Je jí 31 let a má potřetí rakovinu: Pro mě už ta nemoc smysl nemá, tak ji alespoň ukazuji lidem
Rakovinu tlustého střeva jí diagnostikovali poprvé, když jí bylo 27 let. Podstoupila operaci i chemoterapii, ale rakovina se vrátila. Ne jednou, ale rovnou dvakrát. Od té doby si prošla vlnami optimismu i ztrátou víry. „Stále mi někdo říká, že musím věřit. Ale já mám v tomhle čisté svědomí, protože jsem opravdu věřila, stejně se mi děje to, co se mi děje,“ říká v rozhovoru fotografka Lucie Levá, známá jako Lusiet.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
S Lucií Levou mimo jiné rozebíráme:
- jaké bylo vyslechnout si diagnózu třikrát a zda je podle ní život spravedlivý;
- zda jí ubližují vyjádření, podle nichž je potřeba myslet pozitivně a věřit, protože bude-li člověk silně věřit, tak se vyléčí;
- jak vnímá to, že jí TikTok zablokoval několik videí, na kterých ukazuje jizvu po operaci;
- jak se člověk cítí po ukončení léčby a proč utrácela tisíce korun za doplňky stravy;
- co zdraví lidé nemají říkat těm, kteří se léčí.
Je život spravedlivý?
Musím se přiznat, že jsem slovo spravedlnost musela na nějaký čas ze svého slovníku vyloučit. Jsem člověk, který má opravdu velký cit pro spravedlnost, ale z této perspektivy nyní život vnímat nemůžu, protože spravedlnost opravdu většinou nevidím ani necítím.
Ptám se na to proto, že v jednom videu na Instagramu jste řekla, že jste po diagnóze přemýšlela nad spravedlností. Neměla jste rakovinu jednou, ale diagnózu jste si vyslechla už třikrát. Zpracovávala jste diagnózy různě, nebo vás to pokaždé zasáhlo stejně?
Nejhorší bylo, když jsem si diagnózu vyslechla poprvé. Když se mi onemocnění poprvé vrátilo, tak mě to vlastně neomezovalo a dál jsem pracovala. Když se mi teď vrátilo podruhé, tak to bylo opravdu náročné. Čekala mě opět operace jater a půlroční chemoterapie a člověk má samozřejmě silnější vnitřní hlas, který si začíná myslet, že se asi nikdy nevyléčím.
Vy jste žila zdravě a zdravě jste se stravovala. Přemýšlela jste nad tím, proč jste onemocněla? V žádném případě tím nechci říci, že jste svůj zdravotní stav mohla ovlivnit. Ptám se na ten vnitřní hlas, o kterém mluvíte. Na to, zda i přesto, že rakovina si nevybírá, jste nepřemýšlela někdy nad tím, proč právě vy.
Dříve jsem nad tím hodně přemýšlela, ale teď už si upřímně myslím, že to je čistě jen věc těla. Oba moji rodiče
