Jste průkopníkem tvz. zeleného urbanismu. Jak byste ten pojem vysvětlil někomu, kdo se o architekturu vůbec nezajímá?
Většina lidí si nejspíše představí něco zeleného, už kvůli názvu. Existuje na to ještě mnoho pojmů, které vyjadřují totéž. V angličtině například sustainability, tedy něco udržitelného. Zelený urbanismus je v podstatě udržitelná architektura, která je přátelská k životnímu prostředí. Taková architektura své okolí bere v potaz, reflektuje je a chce do něj zasáhnout co nejudržitelnějším způsobem. Každé prostředí má svá specifika. Pakliže do něj jako architekt chci zasáhnout, měl bych ta specifika znát a projekt jim přizpůsobit. K prostředí bychom se měli chovat ohleduplně a pracovat s tím, co o něm víme.
Máte na mysli něco konkrétního?
Jako příklad mohu uvést vodu. Voda je pro lidstvo nenahraditelná entita. Nedokážeme bez ní žít. A není to rozhodně tak, že bychom jí měli tolik, abychom si mohli dovolit s ní plýtvat. Proto se k ní tak musíme chovat. Nevytlačovat ji z prostředí, ale umožnit jí, aby se mohla chovat přirozeně. Proč nestavět budovy, které reflektují vodní cyklus? Není to tak složité.
Marián VertaľBěhem své odborné praxe zpracoval architekt Marián Vertaľ více než 80 různých projektů, odborných posudků, znaleckých posudků, laboratorních expertiz a výzkumných úkolů. Vertaľ je habilitovaným docentem v oboru pozemní stavby na Technické univerzitě v Košicích. Během své výzkumné praxe působil na Technické univerzitě ve Vídni a Vysokém učení technickém v Brně, kde se zabýval fyzikální kvantifikací interakce budovy a stavebních konstrukcí s vegetační vrstvou. Je autorem více než 150 odborných a vědeckých publikací v domácích i zahraničních časopisech a vědeckých konferenčních sbornících. Je také spoluautorem tří knih, tří vědeckých monografií a čtyř vysokoškolských skript.  |
Jaký je vás recept na to, jak bychom měli zacházet s vodou?
Ideálně podporovat vodní cyklus. Představte si to takto: Máme prostředí, do kterého voda přirozeně padá, a tedy se také vsakuje. Co je nejhorší? Vytvořit nepropustné celky, které vodu zkoncentrují někde na jednom místě odkud „odejde“. Získáme jen to, že máme prostředí, kde byla přirozeně voda – a my ho zničíme. Vodu je důležité integrovat v prostředí, počítat s ní jako s něčím, čeho se nechceme zbavit, ba naopak. Takže nelze budovat bez toho, aniž bychom s ní počítali. Nejlepším příkladem je parkoviště. Nemusí být betonové, může být travnaté. Prostě takové, aby jeho plocha dokázala vodu vsáknout.
Tím se dostáváme k projektu zelených střech, kterými se zabýváte. Ať už jde o průmyslový areál v Košicích či návrh nových domů v Těptíně.
Ano, pakliže chceme zelené střechy, musíme s vodou počítat stoprocentně. Bez ní nebude střecha nikdy zelená. Zaobíráme se tedy synergickým efektem vypařování vody ze země a z vegetace. Výsledkem tohoto procesu je kromě jiného ochlazování venkovních prostor. Jinými slovy: Budovy se zelenými střechami ochlazují prostor kolem sebe. To je podstatné nejen kvůli nám, protože se v nich cítíme příjemněji, ale také pro atmosféru, protože zmírňují přehřívání zeměkoule. Klimatická krize se zhoršuje, ať si o tom myslí, kdo chce co chce. Sedíme tady spolu na konci února a venku je jarní počasí. V našem podnebném pásu jsme historicky byli zvyklí na úplně jiné zimy.
Jak pracujete? Když dostanete zakázku na projekt, co všechno uděláte, než ho začnete navrhovat? Co je pro vás nejdůležitější?
Nejdřív potřebuji poznat místo, ve kterém mám projekt navrhnout. Bez toho nemohu pracovat. Potkávám se s lidmi, kteří v místě žijí dlouhé roky, aby mi řekli, jak to místo vypadalo před lety. Pakliže mám předělávat budovu, ptám se lidí, jak se jim tam žije, co jim schází, co si myslí, že je špatně. Je to o diskuzi a poznání. Potom může teprve projet fungovat. Je to hrozně důležité, zvlášť u tak velkých projektů, jako je Těptín.
Nový Těptín (vizualizace)
Projekt v Těptíně jste navrhl tak, aby domy do krajiny nevyčnívaly, naopak jste je do ní zapustil. Počítáte se zeleným střechami na každém z domů?
