Plánovaná obří fotovoltaická elektrárna na Českobudějovicku narazila na odpor

  8:58
Stavbu obří fotovoltaické elektrárny (FVE) na zemědělské půdě v katastru Olešníka na Českobudějovicku odmítly některé obce a spolky. Jihočeský kraj proto rozhodl, že projekt musí absolvovat řízení o vlivu na životní prostředí EIA, jehož součástí je i veřejné projednávání. Stavbu přibližně 88 tisíc solárních panelů chtěl investor zahájit v roce 2025.

Sluneční elektrárna s několika tisíci panely má stát v lokalitě u Staré obory v katastru Olešníka. Námitky proti ní naopak nemají radnice Hluboké nad Vltavou a Českých Budějovic či krajská hygienická stanice. A také některé menší obce, kterých se dotkne několikakilometrové vyvedení elektrické energie z místa u Staré obory směrem k rozvodně u Dasného.

Záměr oznámila pražská firma HyperSun CB, v níž jsou jihočeští podnikatelé. Pozemky patří svěřenskému fondu Agrinvest. Elektrárnu má tvořit 88 tisíc solárních panelů s celkovým výkonem 58 MWp. Areál spotřebuje 50 hektarů zemědělské půdy.

„Záměr Fotovoltaika Na Stráni a související technická infrastruktura včetně vyvedení výkonu do 110 kV může mít významný vliv na životní prostředí a bude posouzen podle zákona,“ stojí v rozhodnutí podepsaném Marcelou Jirkovou vedoucí oddělení IPPC (integrované prevence a omezování znečištění – pozn. red.) a EIA krajského odboru životního prostředí.

Projekt už dříve odmítlo vedení Olešníka. Jeho starosta Milan Kotýnek MF DNES sdělil, že stavba poškodí místní životní prostředí a přispěje k ekologické zátěži, kterou lokalita dlouhou dobu trpí. Do katastru obce totiž zasahují dosud nerekultivované kalojemy po úpravně uranové rudy. Navíc s ní nepočítá územní plán obce.

Podle Mysliveckého spolku Olešník se naruší klidová oblast pro volně žijící živočichy a vznikne efekt „tepelného ostrova“. Podobné námitky mají entomologové z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR. Požadují detailní průzkum pozemku i celé trasy kabelu na bezobratlé živočichy. Varují, že elektrárna může způsobit vysoušení pozemků a tím odumírání dřevin, hlavně dubů.

U obory plánují největší solární elektrárnu v jižních Čechách. Olešník je proti

Další námitky směřují na nutný zábor zemědělské půdy, kterou se stát zavázal chránit před živelným zastavováním. Podobné projekty by měly využívat především brownfieldů. Právě taková využití chce povolovat kraj. Využít plochy bývalých odkališť MAPE u nedalekých Mydlovar pro stavbu FVE chce například společnost ČEZ.

„Stavba zasahuje i do půdy II. třídy ochrany. Ovlivní zemědělský půdní fond,“ napsali k projektu u obory pracovníci oddělení zemědělství a lesnictví odboru životního prostředí krajského úřadu.

Dorazilo deset podnětů institucí či spolků

Celkem došlo k záměru na krajský úřad deset podnětů institucí, spolků a veřejnosti. Reakci společnosti HyperSun se zatím nepodařilo zjistit. V jejím oznámení nicméně stojí, že reaguje na závazek České republiky zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů a stavba bude k životnímu prostředí maximálně šetrná. Zábor zemědělské půdy bude dočasný, životnost solárního parku je naplánovaná na třicet let.

Nesouhlasné připomínky kvůli zabírání zemědělské půdy do řízení zaslal i nově ustanovený spolek Satis, jenž vznikl primárně kvůli plánům postavit hlubinné úložiště radioaktivního odpadu v nedaleké lokalitě Janoch.

Solární park má stát při silnici z Hluboké nad Vltavou na Týn nad Vltavou a bude výkonem největší na jihu Čech. Kabelový vývod má měřit jedenáct kilometrů a protne katastry několika obcí, povede pod zemí, několik vodních toků překoná protlakem pod jejich dnem. Stavbu chce investor zahájit v roce 2025.