Krajský úřad se v těchto dnech věcí zabývá. Navrhuje vyhlášku, která by ve výjimečných případech umožnila tuto zvlášť chráněnou šelmu omezovat plašením, v krajním případě až odchytem nebo usmrcením některých jedinců.

Vlci se podle monitoringu myslivců v posledních letech na jihu Čech rozšířili a způsobují milionové škody chovatelům skotu a zejména ovcí. V loňském roce napadali nejvíc chovy na Kaplicku a v okolí Českého Krumlova, konkrétně v Malontech, Muckově, Lazci nebo u Hořic na Šumavě.

„Přiznávám, že jsme vyhlášku iniciovali my po debatách s farmáři a Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK). Vlci u nás ztrácejí plachost, chodí někde až k domům. Loni u nás kvůli nim skončili s chovy tři farmáři, jednomu zadávili najednou 18 ovcí,“ uvedl Roman Okrouhlý, vedoucí kaplického odboru životního prostředí a specialista na myslivost.

Na jihu Čech, zejména na Šumavě, odhadují zoologové a myslivci pohyb šesti vlčích smeček s celkovým počtem kolem čtyřiceti jedinců. Některé smečky mají teritoria sahající až k rakouskému Dunaji.

Šumavský vlk na lidi neútočí, psa může zabít. Vědci zkoumají chování šelem

Podle odborníků naběhají za potravou stovky kilometrů. Myslivci doufají, že zastřelení nezvladatelného jedince rozpráší či zastaví celou smečku a přinutí je k plachosti. Naopak lidé z AOPK si to nemyslí.

„Smečka se pak může rozdělit na několik menších. Nejlepší prevencí jsou státem dotované ohradníky a hlídací psi. Veřejnost dělá z vlků zabijáky, do našich lesů však patří,“ myslí si ředitel AOPK Jiří Bureš.

Právě jeho agentura bude podle návrhu vyhlášky řídit nově vzniklý pohotovostní štáb, který se bude regulací vlka zabývat. Kromě nich v něm budou ještě zástupci samospráv nebo myslivců.

„Opatření se budou řešit podle místa, škod a útoků. Štáb vždy k jednotlivým případům svolá agentura. Vyhláška teprve vzniká, do léta by mohla platit,“ vysvětlil Petr Lhotka z krajského odboru životního prostředí.

Vyhlášku čeká schvalování

Kolem vlka panují nejrůznější názory i legendy. Někteří lidé mají strach z napadení, které se u nás nikdy neprokázalo. Vlci se podle zoologů lidí bojí. Dle Okrouhlého je v některých lokalitách jejich počet přemnožený, platí to prý například pro Novohradsko.

Místní tři smečky žijí na těsné rozloze kolem 190 kilometrů čtverečních, zatímco teritorium pro jednu smečku je 200 čtverečních kilometrů. Odstřel nezvladatelných jedinců by podle něj ušetřil státu peníze za nákladné ohrady. „Přece nechceme Novohradsko obehnat plotem,“ namítá Okrouhlý. Odborníci z AOPK v tom vidí budoucí diskusi o opatřeních pro rozhodování pohotovostního štábu.

Vyhláška navržená krajem jako takzvané opatření obecné povahy se vlastně zabývá vyjmutím problematických jedinců vlka ze statusu zvlášť chráněného zvířete. U těch je pak povolený odchyt nebo odstřel.

Dokument je namířený také na křížence vlka se psem a ještě musí obstát při řízení podle mysliveckého zákona. Podobnou výjimku už vydala Správa národního parku Šumava a její CHKO. Vyhláška Jihočeského kraje se netýká vojenských lesů. Platit by měla do roku 2033. Navazuje na Pohotovostní plán k chování volně žijících živočichů, který schválilo ministerstvo životního prostředí loni v květnu.

„Vlci chodí někde až k domům, ztrácejí plachost. Proto loni skončili tři farmáři.“ Roman Okrouhlý, šéf kaplického odboru životního prostředí.