Na Slovensku je již několik měsíců nová vláda, která velmi rychle koná. Nedávno stát zrušil druhou dotační výzvu, která zahrnovala všechny projekty zaměřené na zachování, ochranu a podporu demokratické Slovenské republiky, lidských práv a svobod. Podle Fica není důvod, aby organizace „poškozující“ vládu dostávaly peníze ze státních zdrojů. Ovšem kdo rozhoduje, o tom, které to jsou? A jaká jsou hodnotící kritéria?

    Nevládní neziskové organizace na Slovensku se aktuálně dostaly do situace, kdy nemohou počítat s podporou občanské společnosti ani státu. Kvůli tomu se ocitají na pokraji své existence. Rozhodnutí o zrušení státní podpory způsobí nenapravitelné škody na rozsahu a kvalitě poskytovaných služeb v mimořádně širokém měřítku. Slovensko nemá jiné programy, které by podobným způsobem podporovaly ochranu lidských práv, a proto bude mít zrušení této výzvy dalekosáhlé důsledky pro všechny slovenské občany. Konkrétním příkladem je sesterská pobočka organizace Post Bellum.

    Jiří Pešek (vpravo) s kolegou Jáno Petrochem, synem „kulaka“ vystěhovaného ze Slovenska. Snímek je z roku 1953. (Foto archiv Jiřího Peška)
    Jiří Pešek (vpravo) s kolegou Jáno Petrochem, synem „kulaka“ vystěhovaného ze Slovenska. Snímek je z roku 1953. (Foto archiv Jiřího Peška)

    „Více než 12 let na Slovensku připomínáme prostřednictvím skutečných příběhů právě události nedemokratických režimů. S ohledem na lidská práva, je důležité si uvědomovat, že demokracie je opravdu křehká a můžeme o ni snadno přijít. Dnes jsme v situaci, kdy se to zdá být téměř realitou,” říká ředitelka slovenského Post Bella Sandra Polovková. Slovenský politik Ľuboš Blaha, který působí jako místopředseda Národní rady Slovenské republiky za stranu SMĚR, komentoval na svém telegramovém účtu aktuální situace takto: „Ministerstvo spravedlnosti Boris Susko zrušil dotační výzvu pro sluníčkářské mimovládky a ty teď hystericky vřískají. Rajská hudba pro moje uši. Borisi, děkujeme.“

    Aktuální situace na Slovensku je alarmující nejen pro neziskové organizace, ale pro společnost obecně. „České Post Bellum otevřelo sbírku na pomoc slovenskému partnerovi. Pevně věříme, že vybereme aspoň milion korun, který by vytvořil prostor pro hledání dalších, hlavně evropských a jiných zahraničních zdrojů,“ doplňuje zakladatel organizace Post Bellum a vedoucí projektu Paměť národa Mikuláš Kroupa. A jaká tato opatření mají důsledky v praxi? Organizace, které slovenské vládě nevyhovují svým zaměřením, se téměř ze dne na den ocitly bez finančních prostředků. Musejí se spoléhat pouze na soukromé dárce. To samé platí i pro slovenské Post Bellum, které bez pomoci vydrží financovat své fungování jen několik málo měsíců. Přispět na zaznamenání příběhů, které se nesmějí zapomenut, lze ZDE.

    Za bratrství Čechů a Slováků, Javořina srpen 1968 (Foto archviv Viliama Otiepky)
    Za bratrství Čechů a Slováků, Javořina srpen 1968 (Foto archviv Viliama Otiepky)

    Post Bellum a Paměti národa

    Nezisková organizace Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků a ukládá je do online sbírky Paměť národa. Dokumentaristé zaznamenali již více než deset tisíc svědectví válečných veteránů, vězňů nacismu a komunismu, disidentů, ale například i agentů StB. Stále hledají nové způsoby, jak jejich zkušenost předat hlavně mladší generaci. Pro žáky a studenty připravují vzdělávací programy, tvoří rozhlasové a televizní pořady, pravidelně publikují příběhy v médiích, pořádají projekce, výstavy, vydávají knihy. Pomáhají také dokumentovat historickou paměť v zemích, kde o svoji svobodu právě dnes bojují. Post Bellum neustále na svých aktivitách pracuje: například v období covidu vzniklo Centrum pomoci Paměti národa, které pomáhá zejména pamětníkům zorientovat se v obtížných životních situacích. Se začátkem ruské invaze na Ukrajinu Post Bellum zahájilo sbírku, díky které obráncům Ukrajiny poslalo ochranné a zdravotnické vybavení v hodnotě více než půl miliardy korun. Více na postbellum.cz a pametnaroda.cz.


    Zařadil: -maj-

    Autoři