Článek
Projekty připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) a zpracovali je vědci z České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze. Bude se z nich vycházet při rozhodování, jak o zdejší cenné lesy pečovat. Novinkám to řekla mluvčí AOPK Karolína Šůlová.
Výzkum doložil, že většina nejstarších horských smrčin v oblasti Pradědu vznikala přirozenou obnovou, tedy bez pomoci člověka, na konci 18. a na začátku 19. století - zřejmě poté, co předchozí porosty narušila kombinace působení silného větru a těžeb dřeva.
„Plochy, které byly zbaveny většiny stromů, začaly opět zarůstat, přičemž na přelomu 19. a 20. století to už byly zase vzrostlé lesy. Zásadní je, že ojediněle tu rostou stromy starší 250 let, věk nejstaršího dokonce přesahoval 400 let. Nejenom, že se zde zachovaly stromy úctyhodného stáří, ale jejich přítomnost současně dokazuje dlouhodobou kontinuitu lesního prostředí, což je důležité pro přežívání řady vzácných druhů, především hub a lišejníků,“ vysvětlil Vojtěch Čada z ČZU.
Pase se jelen tam, kde loví vlk? Projekt zkoumá vliv predátorů na horský ekosystém Šumavy
Kromě vysokého stáří některých porostů v nich bylo zaznamenáno také množství odumírajících a odumřelých stromů různých fází rozkladu.
„Na některých místech to tu připomíná prales. Díky dlouhodobému nerušenému vývoji tu najdeme tlející dřevo i staré objemné stromy, na něž je vázaná celá řada vzácných druhů. Z tohoto pohledu je jednoznačně nejcennější lokalitou lesní komplex údolí Bílé Opavy a Eustachovy chaty v národní přírodní rezervaci Praděd a části národní přírodní rezervace Králický Sněžník. Domov tu má více než stovka druhů hub či brouků, které k vývoji potřebují dřevo starých stromů,“ uvedl Miroslav Havira ze Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.
Nejstarší strom? 433 let
Věk porostů okolo vrcholu Králického Sněžníku byl pro odborníky překvapením svědčícím o vysoké míře zachovalosti, a naopak nízké míře přímého vlivu člověka v minulosti. Na každé ze čtyř výzkumných ploch rostlo několik stromů starších 250 let, jejichž podíl místy dosahoval více než čtvrtiny.
Králický Sněžník z vyhlídky Slamník, vpravo ve svahu cesta s výhledy
„Věk nejstaršího přesahoval 433 roků. Tak vysoká koncentrace starých stromů převyšuje i nejstarší porosty horských smrčin v Jeseníkách,“ podotkla Šůlová.
Vědci s lesáky zkoušejí, čím by se daly nahradit tuzemské dřeviny
V oblasti Pradědu i na Králickém Sněžníku byly zjištěny desítky druhů hub či brouků žijících v odumřelých stromech, ale také mechorostů i lišejníků.
„Z tohoto množství bylo na každé lokalitě nalezeno kolem padesáti vzácných a ohrožených druhů, které v běžných hospodářských lesích nenajdeme. Výzkum potvrdil význam starých horských lesů pro ochranu druhové rozmanitosti,“ dodal Havira.
Sokoli letos v Jeseníkách vyvedli rekordní počet mláďat
