Na věku ani bydlišti tolik nezáleží. Vztah Čechů k EU určuje celková osobní zkušenost, ukazují data
Kdo je Euronadšenec, čím se živí Nejistý nebo kde žije Odpůrce. Ani jeden z demografických faktorů nehraje zásadní roli v tom, jak Češi vnímají Evropskou unii. „Nemůžeme říkat, že všichni mladí lidé jsou proevropští a všichni starší lidé jsou protievropští,“ komentuje pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál sociolog Martin Kratochvíl. Výsledky výzkumu Rozděleni Evropou nabourávají zkratky o české společnosti. Zásadní roli totiž sehrává vlastní prožitek.
Češi jsou vztahem k Evropské unii rozděleni na šest skupin, ukázala data analytického ústavu STEM, která sesbírali sociologové v rámci unikátního výzkumu pro Český rozhlas. Pro dělení však není tolik určující to, odkud člověk pochází nebo jaký má příjem. Klíčovým faktorem je vazba, kterou cítí vůči EU, jedná se o hodnotovou otázku.
Rozděleni Evropou
Unikátní projekt Českého rozhlasu a analytického ústavu STEM mapuje nálady a postoje Čechů nejen k Evropské unii. Na klíčové otázky odpovídalo více než 2000 respondentů. Sběr dat probíhal v průběhu listopadu 2023, metodou kombinace online a osobního dotazování (CAWI a CAPI, v poměru 85:15). Nabízí detailní pohled na dvacet let České republiky v EU. Přečtěte si více →
„Větší roli než jednotlivé demografické ukazatele hraje celá skladba mé osobní životní zkušenosti,“ popisuje sociolog analytického ústavu STEM Kratochvíl. Pro Čechy je důležité, jestli jim EU takzvaně něco dala, jestli dokážou z výhod členství čerpat, anebo naopak mají pocit, že kvůli tomu tratili.
Určitou dělicí linii kreslí materiální zajištění a schopnost, s jakou se dokázaly jednotlivé skupiny společnosti vypořádat s uplynulými finančními krizemi. Analytik ale zdůrazňuje: „Pořád nemůžeme tvrdit, že Skalní odpůrci jsou jen špatně zajištění nebo že Euronadšenci jsou zase všichni ‚za vodou‘. Zkratka je už potom přílišná.“
Zatímco osmnáct procent Čechů deklaruje dobré materiální zajištění, dvacet procent ho vnímá jako špatné. Mezi těmito dvěma póly je ale většina, konkrétně 62 procent, která se vidí jako průměrně zajištěná.
„Vlastností většiny Čechů je, že se vůči ostatním, nebo aspoň ostatním ve své skupině snaží příliš nevyvyšovat, ani se příliš nesnižovat,“ vysvětluje Kratochvíl nejčastější odpověď v průzkumu.
„Euronadšenci nebo i Příznivci měli menší problémy s tím vyrovnat se s nedávnou finanční krizí, kdežto Odpůrci nebo Skalní odpůrci častěji hlásili, že mají nějaký problém nebo mají příliš mnoho závazků na to, aby se mohli vypořádat s nějakou novou krizí,“ popisuje sociolog Kratochvíl.
Zda se Čechům daří, nebo mají pocit stagnace, či dokonce nedostatku, se následně promítá do toho, jak vnímají úspěšnost Česka jako celku. Podstatné je pak také to, jestli vidí možnost změny a obratu k lepšímu, případně zda pozitivní perspektivu nevnímají.
‚Doplňkové‘ regiony
Z dat výzkumu Rozděleni Evropou vyplývá, že regionálně je zastoupeno všech šest skupin víceméně rovnoměrně. Euronadšence, Vlažné příznivce, Skalní odpůrce i ostatní skupiny lze najít všude.
„Jestli bychom tam viděli některé trendy – častěji se v Praze nebo ve velkých městech vyskytují právě ti s Evropskou unií spokojenější. Ale opět je to jenom intenzitní rozdíl, není to tak, že všude mimo Prahu najdeme jenom odpůrce EU, to rozhodně není pravda,“ zdůrazňuje sociolog.
Speciální kategorií mohou být pendleři. Čechům, kteří kvůli práci přejíždí hranice, se vstupem do Unie ubylo administrativy, čímž se jim všeobecně snížily časové i finanční náklady. Jako příklad uvádí sociolog obyvatele z Liberce nebo Mostu, který se živí jako dělník nebo je v inženýrské pozici a jezdí pracovat do Německa.
„Pokud si odnesl pozitivní zkušenost a neměl příliš důvodů se v životě zklamat, potom bude mít rozhodně větší tendenci s Evropskou unií být spokojen,“ říká Kratochvíl.
EU jako přirozenost
Podobnou zkušenost má i podstatná část studentů. Více prounijně naladěných Čechů tak lze najít v univerzitních městech. „Rozhodně mají jednu z těch nejživějších a převážně kladných zkušeností z celé české populace,“ poznamenává sociolog. Blízkou zkušenost s EU mají studenti díky programu Erasmus, případně pak prostřednictvím zahraničních grantů nebo možnosti poznávat evropská města.
Navíc: pro dvaceti a třicetileté je naprostou přirozeností, že je Česko součástí Evropské unie.
„Je to něco, co je pro ně normální, s čím vyrostli, s čím dospěli, s čím se setkali napřímo ve škole a to je rozhodně silnějším faktorem než samotné povědomí o EU,“ poznamenává k datům Kratochvíl.
Průzkum Rozděleni Evropou totiž ukázal, že mezi Euronadšenci je 45procentní zastoupení lidí s vysokoškolským titulem. Zároveň i mezi Skalními odpůrci najdeme 12 procent vysokoškoláků.
Ne nutně se však rozdělení do skupin projevuje z pohledu věku.
„Velice zjednodušeně lze říct, že s rostoucím věkem přibývá nespokojených s Evropskou unií, ať už Odpůrců, či Skalních odpůrců. Zároveň s rostoucím dosaženým vzděláním tento podíl klesá,“ uzavírá pro iROZHLAS.cz sociolog Kratochvíl.
Co dalšího si k Rozděleni Evropou přečíst?
- Rozděleni Evropou: EU je problematická značka, řada Čechů od ní chce vnější štít, jiní klid na práci
- Vztah k Evropské unii dělí českou společnost do šesti skupin. Zjistěte, do které patříte
- Skupiny Euronadšenců, Příznivců, Vlažných příznivců, Nejistých, Odpůrců a Skalních odpůrců
- Pohled na průzkum zvenčí, rozhovor se slovenským expertem Milanem Ničem
- Speciál Radiožurnálu Rozděleni Evropou
- Anketa mezi českými politiky: Jak naloží s daty?
