Odborný seminář k výstavbě obchvatu Třebíče připravil spolek Energetické Třebíčsko na čtvrtek 29. února v budově třebíčského Fóra. 
Vedle zastupitelů města se semináře zúčastnili členové sdružení, firmy, které vloni podpořily iniciativu na podporu vybudování obchvatu a také Okresní hospodářská komora Třebíč. 
Zaznělo na něm, že v současné době podle průzkumů projíždí po silnici I/23 centrem Třebíče před budovou Úřadu práce téměř 23 tisíc vozidel denně. Při realizaci obchvatu se počet sníží o 48 procent, z toho osobních vozidel o 39 a nákladních o 85 procent. 

„Zatímco v roce 2016 byl počet motorových vozidel na tisíc obyvatel v Třebíči celkem šest set, v roce 2021 to byl nárůst na sedm set deset motorových vozidel. Za pět let došlo k nárůstu o 18 procent,“ informoval Roman Dostál, vedoucí dopravně-inženýrského oddělení firmy SmartPlan.

„Energetické Třebíčsko a jeho členové mají zájem na vybudování třebíčského obchvatu, protože ho považují za základ dopravní obslužnosti města a přilehlého regionu. Třebíč nemůže zůstat jediným městem na Vysočině na trase nadrozměrných komponent pro výstavbu nových bloků v Dukovanech bez obchvatu,“ zdůraznil Vítězslav Jonáš, předseda Energetického Třebíčska.
Doplnil, že obchvaty se připravují už v Jihlavě i Brtnici. V případě Brtnice je stavební dokumentace kompletně připravena včetně vydaných povolení.

Zbytečné kolony
Podle předsedy Okresní hospodářské komory Třebíč Petra Šmejkala nechtějí podnikatelé a řemeslníci čekat v kolonách, kde jim doslova utíká zisk a stojí čas. I podle něj je obchvat Třebíče nutný pro rozvoj firem v regionu. 
Starosta Třebíče Pavel Pacal na semináři uvedl, že plánovaný obchvat, tedy přeložka silnice I/23, je takový městský okruh. A je to jediný způsob, jak vyřešit nadměrné množství vnitroměstské dopravy. 
„Tuto příležitost pro stavbu nesmíme propást. Celorepublikově stoupá počet aut a v historických městech, jakým Třebíč je, nejsou nafukovací ulice. Třebíč má své dispozice jasně dané. Proto jsme jednoznačně pro vybudování nového městského okruhu, který výrazně zklidní dopravu ve městě,“ sdělil Pacal. 

Ředitel Ředitelství silnic a dálnic na Vysočině Aleš Kratina shrnul historii i současný stav vývoje obchvatu Třebíče a upozornil na to, že první plány pocházejí ještě z let před rokem 1990.  
Aktuálně jsou zadané veřejné zakázky na zpracování projektových dokumentací na navazující úseky I/23 Třebíč – Vladislav, Dokumentace pro stavební povolení I/23 Krahulov – Třebíč a Dokumentace pro společné povolení. V obou případech dojde k prostorové homogenizaci stávajících komunikací, vozovka mezi Třebíčí a Vladislaví se upraví ještě před výstavbou obchvatu. 

„Pro obchvat je dokončená dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR) a vydané závazné stanovisko EIA. Byla zadána dokumentace pro stavební řízení, jejíž součástí je i inženýrská činnost a majetkoprávní příprava stavby. Se zahájením stavby počítáme v roce 2027,“ oznámil.

Na trase vzniknou tři mimoúrovňové a dvě úrovňové křižovatky. Součástí se stane 228 metrů dlouhý tunel, čtyři mosty na trase obchvatu a čtyři mosty přes trasu obchvatu včetně železničního, lávka pro pěší a potrubní most pro horkovod. 
Postaví se 31 opěrných a zárubních zdí, protihlukové stěny a zastřešení, výstavba se dotkne přeložky sítí technické infrastruktury a úpravy komunikací v okolí včetně tras pro pěší a osvětlení komunikací.
Nevhodné řešení

Na semináři byl účastníkům promítnut snímek, který připomněl snahu odpůrců obchvatu, brněnského spolku Děti Země a spolku Obchvat Třebíče vedený třebíčskou opozicí, výstavbě zabránit či trasu přesunout dál od města. 
V úvodu naznačil, že plánovaný obchvat bude téměř kopírovat hranici města po jeho jižní hraně a bude sloužit především jako takzvaný městský okruh a řešit zejména vnitroměstskou dopravní situaci. 

Odpůrci nakreslili čáru na mapě, takzvaný velký obchvat, který stále prosazují. Oba spolky tvrdí, že schválená trasa obchvatu vede jinak , než jejich zelená trasa. „Tak se pojďme podívat na přírodu v trase jejich takzvaného zeleného obchvatu,“ zaznělo v dokumentu. Velký obchvat vede malebným údolím Stařečského potoka, které by značně poškodil. Takzvaný velký obchvat by vedl katastrem tří obcí, přes hodnotnou zemědělskou půdu s cennými remízky, které hojně využívá divoká zvěř. 

Zničil by lesy a krajinu pod Pekelným kopcem. Je dvakrát delší, zabral by třikrát více hodnotné zemědělské půdy a třikrát více lesů než plánovaná trasa. Zničil by také třebíčské letiště. 
Cenné údolí řeky Jihlavy ve volné krajině by zabral dlouhý most a mimoúrovňová křižovatka. „Viděli jste průlet volnou krajinou takzvaného velkého obchvatu, který je pouhou čárou na mapě. Krajinou okolí města, se zemědělskou půdou nejvyšší bonity, s lesy a údolím potoka, s krajinou pod rozhlednou na Pekelném kopci,“ nastínil snímek.

Na závěr zmapoval výhody plánovaného obchvatu, který řeší dopravní situaci města, zabere deset hektarů zemědělské půdy a půl hektaru lesa, má délku 6,5 kilometrů s využitím stávajících komunikací, je připravený k realizaci a stát má zájem jej vybudovat. 

Takzvaný velký obchvat dopravní situaci uvnitř města neřeší, nikdo by jej nevyužíval, zabral by 31 hektarů zemědělské půdy a 1,5 hektaru lesa. Při délce jedenáct hektarů by se musely postavit zcela nové komunikace a stát nemá o takové řešení zájem. 

Diskuze k článku