Nevnímám se jako cizinka, Praha je můj domov, říká nová ředitelka Galerie Rudolfinum Julia Bailey
Novou ředitelkou Galerie Rudolfinum se po třicetiletém vedení Petra Nedomy stala na začátku tohoto roku britská kurátorka a historička umění Julia Bailey. Ta se do Česka přistěhovala před pěti lety, manažerské a kurátorské zkušenosti získala například v Tate Modern, Viktoriině a Albertově muzeu v Londýně nebo Národní galerii Praha.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:
- Jaké změny pod vedením Julie Bailey čekají Galerii Rudolfinum.
- Zda si galerie zachová volný vstup a kde bude hledat finance na jeho udržení.
- Proč nová ředitelka nezveřejní projekt, se kterým obstála před výběrovou komisí.
- Proč nereagovala na kritiku, že na pozici ředitelky přichází s údajným nedostatkem zkušeností.
- A kde vidí pozitiva a negativa české galerijní a muzejní scény.
Čím může Galerie Rudolfinum pod vaším vedením osvěžit domácí scénu?
V první řadě musím řešit výzvy spojené s předáváním instituce. Až je vyřeším, ráda bych se věnovala dlouhodobějším projektům. Petr Nedoma vybudoval z galerie velice oblíbenou instituci. A právě proto, že je tak oblíbená, je neustále pod drobnohledem.
Přivádíme do Česka významné zahraniční autory, máme stabilní návštěvnost se silným programem. Ráda bych tedy dál stavěla na tom, čím je galerie dnes, než abych něco z toho měnila.
Trochu odlišný přístup bych chtěla mít v propojování zahraničních umělců, kteří k nám přijedou, s lokální scénou. Ráda bych nabídla společný dialog místních umělců a kurátorů s umělci ze zahraničí. A chci vytvořit víc příležitostí k tomu, aby lidé ze zahraničí poznali české umění. Opravdu ráda bych tímto způsobem posílila českou scénu a zlepšila obecnou úroveň.
Jak toho chcete docílit? Pořádat konference?
Myslím, že to bude dobře pochopitelné na první výstavě, kterou jsem připravovala a kterou uvedeme na podzim. Bude to výstava britského sochaře Anthonyho Gormleyho založená na rozmluvě s českou architektkou a básnířkou Pavlou Melkovou.
Několik let spolupracovali, řešili spolu vlastní přístupy k prostoru a také vydali společnou knihu s názvem Gravitační pole nevyslovitelného. Bude to tedy výstava soch a instalací Antonyho Gormleyho – které v Česku nebyly nikdy k vidění – v dialogu s básněmi Pavly Melkové. Myslím, že je to dobrý příklad toho, o co se budu snažit.
Také bych ráda do Česka přivedla víc zahraničních kurátorů. Bylo by ideální, kdyby mohli pracovat bok po boku s těmi českými, měli možnost vyměňovat si znalosti a zkušenosti a posouvat tak svoji kariéru a spolu s tím i uměleckou scénu.
Ráda bych dosáhla toho, že se bude česká scéna vnímat víc jako součást mezinárodní scény, protože se mi zdá, že je hodně zaměřená směrem dovnitř, do sebe. Přitom má mnoho co nabídnout.
Vrátíme se ještě k tomu, jak vidíte a hodnotíte českou galerijní a muzejní scénu. Co se týče přebírání galerie, konzultujete své plány s bývalým ředitelem Petrem Nedomou?
Ne. S Petrem Nedomou jsme měli krátký předávací proces, kdy jsme vše společně prošli, ale teď už je jen v pozadí, má svoje projekty, na kterých pracuje. Doufám, že bude galerii dál podporovat a případně nabídne rady člověka, který má třicet let zkušeností. Považuji však za důležité, abych se plně ujala úkolů, které mi byly svěřeny, vedla instituci a realizovala některé nové myšlenky.
Je něco, co byste vytkla Petru Nedomovi coby řediteli instituce, kterou jste teď převzala?
Nemyslím si, že je přínosné z pozice vedoucího veřejné instituce kritizovat ostatní ředitele veřejných institucí. Všichni jsme pod vedením ministerstva kultury, od kterého dostáváme podporu. Je to otázka spíš na někoho jiného. Já si vážím toho, co Petr za těch třicet let udělal, že vybudoval výstavní prostor, kterého si lidé váží.
Pokud někteří lidé kritizují a stěžují si