Mám takovou vizi, ale zatím jsme v rámci příprav. Musím ale zdůraznit, že takhle velké projekty nikdy netvoří jeden člověk. Sice tady sedím já a přicházím s nějakou myšlenkou, ale architektů na projektu pracuje mnohem více. Jeden člověk by to nikdy nedokázal. Takže budu mluvit za celý tým. Snažili jsme se nebýt invazivní vůči krajině, ve které projekt vzniká, a zachovat její morfologii. Jinak řečeno, nepřizpůsobovat prostředí architektuře, ale architekturu prostředí. Je tam například dům, do kterého se vstupuje z druhého patra. Proč? Protože stojí v kopci. Existují samozřejmě přístroje, které by nám v prostoru vytvořily rovinu, ale to by byl obrovský zásah do krajiny, který nikdo nechce udělat. Je lepší se přizpůsobit a udělat to dobře.
Je finančně nákladnější přizpůsobovat se okolní krajině?
Řekl bych, že ne. Možná je to časově náročnější na projektování, výpočty, přemýšlení. Ale samotná realizace podle mě dražší není.
Nový TěptínArchitektonická vize zeleného ostrova svoje místo najde ve středočeském Těptíně. „Jedná se o místo, které přímo vybízí k tomu, aby bylo dotvořeno moderní a ohleduplnou výstavbou,“ říká Ján Horný, spolumajitel slovenské developerské společnosti Nutum. „Jsme rádi, že jsme lokalitu pro první výstavbu za hranicemi Slovenska našli právě v Česku,“ dodává Ján Horný. V první fázi v Těptíně vznikne vzorový dům, následně se počítá s výstavbou nižších desítek domů, jejichž stavby se budou řídit přísnými požadavky. „Udržitelnost, energetická úspornost, respekt ke krajině i místní komunitě považujeme za nový standard výstavby,“ vysvětluje Ján Horný.  Developer Ján Horný |
V Košicích vedete výzkum, kde v průmyslovém areálu proměňujete budovu v zelenou zónu, střechu osazujete rostlinami. Obsahuje i vodní prvky a živočichy. Jak si ji mám představit?
Jako místo, kde to žije. Zachováváme střechám biodiverzitu. Chceme, aby na nich žili živí tvorové, kteří budou mít ideální podmínky, aby se sem vraceli nebo se na střechách rovnou trvale usadili. Budujeme na nich hmyzí hotely, ptačí budky, mokřady, ve kterých jsou ryby. V Košicích se mokřady s rybami objevily i proto, že je majitel budovy milovník vodních živočichů. A musím říct, že se jim tam velmi daří. Dobře se na ní mimochodem daří ptactvu, což je úžasný důkaz, že to funguje, protože když zelená střecha vznikla, nežil zde žádný pták. Je jen trochu problém, že ji objevili i větší ptáci a začali likvidovat ryby. My je samozřejmě chceme ochránit, ale i to je důkaz, že to funguje.
Kolik lidí se o takovou střechu musí starat?
Někdo tvrdí, že mohou být střechy bezúdržbové, ale já myslím, že je to nebezpečný pojem. Jakákoli střecha nemůže být nikdy bezúdržbová. Existují samozřejmě takové, které jsou na substrátech nebo minerálních rohožích, takže není potřeba se o ně starat tak intenzivně. Čím více ovšem střecha žije, tím více potřebuje péče, to je jasné. Člověk musí kontrolovat, jak funguje, ale starat se i o design. Osobně preferuju divočejší střechy, ne ty příliš úhledné. Ale to cítí každý jinak.
Příroda ve městech celkem trpí. Nemáte recept, jak ji chránit?
Rozhodně se musíme starat o stromy. A není to žádná věda. Ke stromům ve městech se musíme chovat obzvlášť ohleduplně, protože kromě jiného dokážou krásně odstínit prostory. Jsem vášnivý cyklista, a tak často jezdím na jedno své oblíbené příjemné místo u Košic, kde jsem zpozoroval toto: V létě jsem viděl, že lidé sedávají nejraději venku v místě, kde je nad nimi střecha a nad tou střechou je obrovská třešeň. Úplně logicky. Slunečník ani střecha vám takový chládek nevytvoří, když ale nad střechou stojí strom, bude vám skvěle. Stromy vytvářejí nenahraditelné prostředí.
Myslíte, že je v tomto ohledu nutná neustálá osvěta?
Nikdo moudrý z nebe nespadl, všichni se neustále učíme. A tak si myslím – a to nikoho nekritizuji –, že osvěta je potřeba neustále. Je důležité, aby se o tom psalo. Lidé stále ještě berou přírodu, stromy a vodu automaticky. Tak to není. Oceňujme stromy, chraňme je. Vrátí se nám to.
Které město se vám z pohledu architekta líbí nejvíce?
Jednoznačně Vídeň. Je to možná nudný výrok, ale dlouho jsem tam žil. A musím říct, že se tam žije neuvěřitelně dobře. Dokonce Vídeň několikrát za sebou získala ocenění, která získávají města podle kvality života, kterou umožňují svým obyvatelům.
