Dezinformace? Ti, kteří jim propadají, mají nižší důvěru ve stát. To je třeba měnit, nabádá novinář Nutil

12. březen 2024

„Vysvětlovat všechny dezinformace a lži už dnes není v silách žádného média,“ myslí si zakladatel serveru Manipulátoři.cz, novinář a spisovatel Petr Nutil. „Když jsme web zakládali, téma dezinformací nebo fact checkingu (prověření faktického tvrzení) v našem mediálním prostoru prakticky neexistovalo. Když v roce 2015 nastala migrační krize, mediální prostor dezinformacemi vybouchl. Od té doby je to politikum, kterým se zabývají seriózně i velká média včetně veřejnoprávních.“

„Jsem rád, že už jde o téma nepřehlížené, že se začíná brát vážně. Dokonce občas vznikají pokusy politiků, jak se s ním vyrovnat. Jsou to tedy bohužel jen pokusy, ale ten směr, kterým naše společnost reaguje na hrozbu dezinformací, se mi zdá spíš pozitivní než negativní.“

Čtěte také

Proč někdo dezinformacím lehce podléhá, případně je sám šíří? „Lidé, kteří propadají dezinformacím a konspiračním teoriím mají mnohem častěji výrazně nižší důvěru ve státní nebo vědecké instituce, případně v jakékoli instituce. To nemusí být tím, že by byli nějak mentálně nedostateční,“ uvažuje novinář Nutil.

Zároveň tvrdí, že podle průzkumů se náchylnost k důvěře v konspirační teorie a dezinformace x-násobně zvyšuje v regionech, kterým se ekonomicky a sociálně nedaří.

Zakopávat propasti

„Vzniká tak socioekonomické a sociodemografické pnutí, radikalizují se myšlenky a pak dojde i k podpoře sporné myšlenky. A ani ne proto, že by ti lidé chtěli následovat nějakého bláznivého vůdce, ale třeba proto, že je to v tu chvíli jediný hlas, který je slyší, který jim dává odpovědi,“ nastiňuje Nutil.

Šíření dezinformací a konspiračních teorií je tak důsledkem nedůvěry ve stát? „Rád bych odpověděl malou oklikou: Podíváme-li se na země, kde se dezinformacím daří nejmíň, možná najdeme funkčnější model společenského uspořádání. Vidět je to nejvíc v severských státech, což jsou země poměrně rovnostářské, ekonomicky zdatné a vzdělané.“

„Takže i u nás by bylo možná mnohem lepší než bojovat proti dezinformacím, posilovat  samotnou společnost v soudržnosti, v ekonomickém růstu a ve vzdělávání,“ radí.

Nejsilnější tlampače před soud

„Samozřejmě, že dezinformace jsou problém, ostatně rok co rok nás o tom ubezpečují i tajné služby a rozhodně je není radno brát na lehkou váhu. Ale musíme se proti nim stavět a jejich nejsilnější tlampače postihovat podle zákonů, které už máme – když tedy stále nemáme dezinformace ukotveny legislativně,“ navrhuje novinář.

Čtěte také

„Nicméně přes tuto každodenní exekutivu je dobré nezapomínat, že žijeme v nějaké situaci a v nějakém kontextu. Chci tím říct, že by v boji s touto sférou nebylo dobré pro jeden strom přehlížet celý les.“

„Pokud bude, a to platí v jakékoli společnosti, docházet k výraznému sociálnímu pnutí, je velmi pravděpodobné, že tato společnost bude také kriticky ohrožená falešnými zprávami. To, že se na to pak nabalí další věci a společnost tyto dezinformace ovládnou, to je pak prakticky nevyhnutelné,“ uzavírá.

Celé Hovory Petra Viziny najdete v audiozáznamu.

autoři: Petr Vizina , lup
Spustit audio

Související