Nvidia má nový superčip. Jmenuje se po slavném vědci a umělá inteligence s ním zařadí vyšší rychlost

Cenu nové generace součástek zatím firma Jensena Huanga nezveřejnila. Dnes nejpoužívanější model stojí od pětadvaceti do čtyřiceti tisíc dolarů.

Jiří BlatnýJiří Blatný

chip-nvidia

Foto: Nvidia / CzechCrunch

Ředitel Nvidie Jensen Huang představil nový výkonný čip, který má pohánět pokročilou AI

0Zobrazit komentáře

Ve sportovní aréně v kalifornském San Jose se v pondělí sešly tisíce fanoušků a čekaly na hřeb večera. „Snad víte, že tohle není koncert,“ řekla hlavní hvězda po nástupu na podium. Na akci označované Woodstock umělé inteligence ale ředitel technologické firmy Nvidia Jensen Huang nedorazil pálit kytaru po vzoru legendárního hudebníka Jimiho Hendrixe. Ukázal nové grafické procesory nazvané Blackwell, které mají odpovědět na stále rostoucí poptávku po odpovídajícím výkonu, jenž by poháněl současný boom s AI. Na trh by se měly dostat ještě letos.

Čerstvý model čipu Blackwell GB200 je podle firmy několikrát rychlejší než předchozí generace a způsobí převrat ve vývoji umělé inteligence. Jméno nové generace odkazuje na slavného amerického matematika dvacátého století Davida Blackwella, který se věnoval teorii her, pravděpodobnosti a statistice a jako první Američan tmavé pleti byl uveden do tamní akademie věd.

Nvidia slibuje i větší energetickou úspornost nové součástky. Například trénink chatovacího bota ChatGPT od OpenAI na předchozí verzi čipů jménem Grace Hopper trval tři měsíce, zapojilo se do něj osm tisíc polovodičů a spotřeboval 15 megawattů elektrické energie, uvedl Huang na konferenci Nvidie, které podle agentury Bloomberg analytici dali přezdívku Woodstock umělé inteligence po vzoru kultovního hudebního festivalu z konce šedesátých let.

S Blackwellem by celý proces trval stejnou dobu, ovšem jen se dvěma tisíci čipy a spotřebou čtyř megawattů. Podle serveru TechCrunch má být nová generace dvakrát až třicetkrát rychlejší než předchozí modely Nvidie, v závislosti na metodě měření. Cenu společnost zatím nezveřejnila. Čipy H100, které jsou aktuálně ve světě AI zlatým standardem, jsou však k dostání za cenu od 25 do 40 tisíc dolarů za kus (v přepočtu 582 tisíc až 931 tisíc korun), přičemž balíčky takových součástek mohou vyjít až na dvě stě tisíc dolarů (4,6 milionu korun).

Mikročipy se v posledních letech staly nejžádanějším zbožím pro začínající i zavedené technologické firmy. Celosvětový byznys se součástkami, které pohání téměř veškerou moderní elektroniku a jsou potřeba i pro fungování systémů umělé inteligence, má zásadní ekonomický význam. Minulý rok se tohoto „technologického zlata“ prodalo za 526,8 miliardy dolarů (zhruba 12,5 bilionu korun).

Zájem je prostě obrovský. Jejich design ale kontroluje jen hrstka firem, tou hlavní je americká Nvidia, která v poslední době sklízí fenomenální finanční úspěchy. Akcie hlavně díky poptávce po čipech drtí i technologické giganty, jako je Microsoft nebo Alphabet. Podle ředitele Huanga bude v příštích čtyřech až pěti letech nutné kvůli technologické náročnosti programů AI postavit datová centra v hodnotě jednoho bilionu dolarů (23,5 bilionu korun). Kromě globálních firem na „železo“ od Nvidie sází i český Seznam, který s ním pracuje na vlastních AI systémech.

radioai

Přečtěte si takéUmělá inteligence bude hlásit regionální zprávy v rádiích SeznamuRádia Seznamu ovládne umělá inteligence. Noví robotičtí moderátoři budou hlásit regionální zprávy

Nové grafické procesory od Nvidie by měly být na trhu do konce roku, píše NBC News. Konkurentům z Intelu či AMD se přitom zatím nepodařilo vyrovnat výkonu a efektivitě předchozí generace H100 z roku 2022. Nvidia na zmíněné konferenci zároveň představila nové softwary pro fungování AI modelů.

Snahu otřást výrobní částí trhu s mikročipy nedávno ukázal i ředitel OpenAI Sam Altman. Hledá partnery pro megaprojekt, který by špičkové čipy produkoval. Od investorů na něj celkem žádá sedm bilionů dolarů, v přepočtu na koruny více než 163 bilionů.

S přispěním ČTK