Celoživotní dílo Hany a Petra Ulrychových, které překračuje hranice jednoduchých melodií, tvoří kulisu nejedné české domácnosti. A to už po několik desetiletí.
Odchován operou, chtěl něco jiného
Petr Ulrych, stálice české hudební scény, oslavil 21. února neskutečné 80. narozeniny. Řekli byste to? Vypadá totiž pořád stejně.
Sourozenci Hana a Petr Ulrychovi
Lídr skupin Javory a Javory Beat zanechal v brněnské kultuře hmatatelnou stopu, o čemž svědčí i jeho otisk ruky na městském chodníku slávy.
Ulrych se narodil v Hradci Králové a vedle své sestry Hany byl díky tenoristickému odkazu svého otce hluboce ovlivněn operou.
Navzdory vzdělání v oboru leteckého inženýrství však Petra, stejně jako jeho mladší sestru, lákala hudba, která ho přivedla na cestu rytmické rebelie a folkrockové fúze, jež formovala československé hudební dědictví. „Byl jsem rebel a taky tvrdohlavý. Chtěl jsem dělat muziku, která je vyloženě z našich kořenů, a to jsem poznal až v tom folklóru, jak se říká v archetypálním folklóru. Bylo to v roce 1974. Natočili jsme desku Nikola Šuhaj loupežník a tam poprvé zazněla taková ta moravská táhla. A pak jsme museli dokazovat, že nejsme ani folk, ani rock,“ říká Petr.
Vzhůru v šedesátkách
Hana se narodila po válce, 31. března 1947. Do světa hudby se pak oba sourozenci vydali společně v 60. letech, kdy se připojili k rockovým kapelám jako Vulkán a Atlantis a vytvořili věčně zelené hity. Zejména jejich píseň Nechoď do kláštera se stala oblíbenou v rádiích a zapsala jejich jména do análů české hudební historie.
Navzdory politickým a společenským otřesům, které často kolidovaly s jejich kariérní dráhou, Ulrychovi vytrvali. Novou kapitolu pro ně znamenal posun k moravskému folklóru v 70. letech, kdy spojili tradiční zvuky s moderním beatem a stali se průkopníky toho, co se stalo českou „fusion“ hudbou.
Jejich osobní život, ačkoli si ho nechávají pro sebe, se občas objevuje v rozhovorech a profilech. Sourozenci procházeli životními vzestupy i pády a emocionální hloubku svých prožitků často odráželi ve své hudbě.
Stále na výsluní
Ulrychovi se přizpůsobili změnám v hudebním průmyslu a zároveň zůstali věrní svým kořenům a jejich koncerty zůstávají vyhledávaným zážitkem pro fanoušky napříč generacemi.
Sourozenci ve svých zralých letech nadále přinášejí publiku svá temperamentní vystoupení. I letos se po boku Pavlicova Hradišťanu uskuteční řada koncertů. Jejich cesta je oslavnou hymnou života, která je ozvěnou činorodosti jejich zesnulé matky, jež se dožila 93 let, což svědčí o neutuchající rodinné vášni pro umění a dlouhověkosti.
Ulrychovi koncertují stále
Pohled na jejich nedávnou tvorbu odhaluje diskografii, která zahrnuje tradiční i současné melodie, přičemž jejich nejnovější CD a společné projekty ukazují jejich všestrannost a trvalou aktuálnost na současné hudební scéně.
V osmém desetiletí jejich působení se přínos Ulrychových české hudbě netýká jen not, které zahráli, ale i kulturního odkazu, který vytvořili. Jejich hudba je mostem mezi minulostí a současností a oslavou celoživotního uměleckého nasazení.
Na jedno z jejich nejnovějších vystoupení se podívejte zde:
Zdroje: medium.seznam.cz, www.super.cz, www.hradistan.cz
