Mezi snímky, které budou v českých kinech z Berlinale, je i český dokument Ještě nejsem, kým chci být, který vypráví o fotografce Libuši Jarcovjákové. Dalšími filmy budou snímek britské režisérky Rose Glass Love Lies Bleeding, tragikomedie Treasure režisérky Julie von Heinzové a animovaný film Fox and Hare Save the Forest ze sekce pro nejmenší diváky. Informovala o tom Beata Mrazíková.
Dílo Ještě nejsem, kým chci být režisérky Kláry Tasovské se ucházelo o Cenu publika za nejlepší dokument. Publikum Berlinale jako vítěze vybralo palestinský snímek s norskou koprodukcí No Other Land. Tasovská se svým snímkem zaujala kritiky, když na serveru Cineuropa o něm psali jako o „naprostém filmovém zázraku, který překračuje hranice samotného filmového média“. Film měl rovněž nominaci na cenu Teddy Award pro filmy s queer tematikou v kategorii dokument. Ani v té neuspěl.
V thrilleru Sons vyzdvihla kritika výkon Knudsenové, která ztvárnila vězeňskou dozorkyni řešící problémy s agresivním vězněm. „Dánská hvězda ukazuje divákům svou nečekanou hereckou polohou, hnanou vztekem a lítostí,“ uvedl filmový magazín Variety.
Berlinale vyhrál film o návratu francouzské koloniální kořisti do Beninu |
Novinkou uvedenou v sekci Berlinale Special Gala je snímek britské režisérky Rose Glass Love Lies Bleeding. V krvavém příběhu o cestě za pomstou se v hlavních rolích představili Kristen Stewartová, Katy O’Brienová a Ed Harris. Kritici magazínu Little White Lies o tomto filmu prohlásili, že „rozbuší srdce a nabízí průnik až do opojného nitra posedlosti a touhy“.
Dalším snímkem ze sekce Berlinale Special Gala mířícím do Česka je tragikomedie Treasure režisérky Julie von Heinzové. Odehrává se na počátku 90. let minulého století a otec a dcera se v ní vydávají na cestu za svými polskými kořeny těsně po pádu železné opony.
V české distribuci se také představí animovaný film Fox and Hare Save the Forest ze sekce Generation Kplus určené pro nejmenší diváky. Filmové dobrodružství sledující obyvatele lesa na cestě za záchranou milovaného domova vznikl na základě úspěšného seriálu Lišák a Zajda.
Berlinale narušil protiizraelský skandál
Jako o poškozeném Berlinale píší německá média v hodnocení skončeného filmového festivalu. Věhlasný filmový svátek totiž zastínil skandál, kdy se na oficiálním instagramovém účtu festivalové sekce Panorama objevily protiizraelské slogany. Během galavečerů v pátek a v sobotu se navíc řada umělců postavila za Palestinu, nijak ale nekritizovala zvěrstva radikálního palestinského hnutí Hamás. Vedle hořké pachuti bude mít závěr festivalu i trestněprávní dohru.
Balkánský kýč. Banální a klišovité. Na Berlinale měl premiéru Kosmonaut z Čech |
„Pro kulturu byl takový závěr Berlinale ostudný,“ napsal magazín Der Spiegel, který počítá s tím, že diskutovat se bude o dění na festivalu i v nadcházejících dnech.
Největší šok vyvolala trojice protiizraelských příspěvků s antisemitským podtextem na instagramovém účtu sekce Berlinale. Za nejostudnější německá média označují anglický slogan Free Palestine – From the River to the See, což je požadavek svobodné Palestiny od řeky Jordán až po pobřeží Středozemního moře. Toto heslo nepočítá s existencí Izraele. Nyní smazané příspěvky dále označovaly izraelské vojenské akce na palestinském území za genocidu a vyzývaly Německo, aby přestalo financovat izraelský státní teror.
„Tyto příspěvky nejsou dílem festivalu a nevyjadřují postoj Berlinale. Okamžitě jsme je smazali a zahájili jsme vyšetřování toho, jak se incident stal. Podáme trestní oznámení proti neznámým pachatelům,“ uvedlo v prohlášení vedení Berlinale. Festival hovoří o tom, že za akcí stojí hackeři.
Kritika se snesla také na sobotní předávání festivalových cen. Americký filmař Ben Russell, jehož dokument Direct Action se stal nejlepším filmem sekce Encounters a získal čestné uznání v soutěži dokumentárních snímků, využil vystoupení na jevišti k obvinění Izraele z genocidy v palestinském Pásmu Gazy.
Vůči Izraeli se ostře vymezil také štáb palestinského snímku s norskou koprodukcí No Other Land, který obdržel cenu za nejlepší dokumentární film Berlinale a který jako nejlepší dokument vybralo také publikum. Filmaři uvedli, že je pro ně těžké slavit, když Izrael v Gaze vraždí desítky tisíc lidí.
„V publiku potlesk. Kritika zvěrstev Hamásu? Žádná,“ uvedl Der Spiegel. Podobně komentoval závěr Berlinale mediální dům RND. „Na pódiu zazněla jasná kritika izraelských akcí na palestinském území, ale bez zmínky o teroristickém útoku islamistického Hamásu ze 7. října 2023,“ uvedla mediální skupina RND.
Festival Berlinale uvede i českou tvorbu, v hlavní soutěži ale zastoupena není |
Protiizraelské výroky rozdělily publikum už na pátečním předávání cen Teddy Award pro snímky s queer tematikou. Porota na ceremonii podpořila Palestince a kritizovala izraelskou operaci. Část hostů reagovala bučením, zatímco ostatní tleskali. Odpovědnosti Hamásu se ale nevěnovala, v závěru prohlášení porota jen vyzvala k osvobození Palestiny, k zastavení palby a k propuštění rukojmí. To, že rukojmí z Izraele unesli v říjnu do Pásmy Gazy členové Hamásu a dalších radikálních hnutí, ale nezaznělo.
Berlínský primátor Kai Wegner dění v závěru festivalu označil za nepřijatelnou relativizaci dění na Blízkém východě. „Antisemitismus nemá v Berlíně místo, a to platí i pro kulturní scénu. Očekávám, že nové vedení Berlinale zajistí, aby se podobné incidenty už neopakovaly,“ uvedl primátor. Dodal, že Berlín stojí plně na straně Izraele a že veškerou odpovědnost za utrpení v Izraeli a v Pásmu Gazy nese výhradně Hamás. Toto hnutí, které Evropská unie zařadila na seznam teroristických organizací, loni v říjnu zaútočilo na Izrael. Ten v reakci na teroristický útok podniká v Pásmu Gazy rozsáhlý vojenský zásah.
Berlinale doposud vedli umělecký šéf Carlo Chatrian a výkonná ředitelka Mariette Rissenbeeková, od dubna festival povede Američanka Tricia Tuttleová. Rissenbeeková a Chatrian přitom k dění na Blízkém východě přistupovali od samého počátku festivalu velmi opatrně. Na úvodní tiskové konferenci společně prohlásili, že soucítí se všemi oběťmi konfliktu. Několik desítek spolupracovníků Berlinale přitom vyzývalo vedení, aby se jasně vyjádřilo k humanitární situaci v Gaze.