V Beskydech pomáhají s farmařením roboti Kvído a Hugo
Farma Menšík je inspirativní ukázkou poctivého hospodaření následováním rodinné tradice s respektem k půdě, přírodě a udržitelnému zemědělství. Nejen o využití moderních technologií například při dojení, ale i o tom, že každá kráva je osobnost preferující svobodu, jsme si povídali s majitelem farmy panem Oldřichem Menšíkem.
Zdroj: SZIF
Co je největší výzvou českého farmáře v Beskydech?
Výzvy se snažíme brát jako faktor, který nás motivuje k aktivitě a k přemýšlení, jak jim čelit a překonat je. Dnes se často mluví o klimatické změně, a vzhledem k našemu způsobu hospodaření je pro nás nejdůležitější dostatek vláhy. Jakkoli jsme naštěstí v posledních letech měli srážek dostatek, náš přístup k nakládání s vodou se určitě mění.
Další výzva je ekonomická: náklady za posledních dvacet let stoupaly rapidně rychleji než výkupní ceny produkce. A provozní dotace, u kterých bychom byli raději, aby vůbec nemusely být, reálně klesají.
Na investiční dotace řada malých farmářů často nedosáhne. Případně dosáhne na malé částky mimo jiné proto, že obrovskou část těchto prostředků spolykají velké podniky, které čerpají výhodu úspor z rozsahu.
Ve výsledku tedy malým farmářům zůstává stále méně na investování do modernizace a rozvoje, což je základní předpoklad pro dlouhodobé fungování a pro to, aby byl tento obor atraktivní pro další generaci.
A s tím souvisí i další výzva, a to vnímání zemědělství ze strany veřejnosti. Naší snahou je ukázat zákazníkům, hostům, sousedům, že zemědělství a farmaření může být atraktivní obor, kde se využívají moderní technologie, produkují kvalitní potraviny, kde získá práci řada vzdělaných a schopných lidí. A měl by být respektován i pro svůj přínos v péči o krajinu. Bohužel je však často prezentován pouze v souvislosti s dotacemi, což se na jeho vnímání podepisuje značně negativně.
Jakým způsobem zajišťujete odbyt svých výrobků?
Většinu produkce mléka realizujeme přes odbytové družstvo České biomléko, konkrétně naše mléko putuje na zpracování do mlékárny Kunín.
Již dvanáct let provozujeme i faremní minimlékárnu, kde zpracujeme asi čtvrtinu naší produkce mléka na několik druhů sýrů a kysaných mléčných výrobků. Velkou většinu těchto výrobků prodáváme „ze dvora“ v naší farmářské prodejně (otevřeno ve čtvrtek odpoledne), případně přes prodejní automat.
Naše výrobky dále používá ve své kuchyni několik restaurací v okolí a je možné je najít i ve čtyřech obchodech s farmářskými produkty.
| Rodinná Farma Menšík
Rodinná Farma Menšík leží v krásném prostředí Beskyd na úpatí hory Ondřejník v obci Kunčice pod Ondřejníkem. V současnosti obhospodařuje přibližně 140 hektarů pastvin a starají se o sedmdesát dojnic a přibližně stejný počet telat a jalovic. Od svého vzniku v roce 1992 se na farmě věnují chovu krav a produkci mléka. Od roku 2010 přešli na hospodaření v režimu ekologického zemědělství a rozšířili svou činnost o nabídku ubytování a výrobu mléčných výrobků ve vlastní minimlékárně. Farma funguje v režimu ekologického zemědělství a splňuje podmínky certifikace veškeré produkce jako produkce ekologického zemědělství. Čistota a krása zdejší beskydské přírody umožňuje pracovitým farmářům a farmářkám nejen produkovat kvalitní mléko a potraviny, ale nabízí i neobvyklé a nezapomenutelné místo pro odpočinek a dovolenou. Za dnešní podobou a úspěchem farmy stojí dlouholetá poctivá práce stále se rozrůstajícího týmu nadšených farmářů rodiny Menšíků, jejímž členem je i mladá farmářka Olga Menšíková. Ta se rozhodla v rodinné tradici pokračovat a pustila se do vlastní zemědělské podnikatelské činnosti, na kterou požádala o dotaci. A v rámci opatření Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti ji získala. Jak se prostředky z dotace využily? |
Máte stálé zákazníky z blízkého, nebo i vzdálenějšího okolí?
