Konceptem pro výběr i vystavování děl je „Vesmír Vladimíra Kopeckého“. Otázky po vzniku všehomíra a odpovědi, které jsou pro smrtelníka jen těžko představitelné, zaměstnávají autorovu tvůrčí mysl setrvale.
„Téma vesmíru využíváme jako metaforu pro protikladnost celého umělcova díla a odráží se i ve výběru konkrétních obrazů,“ říká kurátorka výstavy Anna Nová. Dodává také, že expozice je řazena do několika kapitol, při jejichž sestavování byl kladen důraz na to, aby si nové souvislosti mohl najít jak divák s Kopeckého tvorbou obeznámen, tak ten, pro něhož bude Stimulace neznámého pole prvním seznámením.
Netradiční instalací působivých pláten z posledních let vznikl mozaikovitý „superobraz“, složený z jednotlivých děl, jejichž dynamika, vzájemná provázanost se tím ještě násobí.
„Při prvním pohledu se obrazy a jejich seskupení mohou zdát chaotické, ale pokud se na ně dokážete chvíli soustředit, vyvstane jejich pevná logika a pečlivá promyšlenost,“ vysvětluje Anna Nová. Dvojice obrazů Vesmír I a Vesmír II pak odkazuje k celoživotnímu tématu Vladimíra Kopeckého a je také určitým klíčem k uchopením jeho tvorby. Zdánlivá nahodilost a absence čehokoliv konkrétního a na první pohled jasně uchopitelného souvisí s tím, jak málo toho dosud víme o fungování vesmíru.
Kus tajemství je přítomen i v Kopeckého uvažování o samotné tvorbě: „Když dělám obraz, přistupuji k tomu tak, jako když vstupuji na neznámé pole. A že se něco stane. Co, to se uvidí.“
Dále je na výstavě k vidění série objektů z muránského skla, výtvarně zpracovaného v severočeské sklárně, přičemž proces jejich vzniku zachycuje krátký film. Vůbec poprvé budou moci návštěvníci zhlédnout dva nově zrestaurované Kopeckého obrazy s erotickou tématikou. Jsou doplněny o díla zachycující abstraktně pojatou architekturu.
Vladimír Kopecký se narodil v roce 1931 ve Svojanově. Studoval Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Kamenickém Šenově a v Novém Boru. Ve studiu pokračoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v Ateliéru monumentální malby a skla u profesora Josefa Kaplického. Absolvoval v roce 1955 a v letech 1990 až 2008 na své alma mater působil jako profesor a vedoucí ateliéru skla.
Od roku 1957 se prezentoval sklářskými pracemi na mnoha výstavách doma i v zahraničí. Vytvořil barevnou vitráž pro XI. Triennale v Miláně v roce 1957 a o rok později navrhl pro výstavu Expo v Bruselu mozaiku, za niž obdržel zlatou medaili. V roce 1966 vypracoval barevnou vitráž pro Expo Montreal.
Stěžejní samostatné výstavy Kopeckého díla uspořádala galerie hlavního města Prahy v prostorách městské knihovny v roce 1999, Národní galerie ve Veletržním paláci v roce 2004 a Museum Kampa v roce 2014.
V roce 2009 obdržel Vladimír Kopecký Cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění.