Odpůrci: S vývojem EU jsou nespokojeni, vnímají drobné výhody členství, málo je ale čerpají
Jsou převážně negativně naladění jak vůči Evropské unii, tak i vůči domácí politice a vládě. Skupinu nazvanou Odpůrci tvoří 24 procent české populace, jde o občany často zklamané polistopadovým vývojem i současnou politickou či ekonomickou situací ČR, ukazují výsledky unikátního výzkumu Rozděleni Evropou analytického ústavu STEM pro Český rozhlas.
Typicky jde o občany, kteří jsou dlouhodobě, byť ne vždy úplně konkrétně, nespokojeni s tím, jak některé věci v ČR fungují. Výzkumníci upozorňují, že významná část z nich disponuje nižším sociálním či ekonomickým kapitálem, což jim neumožňuje tolik využívat některé výhody, které Unie nabízí. A to následně spoluovlivňuje jejich vztah k EU.
„Pod dojmem krizí mají často pocit, že nebude lépe. Do budoucna nevidí tolik pozitivních výhledů, například si většinově nemyslí, že by se jejich dětem mohlo dařit lépe než jim samotným. I to může formovat jejich skeptický pohled na svět kolem i na EU,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál sociolog Martin Kratochvíl.
Rozděleni Evropou: EU je problematická značka, řada Čechů od ní chce vnější štít, jiní klid na práci
Číst článek
„Spolu se Skalními odpůrci jde o skupinu lidí, kteří se nejvíce zklamali v polistopadovém vývoji České republiky. Významnější rozdíly mezi nimi v tomto bodě nejsou, jde mezi nimi více méně jen o intenzitu tohoto zklamání,“ říká sociolog.
Možnost změny jejich názorů k více proevropským je relativně malá, na rozdíl od Skalních odpůrců ale vnímají alespoň drobné výhody členství v EU. Smířlivější postoj k EU mají rovněž z hlediska zajištění bezpečnosti ČR. „To bylo hodně zformováno po ruské invazi na Ukrajinu. Šok z propuknutí blízké války způsobil, že se i Odpůrci přimkli o něco blíže k EU a vidí ji jako potenciálního garanta bezpečnosti. Jinak jsou ale stále především kritičtí,“ uvádí Kratochvíl.
Skupina Odpůrců se mírně častěji skládá ze starších ročníků. O něco častěji mají základní nebo středoškolské vzdělání bez maturity. Podstatná část z nich je již v důchodu, pokud pracují, je to nejčastěji v dělnických profesích. Častěji žijí na vesnicích či v menších městech. Sami se převážně považují za průměrně nebo špatně zajištěné, do zahraničí cestují méně často či vůbec.
Situaci posledních dvou let silně pocítili, část z nich to dovedlo do finančních potíží. Obecně je pro ně obtížnější vypořádat se s finančními krizemi.
