Ekofarmářka Jana Horová: „Náklady nám vzrostly o 30 procent“ | Lovime.bio

Ekofarmářka Jana Horová: „Náklady nám vzrostly o 30 procent“

Majitelka ekofarmy z Českého Středohoří zvítězila v soutěži Zemědělec roku 2023 v kategorii Společensky odpovědný zemědělec. Jak se jí hospodaří v dnešní složité době?

„Farmáři by si měli vychovat generaci, která s nimi bude ráda pracovat. Nám se to podařilo, děti s námi pracují rády. Práce v zemědělství, zejména v chovu skotu, totiž není běžné zaměstnání, kde jste třeba od osmi hodin do pěti. Musíte ji dělat nonstop, 24 hodin denně musíte být v pohotovosti. Kdyby vám třeba uteklo stádo, musíte to okamžitě řešit. Chov hospodářských zvířat nejde vypnout jako stroje. Zvířata se nevypínají.“ Uvedla to Jana Horová z Ekofarmy Babiny, která se stala vloni v soutěži Zemědělec roku vítězkou kategorie společensky odpovědný zemědělec – fyzická osoba.

Zdroj: časopis Zemědělec; titulek: Lovíme.bio

Mohla byste přiblížit vaši farmu?
Jsme rodinná farma, která vznikla roku 1991. Tehdy jsme se s manželem a jedním dítětem přistěhovali za prací a jiným životním stylem. V současnosti obhospodařujeme asi 550 hektarů zemědělské půdy ve východní části chráněné krajinné oblasti České středohoří.

Zaměřujeme se na chov masného skotu plemene limousine, celkem máme asi 450 kusů zvířat všech kategorií. Ta téměř celý rok pobývají na pastvinách. V zimním období jsou v zimovišti u farmy, kde se o ně tři čtyři měsíce staráme a zase se vracejí na pastviny. Máme uzavřený obrat stáda. Zvířata se u nás otelí, vyrostou a býčci se ve 2,5 roku mohou začít porážet.

Vedle chovu skotu se zabýváme také pěstováním a zpracováním ovoce. Naše sady zaujímají celkem asi 30 hektarů. Jde zejména o jablka, hrušky, třešně a švestky. V rámci širší rodiny pěstujeme i meruňky.

V roce 2017 naše farma zahájila provoz své vlastní certifikované ekologické porážky a postavila vlastní zpracovnu masa s finanční podporou z evropských fondů ve výši 40 procent nákladů. Maso chceme bourat do co nejlepší kuchyňské úpravy. Navíc ho sušíme, vaříme vývar, guláš, hovězí ve vlastní šťávě a další výrobky. Ořezy zpracováváme do konzerv pro psy. Porážíme asi dva kusy skotu týdně, další pak ve službě pro ostatní zemědělce. Jejich zvířata však nevykupujeme.

V roce 2018 jsme vybudovali také moštárnu a konzervárnu. Vyrábíme mošty, sušené ovoce a kompoty, o které je velký zájem. Naše produkty prodáváme ze dvora. Máme vlastní farmářskou prodejnu. Zároveň jezdíme na farmářské trhy do Prahy a dodáváme do internetového obchodu Košík.

Bylo složité zbudovat potravinářské provozy?
Připravovali jsme se na to šest let. Poctivě jsme se chodili ptát na každou maličkost na Státní zemědělský intervenční fond, abychom neudělali nějakou chybu. Museli jsme se spojit i s krajskou veterinární správou a všechny kroky jsme s ní konzultovali. Hodně nám pomohla.

Zvítězili jste v soutěži Zemědělec roku v kategorii společensky odpovědný zemědělec – fyzická osoba. Co tedy děláte pro své okolí?
Farmu jsme přebírali ve zdevastovaném stavu a vše jsme se postupně učili. Nakonec se nám podařilo vytvořit zázemí pro docela velkou rodinu, pro níž je práce v zemědělství posláním. Na farmě všichni pracujeme rádi. Je to pro nás životní styl. Snažíme se přitom dělat maximum pro okolní krajinu, udržujeme cesty a podobně a spolupracujeme i s obcí.

