jsou to spíš fragmenty odporu, které se nejsou schopny koordinovat. Ani v případě Alexeje Navalného to nebylo tak úplně jednoznačné,“ vysvětluje svůj postoj Kolář.

„Přitom chápu a rozumím zájmům ruského exilu, abychom Putina neuznali jako ruského prezidenta. Ale buďme v tomto případě ,reálpolitičtí‘, protože tato věc se prostě nestane. Stejně tak bychom taky mohli říct, že čínské volby nejsou legitimní nebo že je nelegitimní vládce Severní Koreji,“ srovnává.

Pokud je odhodlání Ukrajinců takové, že chtějí bojovat dál, my jim v tom musíme pomáhat.
Petr Kolář

„Nebudeme teď asi rozebírat, co to pojem ,reálpolitika‘ je a jak se k tomu kdo staví. Tady je to spíš o tom, že víme, že Rusko je jaderná mocnost, a to je něco jiného než Bělorusko nebo Kuba. Musíme brát v úvahu geopolitiku a také to, že jsme v podstatě ve válce, přestože si to mnoho lidí stále nechce připustit,“ pokračuje Kolář.

„My (Západ) jsme totiž nejen partnerem Ukrajiny v jejím boji proti Rusku, ale jsme i případným dalším cílem ruské agrese, stejně tak jsme cílem ruské hybridní formy válčení, včetně dezinformací.“

Odhodlání Ukrajiny je úžasné

Po dvou letech ruské agrese na Ukrajině se logicky všichni ptají, jak to může skončit. „Rád bych měl křišťálovou kouli a uměl věštit, ale to opravdu neumím. Stále jsem zatím fascinován odhodláním Ukrajinců se nevzdat,“ přiznává poradce prezidenta.

Čtěte také

Pokud by pak mělo dojít k uznání nějakého statu quo, bude a je to podle něj vždy jen na Ukrajině: „Museli by o tom sami rozhodovat v referendu. To není věc, kterou by rozhodl jeden prezident, kterému teď navíc končí mandát. A bude ještě zajímavé, co se v jeho případě bude dít, jestli mu mandát prodlouží, nebo ne.“

„Ale pokud je odhodlání Ukrajinců takové, že chtějí bojovat dál, my jim v tom musíme pomáhat,“ zdůrazňuje a připomíná, že letošní rok může být zlomový třeba i proto, že nás čekají nejedny důležité volby, a to včetně těch amerických.

Podpora za všech okolností

„Také ale máme nějaké historické paralely, které samozřejmě pokulhávají a nedají se použít absolutně. Například když se po 2. světové válce rozdělilo Německo. Odpovědní státníci to tehdy brali jako stav, který je řešením dočasným. Věřili, že to není napořád,“ ohlíží se bývalý diplomat.

Čtěte také

„Svého času také řekl první poválečný kancléř Konrad Adenauer, že je lépe mít půl Německa úplně než celé Německo jen na půl.

Pokud by k tomu došlo na Ukrajině – a zdůrazňuji ten kondicionál –, kdyby část území Ukrajiny v mezinárodně uznaných hranicích byla okupována a došlo k nějakému statu quo ze strany Ukrajiny a Ruska, tak pak naším dalším krokem musí být opět absolutní podpora Ukrajiny,“ zdůrazňuje Kolář.

„Samozřejmě jen té části, která by byla pod kontrolou Kyjeva, a to tak, aby se země nezastavila při své cestě do euroatlantických struktur,“ dodává.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související