Vzhledem k omezené kapacitě produkce (malá řemeslná výroba) jsme se od začátku soustředili na přímý prodej u nás. Jakkoli bychom byli zřejmě schopni prodat naši produkci poměrně rychle a snadno například v Ostravě, ceníme si hlavně toho, že si nás našli zákazníci z naší obce a okolí. Ale není výjimkou, že k nám zajíždějí na nákup lidé i z větších vzdáleností.
Vím, že máte prodejní automat, jakou s ním máte zkušenost?
Prodejní automat nám umožnil oslovit především zákazníky, kterým nevyhovovala naše prodejní doba. Automat na naše mléčné výrobky je spolu s automatem na naši zmrzlinu umístěn v upraveném lodním kontejneru na dobře přístupném místě v Kunčicích pod Ondřejníkem a je otevřen v režimu 24/7. Samozřejmě vzhledem k našemu výrobnímu rytmu nelze vždy zaručit dostupnost všech výrobků (nejsme supermarket) – když se něco vyprodá, dokud se nevyrobí nová dávka, tak to prostě není.
Na farmě používáte moderní technologie, krávy dojí robot a ony si samy zajdou na dojení podle své potřeby. Můžete laicky popsat, jak to funguje, jak se to krávy naučí, jak často se dojí, zda stojí ve frontě…?
Hospodaříme v režimu ekologického zemědělství – v našem pojetí to ale není „návrat na stromy“. Jde o to, aby se věci děly přirozeně. A součástí toho je i používání moderních technologií – ty musí sloužit k usnadnění práce nám, ale i pro zpříjemnění života chovaného skotu. Našim kravám se snažíme dopřát co nejvíce volnosti – pokud to jde, pasou se venku, kam mají přístup čtyřiadvacet hodin denně.
Během pastevního období (od poloviny dubna do co nejpozdějšího podzimu (dle počasí) tvoří cca 80 % krmné dávky pastva – to ovšem pro použití u dojnic znamená poměrně náročný pastevní management. I proto, že sladit to s dojením v robotu není úplně jednoduché. V rámci té volnosti, kterou u nás krávy mají, pro ně musíte vyladit systém motivace, aby rády dělaly to, co vlastně potřebujete – zašly se alespoň dvakrát denně podojit a přitom tam nestály zbytečné fronty a během dne se pohybovaly v rámci farmy tak, jak jim vyhovuje –, aby měly místo, kde se schovat před horkem, větrem, aby měly možnost se napást, když se jim chce…
Samozřejmě pastevní období se liší od zimního období. V zimě se s pohybem musí omezit na poměrně prostornou stáj, kde jim krmení vozíme na žlab a průběžně ho přihrnuje přihrnovací robot Kvído. V tomto období je u nás průměrný počet dojení 2,6 na krávu a den.
Během pastevního období klesne návštěvnost dojícího robota (říkáme mu Hugo) na 2,1 dojení/ks/den, ale dojivost vzroste o cca 20 %.
Vaše krávy mají jména a znáte jejich povahy. Kdo jména vybírá a máte svoji oblíbenou krávu, nebo i třeba černou ovci stáda?
Každá kráva je osobnost, každá je jiná (jak vizáží, tak chováním). Často se mě hosté ptají, jak je od sebe rozeznám, jak si zapamatuji jejich jména – podle mě je to stejné, jako si učitel pamatuje své žáky. Nejde říct, která je vyloženě oblíbená nebo černá ovce stáda.
V zásadě razíme myšlenku, že nejlepší kráva je ta, o které nevíme – ve smyslu běžně ji potkáváme, ale ona nepotřebuje naši pozornost: dojí (relativně jedno kolik), nemá zdravotní problémy, nedělá neplechu ve stádě, nemá problémy s reprodukcí a podobně. Samozřejmě že některé jsou společenštější než jiné a i to je příjemné, že si k vám přijdou pro podrbání, pohlazení.
Co mají krávy nejraději a co naopak rády nemají?
