K volbě tématu přispěly výsledky dotazníkového šetření mezi návštěvníky. „Bezmála polovina lidí na otázku ohledně krásy šumavské přírody odpověděla, že se cítí smutně při pohledu na plochu s odumřelými stromy. Věřím, že po tomto roce budou návštěvníci na tlející dřevo nahlížet trochu jinak a procento těch smutných se zásadně sníží,“ řekl ředitel Národního parku Šumava (NP) Pavel Hubený.

Pro Šumavu je odumřelé neboli tlející dřevo typické. „Na více než 44 procentech území parku totiž ponecháváme přírodu, aby nám ukázala, co všechno dokáže, a to se samozřejmě neobejde bez života i smrti,“ zamyslel se ředitel.

Zdůraznil, že odumřelé stromy v lesích mají mnoho nenahraditelných funkcí - navracejí živiny do ekosystému, tvoří prostor pro život široké škály živočichů, hub i rostlin a zároveň zadržují vodu v přírodě.

Na Boubíně i u pramene Vltavy

Programy pro veřejnost, zahrnující například informativní přednášky či vycházky, budou proto tento rok zájemcům vysvětlovat, že každé dřevo vytváří specifický ekosystém, který je v krajině důležité udržet.

„Třeba na Boubíně se dlouhodobě nechává všechno dřevo. Vidíme, že každý kmen je jinak obsazený, že každý kmen je jedinečný svět sám pro sebe, co se týče hub. Toho se dá docílit pouze tím, že tam budeme nechávat úplně všechno,“ popsal Hubený.

Přirozeně rozpadlé lesy plné tlejících stromů v různých etapách rozkladu mohou turisté vídat například při prameni Vltavy, karech šumavských jezer, v okolí Březníku či hřebenu Trojmezné.

Čím víc se v Národním parku Šumava kácí, tím menší jsou z dřeva výnosy

Podle vedení parku odumřelé stromy působí na více než polovinu dotázaných návštěvníků Šumavy negativním dojmem, nebo jim dokonce překáží.

„Nutno říci, že je velmi dobře, že se na Šumavě nechává průchod přirozenému vývoji lesů na velkém území, protože ve střední Evropě už je jen velmi málo míst, kde do přírodních procesů člověk nezasahuje,“ připomněl mluvčí NP Jan Dvořák.

Určitý objem dřeva nechává šumavský park k zetlení také mimo bezzásahové oblasti. „Není to nic nového. Běžně se v lesích ponechávají například větve a špičky stromů. Dokonce se ani neshrabují na hromadu. Pokud to jen trochu jde, nechají se volně. Na některých místech se návštěvníci mohou setkat například s pokácenými odkorněnými stromy,“ řekl Dvořák.

Relativně nově jsou na pasekách ponechané pařezy vysoké třeba dva i tři metry, které se nechají k zetlení. „Důvody jsou především přírodní, ovšem také to, že dlouhodobým cílem parku je ponechání 75 procent území přírodním procesům,“ přidal mluvčí.

Šumava pořád láká, i když loni tam přijelo méně turistů než v roce 2022

Přednášku ohledně významnosti tlejícího dřeva už mají za sebou i strážci parku. Informace se jim hodí v případě, že v terénu natrefí na zvídavé návštěvníky.

„Můžeme jim znalosti dál předat. Letos každý ze strážců vymyslel netradiční výlet, abychom lidem ukázali více krásných oblastí na Šumavě. Národní park má takzvané průvodce divočinou, kteří zájemce zavedou i do jádra klidového území,“ zmínil vedoucí strážců parku Vít Chlada.

Výpravy do divočiny s odborným výkladem jsou podmíněné registrací na webu NP Šumava. Jsou omezené například počtem účastníků.