Jean Miyeli, ředitel pro strategii segmentu a udržitelnosti ve společnosti Eaton Electrical, EMEA, zkoumá, proč bude mít myšlení oběhového hospodářství v elektrotechnickém průmyslu stále větší vliv.
„Konzumní společnost“ – fráze, která byla zpopularizována v 60. letech 20. století – formovala naše nákupní zvyklosti po celá desetiletí. Nakupovat, používat a vyhazovat je zavedená rutina, která ovlivňuje získávání surovin, dodavatelské řetězce a nakládání s odpady.
To se však mění s tím, jak si uvědomujeme, že tento přístup může ovlivnit globální klima a omezené přírodní zdroje na naší planetě. Ať tak či onak, všechny podniky musí na obavy o životní prostředí reagovat.
V rámci elektrotechnického průmyslu se naši zákazníci ptají na dopad výrobků na životní prostředí mnohem podrobněji než dříve. Je to dobré pro planetu? A je to dobré i pro podnikání?
„Plně elektrický“ životní styl
Elektrifikace v podstatě znamená odklon od přímého využívání fosilních paliv, jako je ropa a plyn, a tudíž zahrnuje investice zákazníků do produktů, jako jsou elektromobily a nabíječky pro elektromobily, elektrické topné systémy a podobné položky.
Tato změna je součástí energetického přechodu, který znamená nahrazení komerční výroby elektřiny z fosilních paliv výrobou z méně uhlíkově náročných zdrojů a také výrobu většího množství energie v domácnostech, například z domacích fotovoltaických elektráren.
Majitelé domů, komerčních budov a developeři musí přemýšlet o tom, jak k energetickému přechodu přistupovat, včetně toho, jak elektrická infrastruktura v nových i rekonstruovaných budovách podporuje zvýšené nároky na spotřebu elektrické energie a energy management.
„Plně elektrický“ životní styl zahrnuje nabíječky pro elektromobily, fotovoltaické střídače, tepelná čerpadla, bateriové systémy pro ukládání energie a digitální systémy, které je propojují. To je dobré pro podnikání v elektrotechnickém odvětví, ovšem s jednou výhradou: musí převládnout oběhové hospodářství.
Co je to oběhové hospodářství?
V oběhovém hospodářství se výrobky udržují v provozu co nejdéle prostřednictvím oprav, recyklace a redesignu, aby mohly být používány znovu a znovu. Znamená to, že se výrobky několikrát renovují, znovu používají, mění svůj účel a znovu se distribuují, než se dostanou k recyklaci po skončení své životnosti.
Součástí toho je nový přístup k vývoji, výrobě a podpoře výrobků s důrazem kladeným na jejich odolnost a snahu o opětovnou výrobu. Stále důležitější je také výroba v uzavřeném cyklu, která zahrnuje využití digitálních technik k optimálnímu využití materiálů.
Rozsah transformace spojené se zaváděním oběhového hospodářství je dalekosáhlý, protože se týká celého průmyslového hodnotového řetězce od získávání materiálů až po strategie ukončení životnosti. Jde tedy o mnohem víc než jen o pouhou recyklaci výrobků.
Praktická hodnota
Zavedení přístupu oběhového hospodářství v jakémkoli odvětví je nepochybně nákladné, ale v elektrotechnickém průmyslu lze kromě zásadních přínosů pro životní prostředí získat i velmi praktickou hodnotu.
Je to proto, že mnoho produktů, které jsou základem energetického přechodu, je nového typu, většina z nich je mnohem složitější než ty, které známe v současnosti, a některé jsou založeny na velmi cenných surovinách, jako jsou vzácné kovy.
Jako společnost, jako podniky i jako spotřebitelé, kteří si kupují elektrotechnické výrobky pro vlastní potřebu, se pochopitelně raději vyhneme rychlé likvidaci těchto výrobků s vyšší hodnotou. Místo toho upřednostníme jejich oběh, abychom co nejlépe využili suroviny, které obsahují.
Tato změna přístupu jistě ovlivní dodavatelské řetězce ve všech fázích, od nákupu přes velkoobchod až po maloobchod. Samozřejmě to také omezí spotřebu přírodních zdrojů.
Regulační imperativ
Vlády v Evropě i v jiných částech světa již přijímají zákony a vytvářejí regulační předpisy, které mají urychlit energetický přechod a podpořit používání technik oběhového hospodářství.
V Evropské unii musí členské státy dodržovat právní předpisy vyplývající z legislativních programů Fit-for-55 a RePowerEU, které se týkají prakticky všech aspektů udržitelnosti s důrazem na snižování spotřeby fosilních paliv. Totéž platí i v evropských zemích mimo EU.
Termíny pro postupné vyřazení vozidel se spalovacími motory jsou dobrým příkladem toho, jak regulace povede ke snížení emisí uhlíku, zatímco vlastnictví elektromobilů povzbudí majitele budov vydat se cestou elektrifikace kvůli nutnosti nabíjet tyto elektromobily.
Je snadné si představit, jak se oběhové hospodářství prosadí ve výrobě vozidel. Již nyní se objevují trhy s vyřazenými bateriemi pro vozidla, které již nelze použít pro mobilitu, ale dokonale se přitom hodí pro statické použití coby úložiště energie v budovách.
Dobré pro planetu i podnikání
Oběhové hospodářství je logický přístup, který většina lidí chápe, a my ho musíme realizovat v praxi. Udržitelný průmysl výroby a dodávek elektrotechniky bude v nízkouhlíkovém světě stěžejním aktivem.
Udržitelnost a energetická transformace – řízená vládami prostřednictvím regulačních předpisů, spotřebiteli prostřednictvím jejich preferencí a finančními trhy prostřednictvím investic do životního prostředí, sociální oblasti a správy – změní náš svět a naše podnikání způsobem, který teprve nyní plně chápeme.
Jedno je však jasné: odpověď na otázku, zda je to dobré pro planetu či pro podnikání, musí být jednoznačná: „Pro obojí“.
