Potřebujeme motivovat lidi, aby pracovali i v důchodu. Podmínky ale nejsou atraktivní, kritizuje Prokop
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL v pátek představil zatím poslední část reformy důchodového systému. Navrhuje mimo jiné změnit i motivaci lidí v důchodovém věku, aby dále pracovali. „Myslím si, že reforma jde dobrým směrem, ale obávám se, že není dost atraktivní, respektive že by mohla jít dále,“ usuzuje sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop na Radiožurnálu v dalším díle Života k nezaplacení.
Zatímco dosud platí, že za každý další odpracovaný rok, respektive za každých 360 odpracovaných dnů se zvyšuje vyměřený důchod o čtyři desetiny procenta, nově budou místo toho klesat odvody na pojistném. Je z vašeho pohledu ten nový návrh důchodové reformy dostatečně atraktivní?
Myslím si, že jde dobrým směrem, ale obávám se, že není dost atraktivní, respektive že by mohl jít dále. Ten návrh předpokládá, že sociální pojištění se zredukuje na šest a půl procenta u zaměstnance, ale kromě toho bude platit necelých 25 procent zaměstnavatel. Takže za člověka bude jeho zaměstnavatel odvádět většinu sociálního pojištění.
Příliš mnoho zřizovatelů škol, tak roztříštěný systém nelze uřídit. Naše pozitivní deviace je jinde normální praxí, poukazuje Daniel Prokop
Protože člověk, který pracuje k důchodu a odvádí většinu pojištění, si nemůže požádat o přepočet důchodu za to, že dělal rok při své penzi, a když tu bude jen taková malá sleva, tak bych řekl, že je to málo.
Buďto by se měly odvody vymazat úplně, anebo se sníží odvody a zároveň bude růst důchod. Protože teď bude platit člověk většinu odvodů a zároveň mu neporoste důchod. To je pořád relativně hodně výhodné pro stát. Málo výhodné pro lidi, kteří pracují v důchodovém věku. Na druhou stranu je určitě dobře, že se snižuje na straně zaměstnance.
My máme problém, že část sociálních odvodů platí zaměstnanec a část platí zaměstnavatel, a potřebujeme to udělat tak, aby se zvýšil čistý příjem zaměstnanci. Když slevíte zaměstnavateli, tak se často nic nemusí propsat do čisté mzdy.
Zkrátka ušetří zaměstnavatel.
Ano. Potřebujeme motivovat lidi, aby zůstali v práci. O tom nerozhoduje zaměstnavatel, ale zaměstnanec. Potřebujeme snižovat zatížení zaměstnance, což v dnešním systému jde udělat těžko, když většinu odvodů platí zaměstnavatel. Takže já bych motivoval víc. Buďto bych zanechal růst důchodů a slevil na 6 a půl procenta, nebo bych udělal slevu na odvodech ještě vyšší.
Druhá věc je, že to, co jsme probírali, se týká lidí, kteří pracují při důchodu. Potom je druhá skupina, která je ještě výhodnější pro stát, tedy, že si odložíte nástup do důchodu a vůbec nic nečerpáte.
Zvyšuje se přepočet na důchod, protože i když jdete o dva roky později, tak vám vzroste důchod a zároveň platíte odvody. A tady je ta motivace nejslabší. Přitom to se státu vyplatí nejvíc – odkládat odchody do důchodů. A zde by ta motivace měla být ještě silnější.
Růst důchodového věku bude nerovnoměrný. Hrozí ‚bezdůvodné rozdíly‘, varují demografové
Číst článek
Jak byste si představoval tuto motivaci?
Také jako slevu v odvodech nebo výrazným snížením odvodů.
Existují vůbec nějaké průzkumy nebo studie, co je pro lidi, kteří jsou v důchodovém věku, hlavní motivací, proč v práci zůstávají? Jsou to opravdu ty finanční výhody, to, že získají více peněz nebo třeba větší roli hraje, že mají pocit, že jsou stále ještě platní, že chtějí být užiteční, že navíc mají sociální kontakty?
Já na to výzkum neznám. To neznamená, že neexistuje, ale tipoval bych, že velkou roli bude hrát ten druhý faktor. Máte kontakty, jde o práci, která vás baví, a jste potřební. Podobně jako většina lidí, které já znám, mají spíše tyto důvody, byť je to specifický vzorek.
Na druhou stranu je to dáno tím, že zůstává velmi malá motivace finančních důvodů. Myslím, že když přibude finanční motivace pracovat, tak může přibýt lidí, pro které je výhodné finančně pracovat a je to výhodné pro stát.
Ministr Jurečka také uvedl, kteří zaměstnanci mají mít možnost odejít do důchodu dříve bez toho, aby se jim krátily penze. Podle návrhu se to má týkat asi 120 tisíc zaměstnanců, a to konkrétně pracovníků z čtvrté kategorie prací a jenom části z třetí kategorie, konkrétně těch, kteří mají práci s fyzickou zátěží, vibracemi v chladu nebo v teple. Z vašeho pohledu je toto rozumný rozsah?
Určitě je rozumnější definovat věci objektivně než podléhat lobbingu nějakých skupin, které budou zdůvodňovat, proč oni mají nárok na předčasné odchody a nikdo jiný ne. Zároveň ale i ty náročné profese mají několik úskalí. Jedna je, že přináší složitost v tom, jak dlouho člověk musí pracovat. To je velmi podrobně definováno.
Odbory a zaměstnavatelé se opět neshodli na penzích pro náročné profese. Vláda je podle Jurečky uprostřed
Číst článek
Ne všichni v Česku mají vůbec v pracovních smlouvách napsané, co dělají. Neexistuje žádná univerzálně používaná klasifikace profesí. Na to bude muset navázat nějaké zjišťování, v jakých profesích člověk pracoval, na jakém pracovišti apod. To může být dost náročná práce.
Dejme tomu, že jde o menší zlo, než aby to podléhalo lobbingu zájmových skupin. Na druhou stranu si myslím, že bychom mohli využít více měkčí motivace. To znamená, že by neexistoval dřívější odchodový věk do důchodu, ale lidé z těchto profesí by byli méně penalizováni za předčasný odchod.
Myslím, že v těchto profesích jsou lidé, kteří na tom jsou zdravotně hůř, lidé, kterým to naopak nevadí pracovat do 65 a že by byla flexibilita v tom odejít dřív a nebýt za to penalizován.
Poslechněte si celý Život k nezaplacení v audiu v úvodu článku.
