Profesní výtah na úřadech práce nefunguje pro Čechy ani Ukrajince. Stát tím přichází o daně, říká sociolog
V Česku zřejmě dlouhodobě zůstanou statisíce Ukrajinců a velká část z nich pracuje. Problém je, že často pod svojí kvalifikací, upozorňuje v rozhovoru pro Radiožurnál sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research. „Český systém uspokojí to, že inženýr pracuje s lopatou. Ale přitom by měl zkoumat jeho kvalifikaci, a když zjistí, že pracuje pod ní, tak to bude řešit a nabídne mu lepší práci,“ poukazuje.
Nikdy v historii nepřišlo do Česka tolik uprchlíků v tak krátkém čase jako po ruské invazi do Ukrajiny. Dalo se na to nějak připravit?
Určitě. Cizinců je v Česku už přes jeden milion. Z toho asi 800 tisíc pracuje. Uprchlíci z Ukrajiny tvoří dnes zhruba 30 až 40 procent všech cizinců. Částečně stát připravený byl, i když málo.
Nejde se samozřejmě připravit na to, že přijde 300 až 400 tisíc lidí během pár měsíců. A v Česku těch 300 tisíc lidí zůstává, víc než polovina z nich tu chce zůstat další dva roky. Integrace tedy logicky musí pokračovat. Dlouhodobě nebo minimálně několik dalších let tu zůstane 150 až 200 tisíc Ukrajinců.
Proto je nutné investovat do vzdělávání a dalších oblastí integrace, protože když to neuděláte, tak je tu riziko, že vám vznikne část společnosti, která je trochu vyloučená. A další generace uprchlíků už třeba nebude ani úplně integrovaná.
Sociální geograf: Ukrajinští uprchlíci sami neví, jestli se mají rekvalifikovat, nebo čekat na návrat domů
Číst článek
Proto je potřeba pokračovat v tom dobrém, co se stalo, a omezit negativa. Například jazykové vzdělávání neprobíhalo úplně nejlépe.
Jak se dělá dlouhodobá integrace, ze které profituje celá společnost?
Například tak, že lidé platí hodně na odvodech. Už dnes odvody, které Ukrajinci platí v Česku, přesahují podporu, kterou jim stát posílá. Dlouhodobě je migrace také jedním z nástrojů udržitelnosti důchodového systému.
Ale to samozřejmě záleží na tom, jestli ti lidé budou pracovat podle své nejlepší kvalifikace na hlavní pracovní poměr, odvádět vysoké odvody a podobě. Nebo jestli budou dělat manuální práci pod svoji kvalifikaci a částečně na černo a podobně. Tam jsou odvody výrazně menší.
Tisíce korun měsíčně
Říkáte, že na českém pracovním trhu jsou lidé z Ukrajiny, kteří mají často vysokou kvalifikaci, kterou ale stát a firmy neumějí využít. O jaké částky tak přicházíme na odvodech a daních?
Jsou to tisíce korun měsíčně na člověka. Práce je v Česku zatížena daněmi a odvody ve výši zhruba 35 procent. Když máte průměrnou mzdu 40 tisíc korun, tak náklady vaší práce s tím, co platí zaměstnavatel, jsou přes 50 tisíc korun. Takže na odvodech a daních platíte 15 až 20 tisíc korun.
O ordinaci v Dnipru přišla. Veterinářka Olga se nevzdala, učí se česky a v Brně si otevřela novou
Číst článek
Ale pokud pracujete na dohodu a k tomu ještě na ruku, tak zaplatíte třeba 1500 korun nebo i míň. Stát tím tratí.
My v PAQ Research to zkoumáme. Samozřejmě je těžké ptát se lidí, jestli pracují na černo a podobně, ale my se jich na to neptáme přímo.
Zhruba polovina Ukrajinců pracuje v takzvaném prekarizovaném prostředí a z toho část tvrdí, že jim zaměstnavatel ani neplatí pojištění a podobně. To naznačuje, že je tu nějaká kombinace dohod, těch je méně než polovina, a prací na ruku a podobně.
Práce je přitom pro stát výhodná, protože díky tomu Ukrajinci nečerpají dávky a jsou jakoby samostatní. Ale je to výrazně nevýhodné z hlediska příjmů veřejného rozpočtu.
Jaká opatření mohou integraci pozitivně ovlivnit? Tedy z pohledu trhu práce.
Hlavní problém je, že dvě třetiny lidí z Ukrajiny pracují pod svojí kvalifikací. Česko dlouhodobě tento problém podceňuje v tom, že se zaměřuje jen na to, aby ten člověk nějak pracoval.
Ekonom: Upoutali jsme se na nezaměstnanost. Flexibilita pracovního trhu by nastartovala prosperitu
Číst článek
Když to přeženu, tak český systém uspokojí to, že inženýr někde pracuje s lopatou. Ale přitom by měl být systém založen na tom, že zkoumá kvalifikaci toho člověka. A když zjistí, že pracuje pod ní, tak to bude úřad práce řešit a nabídne mu lepší práci, nabídne mu vzdělávání v češtině.
Tenhle profesní výtah nejenže neexistuje u uprchlíků, ale nefunguje ani u Čechů.
Úřady práce fungují tak, že často máte pět měsíců dávku, a potom máte takzvanou aktivní politiku zaměstnanosti, která je daná tím, že děláte veřejné práce. A jenom naprostá minorita lidí skutečně prochází rekvalifikací.
Přístup k tomu, co je aktivní politika zaměstnanosti, musíme naprosto změnit. Ať je to o využití potenciálu lidí.
