Generálporučík Pavel Macko

Generálporučík Pavel Macko | foto: Profimedia.cz

Čeští vojáci na Ukrajině riskují smrt a nesmí bojovat, varuje generál Macko

  • 324
Francouzský návrh na možné debaty o vyslání západních vojáků na Ukrajinu získal v Česku zastánce. Prezident Petr Pavel myšlenku podpořil při návštěvě své francouzského protějška Emanuela Macrona. Slovenský generál Pavel Macko, který velel Výcvikovému středisku NATO, ale varuje, že vojáci na Ukrajině by byli bezbranní. Trénovat vojáky Kyjeva přímo v zemi podle něj ale smysl dává.

Francouzský prezident Macron hovoří o možném zapojení západních vojáků na Ukrajině. To dnes podpořil i prezident Petr Pavel. Jak by takové zapojení mohlo vypadat a není to přílišné riziko?
Je to velmi komplikované, velmi rizikové a je třeba říci, že ti vojáci nepožívají žádnou mezinárodní ochranu, jsou v bojovém prostoru. Hrozí tak ztráty a to bez možnosti jakéhokoliv protestu. Za sebe mohu říci, že to je velmi kontroverzní, ale ne vyloučené.

Mluvme o účasti vojáků při výcviku na Ukrajině, řekl Pavel. Jednal s Macronem

Hovoříte o mezinárodní ochraně. Fakticky vzato, kdyby Rusko na výcvikový prostor zaútočilo a zemřeli by čeští vojáci, byl by to důvod k aktivaci takzvaného článku pět?
V žádném případě. Vojáci, pokud tam budou vysláni, nemohou bojovat. Pro Rusko je regulérním cílem likvidovat vojenské cíle na Ukrajině, ale i narušovat jejich činnost, třeba výcvik. Ostatně to známe i z druhé strany, kdy Ukrajina doslova rozmetala cvičiště Rusů. Proto není možné pak naříkat a ukazovat si na padlé. Stanou se, bohužel, regulérním cílem bez jakékoliv ochrany.

Článek 5

Ustanovení smlouvy o NATO, které považuje útok na jednu zemi za útok na všechny členy Aliance.

Znamená to, že vojáci tam fakticky budou bez jakéhokoliv mandátu?
Dohoda s Ukrajinou, multilaterální nebo bilaterální, fakticky ospravedlní výcvikové aktivity, ale pořád to neznamená, že vojáci mají jakoukoliv ochranu.

V jakém případě by ona ochrana byla možná?
Ve válce, jaká tam je, vlastně možná není. Jedině pokud by šlo o vojenské přidělence, kteří v zemi zůstávají i v době války. Ti mají ochranu, ale vlastně jen na území zastupitelského úřadu. A z historie víme, že ani to není žádnou ochranou v okamžiku, kdy vypukne válka.

Jak to myslíte?
Vzpomeňte si na bývalou Jugoslávii, bombardování Bělehradu. Byla zasažena čínská ambasáda. Takže setrvání v zemi, kde je válečný stav, není bezpečné, tím spíš ne pro instruktory, kteří budou přímo cvičit vojáky, pro Rusy protivníky.

Známe z historie podobné zapojení?
Samozřejmě, například Afghánistán, mise ISAF. Respektive pak mise Resolute Support, která byla na základě pozvání vlády v Kábulu. Tam fakticky ochranu máte, můžete si vzít prostředky, třeba rušičky, protivzdušnou obranu a tak dále.

Jenže na Ukrajině? Vidíme, že umírají humanitární pracovníci, umírají novináři, civilisté. Afghánská mise byla také se souhlasem, respektive mandátem OSN, to je třeba také dodat.

Nikdo v Evropě se nechystá posílat vojáky na Ukrajinu, řekl Fiala

Ukrajinci se cvičí u nás v Česku ve výcvikovém prostoru Libavá, ale i na dalších místech v Evropě. Jaký by mělo smysl cvičit vojáky přímo na Ukrajině?
Víceméně jde o náklady. Jak jste správně řekl, cvičí se u vás, ale i jinde, třeba v Německu, v Hohenfelsu a dalších základnách, ve Francii, Španělsku a tak podobně. To je logisticky velmi náročné, navíc tam ti vojáci nemají vybavení a výzbroj včetně techniky, se kterou pak bojují na Ukrajině. Takže tady to smysl dává.

Na Ukrajině můžete cvičit vojáky s tou danou technikou, můžete efektivněji připravit instruktory, kteří poté získané dovednosti replikují a předávají dál. Odbornostně to bude veliký posun, pro zapojené státy a instruktory nebývalý risk.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video