Pořádáme také různé společenské akce, jako jsou svatby, oslava narozenin, exkurze školek, škol, semináře s ekologickou výchovou a podobně. Dvakrát do roka organizujeme otvírání a zavírání studánek, kdy se na jaře a na podzim studánky čistí. To je také důvod k setkávání. K dispozici je pro tyto účely srub. Provozujeme i agroturistiku a poskytujeme ubytování v chatičkách.

Co byste vzkázala našim či evropským politikům ve vztahu k zemědělství?
Stát vždy zemědělství podporoval, bohužel dnes šetří, nemá peníze, tak se to na tomto odvětví také odráží. Zastavily se investice, což není pozitivní signál. My bychom přitom pořád potřebovali investovat. Chceme ještě zastřešit všechna zimoviště, udělat novou fasádu, vylepšit technologii, koupit si traktory na elektrický pohon. Na farmě jezdíme na elektrokolech. Čeká nás ještě investice do solárních panelů.

Daří se ekofarmě udržet dobrou ekonomiku?
Se zvýšením inflace nám stouply náklady o 30 procent, příjmy ale klesly. Musíme se tak zaměřit na snížení nákladovosti farmy. Jde zejména o výdaje na naftu a energie, ale také na sklenice na zavařování.

Trochu jsme se vrátili do minulosti a topíme dřevem. Šetříme i na obalech, takže již nemáme krásné potisky, jako jsme mívali dříve. Zákazníci si na to ale již zvykli. Musíme se totiž dostat na co nejnižší náklady. Nemůžeme si dovolit zdražovat maso, lidé by ho nekupovali. Od doby covidu máme pořád stejné ceny, ačkoliv se nám zdražily vstupy. Prodáváme přitom zralé farmářské biomaso z pastvin, cenově jsme však na úrovni řetězce Makro. Musíme jít tedy cestou neplýtvat a šetřit.

Za tu dobu, co zde působíme, jsme si vybudovali svoji značku a daří se nám poměrně dobře prodávat. Máme svoje klienty. Zachovat stále stejnou úroveň produkce není však ve stávající situaci vůbec jednoduché. Velmi nám pomáhá i to, že tady máme výbornou partu pracovníků, zaměstnáváme pět lidí. I když bychom mohli jejich počet snížit o jednoho pracovníka, tak to neuděláme, protože dbáme na zastupitelnost.

Naší výhodou je i to, že syn je šikovný mechanizátor, a tak nepotřebujeme servisy. Dnes je všechno postavené na kvalitním servisu. Jakmile ho nemáte, je to špatné. Pokud se v sezóně porouchá třeba traktor, oprava v autorizovaném servisu může trvat třeba i dva měsíce. A těžko můžete mít všechnu potřebnou mechanizaci ve dvojím provedení.

Jaké máte plány do budoucna?
Určitě jich je hodně. Musíme zejména dále snižovat náklady. Jak jsem říkala, na farmě bychom chtěli vybudovat fotovoltaiku a postupně přejít na elektromobily i elektrotraktory, abychom ji využili. Také počítáme s tím, že bychom dokoupili nějakou půdu. Ve vlastnictví máme 450 hektarů, a ještě něco nám zbývá pořídit. Je to však zadlužení na celý život.

 

Autorka: Zuzana Fialová pro časopis Zemědělec

Foto: archiv Lovíme.bio

Více se o Janě Horové a Ekofarmě Babiny dozvíte v našem článku, osobně se s ní pak můžete potkat třeba na pražském Biojarmarku.

 

Soutěž Zemědělec roku pořádá vydavatelství Profi Press ve spolupráci s Agrární komorou ČR, Zemědělským svaze ČR, Českomoravským svaz zemědělských podnikatelů a Společností mladých agrárníků. Odborným garantem celé soutěže je Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Cílem soutěže je zviditelnit zemědělství, najít a ve slavnostní atmosféře vyhlásit a ocenit nejlepší zemědělce pro jednotlivá výrobní zaměření a regiony ČR.

Soutěž je otevřená pro všechny právně-organizační typy zemědělských podniků a farem. Hodnocení a pořadí v soutěži se stanovují na základě výpočtu porovnatelného ekonomického parametru, která umožňuje porovnat výsledky různých kategorií podniků.