Daně z příjmů lidí klesly, výdaje státu ale dál zrychlují. Reforma bude nezbytná, ukazuje studie
Covid, vysoká inflace i energetická krize už pominuly, hospodaření státu by tak letos poprvé od roku 2019 nemělo být ovlivněné mimořádnými událostmi. Přesto ale má být plánovaný schodek státní kasy o 223 miliard korun vyšší než před pěti lety. Jak ukázala nová studie institutu IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR, příjmy státu totiž rostou o dost pomaleji než výdaje.
Zatímco příjmy rozpočtu se zvýší letos oproti roku 2019 o 435 miliard, výdaje budou vyšší o 659 miliard korun.
Banky sehrály důležitou roli, všechno vysvětlovaly klientům, říká o přijetí eura slovenská bankéřka
Číst článek
Útrata státu se tak podle studie v daném období téměř zdvojnásobila, když narostla o 43 procent, zatímco příjmy narostly o necelých 30 procent. Důvodem je hlavně nižší pokles daně z příjmů fyzických osob a stagnace spotřebních daní na straně jedné a na druhé straně velký růst výdajů například na důchody či obranu.
„Rozdíl mezi výdaji a příjmy se tak výrazně zvětšil,“ uvedl pro Radiožurnál jeden z autorů studie Petr Janský, který je také členem Národní ekonomické rady vlády a přednáší na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy (IES UK).
Když ekonomové v příjmech a výdajích navíc zohlednili inflaci, která za dané období dosáhla skoro 41 procent, ukázalo se, že reálně klesla většina příjmů státu, zatímco klíčové výdajové položky naopak i reálně narostly. „To přispělo k výraznému prohloubení deficitu státního rozpočtu navzdory tomu, že výsledek roku 2024 již bude ovlivněn konsolidačním balíčkem a dalšími úspornými kroky vlády,“ píšou autoři studie, kterým je vedle Janského také Daniel Kolář z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy.
I u nás se strašilo eurem. Zdražení nepřineslo, dluhy jsme za nikoho neplatili, říká slovenská bankéřka
Číst článek
„Díky konsolidačnímu balíčku bude rozdíl v příjmech a výdajích menší, přetrvává ale mezi nimi velký nesoulad. Možná jsou vláda i lidé už konsolidací unaveni, ale nemůžu říct, že bych nedoporučoval další konsolidaci veřejných financí. Tak, aby se příjmy a výdaje státu přiblížily,“ vysvětlil Janský.
Nárůst příjmů státního rozpočtu je hypoteticky schopen pokrýt jen část, konkrétně 66 procent nárůstu klíčových výdajů, tvrdí autoři studie. Vyšší příjmy stačí například na vyšší platby na důchody, obranu za státní pojištěnce a školství. Pod pomyslnou „čárou“ pak už zůstávají sociální dávky, splátky státního dluhu, výdaje na infrastrukturu ze Státního fondu dopravní infrastruktury a další.
Nárůst příjmů státu stojí podle ekonomů fakticky jen na čtyřech položkách. A to je vyšší výnos sociálního pojištění, DPH, daní příjmů firem a z prodeje emisních povolenek.
Příjmy ze zdanění fyzických osob ale letos oproti roku 2019 klesnou jak nominálně, tak reálně. Stát dostane letos od lidí o devět miliard korun méně. V reálných cenách je to dokonce o třetinu méně než v roce 2019. Po přepočtu výnosu této daně na hrubý domácí produkt (HDP) bude letos její podíl pouze 2,5 procenta HDP oproti 3,7 procenta HDP v předkrizovém roce.
Důvodem, proč daní od lidí stát vybírá méně, je několik změn zákonů. K těm hlavním patří tzv. zrušení superhrubé mzdy, které prosadilo ANO s ODS v roce 2020, ale i navýšení slevy na poplatníka a zavedení paušální daně pro živnostníky od roku 2021.
Soukromí vlastníci ČEZ zakládají spolek, chtějí bránit hodnotu svých akcií
Číst článek
„Bez těchto změn by výnos daně z příjmů fyzických osob procentuálně narostl zřejmě podobně jako u sociálního pojištění, což bylo o 37 procent. Protože oba tyto odvody jsou do velké míry stanoveny procentem z příjmů fyzických osob,“ uvádí studie.
Daň z příjmů fyzických osob propadla hlavně v případě zaměstnanců, a to o 14 procent na letos plánovaných 122 miliard korun. Naopak více vybere stát od živnostníků, ačkoliv celkově jde jen o příjem kolem osmi miliard korun.
Výrazněji také roste srážková daň, za dané období je to letos o 76 procent. Lidé ji platí z dividend, úroků nebo z dohod o provedení práce, pokud neuplatní slevu.
Podle ekonomů stagnují také spotřební daně. Ty se vybírají z pohonných hmot, tabákových výrobků či alkoholu. Příliš na tom zatím nemění ani konsolidační balíček, který postupně zvyšuje daň u zahřívaných tabákových výrobků nebo alkoholu od letošního roku.
A pokud jde o pohonné hmoty, tak například u nafty bude spotřební daň letos stejná, jako byla už před dvaceti lety, u benzinu pak jako v roce 2010. Za úvahu by podle studie stálo, zda by se u některých spotřebních daní nemělo zavést jejich automatické zvyšování například podle inflace nebo mezd.
„Částečně jde tímto směrem konsolidační balíček pro rok 2024, který u spotřební daně z lihu a z tabákových výrobků počítá s každoročním navyšováním až do roku 2026, respektive 2027,“ uvádí analýza IDEA.
Liberty ustálo tlak správce a věřitelů, moratorium na placení dluhů pokračuje. Jak dlouho?
Číst článek
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve ale upozornil, že zatížení některých „neřestí“, jako je alkohol a cigarety, spotřebními daněmi má své limity. Pokud zdraží zboží moc, výběr daně stejně neporoste. „Příhraniční turistika funguje, zejména co se týče cigaret. Není to jenom s Polskem, ale je to i na rakouské a německé hranici. Když posledně Česká republika zvýšila spotřební daň z tabáku, tak výnos nebyl vyšší,“ uvedl dříve Stanjura. Podobně je ministr i proti zvyšování daně příjmů fyzických osob.
V rámci konsolidačního balíčku se nicméně koalice shodla na vyšší sazbě daně už od trojnásobku průměrné mzdy, zatímco doposud to bylo od čtyřnásobku. Výnos ale bude příjmem rozpočtu za rok 2025. Stejně tak i navýšení daně z příjmů právnických osob z 19 na 21 procent. Žádné další daňové reformy už koalice dělat nechce.
Podle spoluautora studie Daniela Koláře lze každopádně shrnout, že se nenaplnila představa, že po zrušení superhrubé mzdy a dalších daňových úlev snižujících příjmy nebude problém také snížit výdaje státu. „Ukazuje se, že hledat úspory tak, aby to opravdu nikoho nebolelo, je téměř nemožné,“ uvedl Daniel Kolář.