Z našeho pohledu mají asi nejraději tu volnost – a pak si samy vyberou, co jim nejlépe chutná a vyhovuje. Pokud se podaří udržet pastvu mladou a šťavnatou, je to pro ně určitě nejpřirozenější varianta krmení. I když ji rády proloží trochou mačkaného obilí, které dostanou během dojení v robotu.
A co rády nemají – to je jako u člověka různé. Většinou vám to svým chováním dají najevo.
Jaký z vašich produktů byste doporučil ochutnat jako první?
Těžko někomu něco doporučovat, sto lidí sto chutí. Většina našich produktů je bez přídavných chutí. Kdo má zájem, může si sýr nebo jogurt snadno dochutit podle svých preferencí. Každopádně určitě stojí za to porovnat už jen naše mléko s alternativou v obchodě. A spousta zákazníků u nás oceňuje například „obyčejný“ tvaroh a kyšku.
Na co jste pyšní jako rodina a vy osobně?
Na rodiče, kteří se odhodlali v roce 1991 převzít část krachujícího JZD, zadlužit se a tvrdou prací vybudovat základy dnešní farmy. Rozhodně byli ve své době velmi pokrokoví.
A ačkoli nejsme dokonalí a v mnoha ohledech nás čeká spousta další práce, jsme hrdí na to, že jsme spoustě lidem ukázali, že zemědělství nemusí být jenom nějaká „hnojařina“, ale že jsme schopni na- bídnout mnohem více: kvalitní a žádané farmářské produkty, ubytování ve vyhledávaném penzionu, ale také v rámci exkurzí informace pro předškolní a školní výuku a v neposlední řadě i náš přínos k ekologickému a udržitelnému rozvoji regionu.
Co bylo hlavním důvodem, že jste se pro farmaření rozhodli? Šli byste do toho znovu?
Vždy se rozhodujete v daný okamžik na základě informací a zkušeností, které v té chvíli máte. Přišlo nám přirozené navázat na rodiče a dál rozvíjet farmu, kterou založili. Rodiče dbali také na vzdělání, umožnili nám nejdříve studovat a následně i cestovat, což nám přineslo spoustu poznatků a zkušeností, které nás jednak podpořily v rozhodnutí věnovat se farmaření, jednak jsme je mohli částečně aplikovat i na naší farmě.
Nabízíte i turistické pobyty u vás na farmě v krásné přírodě Beskyd. Jakou s tím máte zkušenost? Za čím k vám lidé jezdí, co je tam táhne? S čím odjíždějí?
V rámci diverzifikace jsme se v roce 2010 rozhodli vybudovat minimlékárnu, abychom byli schopni část produkce realizovat sami s vyšší přidanou hodnotou. Současně s tím jsme rekonstruovali starou budovu stodoly na penzion, který jsme od počátku zaměřili především na pobyty rodin s dětmi. Naše lokalita je skvělým výchozím místem pro výlety do širšího okolí, zároveň si ale spousta hostů ráda užívá klidného místa a vyráží na procházky do přilehlých luk a lesů. A děti se třeba mohou vyřádit na dětském hřišti.
Hosté mají přístup do faremního obchůdku, kde si mohou sami kdykoli vybrat něco z naší produkce, případně některé regionální produkty, které tam nabízíme. A téměř všichni využijí možnost podívat se přímo na farmu: děti hlavně na telátka, dospělí především rádi zkoumají skloubení moderních technologií s tradiční zemědělskou výrobou.
Pamatuji si z dětství, že jsme chodili na chalupě k sousedům do chléva pro mléko a to pak jen převařené pili. Bylo moc dobré. Podáváte takové třeba turistům k snídani?
Ne, kupujeme jim krabicové (směje se). Ale teď vážně: samozřejmě je to jejich volba, u nás mají k dispozici čerstvé chlazené kravské mléko. Pokud si ho chtějí převařit, mohou. Naše mléko je ale průběžně testováno a kontrolováno v laboratoři a my sami ho pro vlastní spotřebu nijak neupravujeme.
A otázka na závěr, co vám dělá při farmaření radost?
Že děláme něco užitečného, něco, co dává smysl jak ekonomicky, tak společensky.
Foto: Farma Menšík
