Hlavní obsah

„Muž si myslí, že své blízké ochrání,“ říká expertka o vraždách v rodině

Foto: Seznam Zprávy, AI vizualizace

Případů domácího násilí, které skončí tragicky, podle expertky přibývá. (Ilustrační AI vizualizace.)

Reklama

„Z vlastní zkušenosti mám pocit, že společnost závažné případy domácího násilí spíše podceňuje. To je vidět i na rozsudcích soudů,“ uvádí policejní psycholožka v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Článek

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Policie aktuálně vyšetřuje smrt ženy a dvou dětí v Hořovicích na Berounsku. Pachatelem je zřejmě partner ženy, kterého policie rovněž našla mrtvého.

„V současné době se ale zdá, že ten trend tzv. femicidy, kdy partner zavraždí partnerku z důvodu, že se v jeho očích nechová jako partnerka, je spíše vzrůstající,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy policejní a forenzní psycholožka Ludmila Čírtková.

Jde podle ní o nejzávažnější formu domácího násilí. „Svědčí to ale o tom, že pachatel je velmi egocentrický a sobecký a v některých – ba dokonce těch nejdůležitějších – věcech rozhoduje za svou rodinu,“ dává Čírtková vhled do hlavy pachatele.

Společnost podle ní podobné případy podceňuje. Řešením je lepší osvěta a informovanost.

Co se v podobných případech odehrává v hlavě pachatele?

Jestliže mluvíme o vraždě rodiny – ať už samotné manželky, nebo včetně dětí – a následné sebevraždě, je to typicky delikt, kterému předchází krize v manželství. Drtivá většina pachatelů jsou muži a situace před činem bývá typicky taková, že partnerka chce odejít a muž to nechce připustit. K tomu vedou různé psychologické konstelace.

Jako například?

Jedna z těch konstelací je například to, že předtím v té rodině docházelo k domácímu násilí, muž partnerku hodně kontroloval a bral ji jako své vlastnictví. To má dva dopady – méně ji respektuje, protože jeho vlastnictví jej má ve všem podporovat a poslouchat, a zároveň ji omezuje. To jsou důvody, které následně vedou partnerku k tomu, že chce vztah ukončit. Tyto závažné podoby jsou specifické tím, že ten odchod lze označit jako tzv. dramatický moment. Existuje určitá skupina mužů, kteří toto nesnesou, jelikož ztrácí svoji kontrolu. Jinými slovy: Oni mohou opustit, partnerka nikoli.

Mluvila jste o tom, že muž vnímá partnerku jako své vlastnictví. Stejný vztah má v těchto případech i k dětem?

Dominující a autoritativní způsob vystupování je typický vesměs ve vztahu k celé rodině. Muž se chová jako „panovník“, což znamená, že on určuje pravidla chodu rodiny jako takové, aniž by připouštěl diskuui. Takoví muži bývají často přesvědčení, že rozumí všemu nejlépe.

„Finální bankrotová reakce“

Jaké jsou další konstelace podobných případů?

Scénáře jsou různé a na případy se nelze dívat na všechny stejně. Scénářem může být třeba i to, že muž selže ve svých vlastních očích – v roli živitele rodiny, v roli muže schopného poskytnout rodině vše potřebné a podobně. To může být způsobeno třeba tím, že přijde o zaměstnání nebo se jinak pracovně propadne.

Problém je sice jen v jeho vlastních očích, ale není schopný se s ním svěřit. Následně v něm tedy bublá, dokud nedojde ke stavu, kterému někdy říkáme tzv. finální bankrotová reakce.

A ta tedy může vypadat tak, jak tomu zřejmě bylo i teď v Hořovicích?

Zatím je to čerstvé a nemáme dostatek informací, proto nechci případ komentovat, ale ano. Muž se rozhodne, že tu rodinu „ochrání“ tím, že ji z tohoto světa vezme pryč a on půjde s ní. Svědčí to o tom, že je velmi egocentrický a sobecký a v některých – ba dokonce těch nejdůležitějších – věcech rozhoduje za svou rodinu.

Jak se dá předcházet tomu, aby k takové tragédii nedošlo?

Bohužel všem zločinům ani všem rodinným tragédiím předejít neumíme. Varovné signály navíc mohou být velmi slabé. Ideální je prevence cestou výchovy vztahově zralých jedinců. To začíná již v rodině původu.

Jak jsou podobné případy časté?

Přesnou statistiku vám nedám. V současné době se ale zdá, že ten trend tzv. femicidy, kdy partner zavraždí partnerku z důvodu, že se v jeho očích nechová jako partnerka, je spíše vzrůstající.

Výběr případů vícenásobných vražd, kdy oběťmi byly i děti:

2. září 2011 - V obci Široký Důl na Svitavsku byly zavražděny čtyři děti ve věku dva měsíce až osm let. Jejich matce, která se po činu pokusila spáchat sebevraždu, vyměřil soud 19. září 2012 doživotní trest.

12. října 2015 - Brněnský krajský soud poslal ženu z Břeclavska, která postupně od roku 2012 zavraždila tři novorozené děti, na 24 let do vězení. Případ byl odhalen v únoru 2015 po posledním porodu. Žena se k činu přiznala s tím, že děti usmrtila v obavě ze ztráty svého partnera. Ten totiž nechtěl mít potomky.

25. dubna 2022 - Jednatřicetiletý muž podle policie v rodinném domě v Loučce na Vsetínsku usmrtil svou o rok starší ženu a jejich tři malé děti ve věku do pěti let. Poté podle zjištění policie nožem pořezal i sebe a nakonec způsobil výbuch domu. Obviněn byl ze čtyřnásobné vraždy.

26. září 2022 - V rodinném domě v Měšicích v okrese Praha-východ byli nalezeni čtyři mrtví lidé. Otec podle kriminalistů zastřelil dvě děti a manželku a poté se sám zabil. Motivem trojnásobné vraždy a sebevraždy byly podle policie partnerské neshody.

24. února 2024 - Policisté a hasiči našli v jednom z bytových domů v Hořovicích na Berounsku tři mrtvé lidi. Šlo o matku a dvě malé děti, zemřely násilnou smrtí. Podezřelým je ženin partner, policie ho vypátrala mrtvého na Břeclavsku.

Zdroj: ČTK

Jak na takové případy nahlíží společnost?

Důležité je říct, že závažné případy týrání, které dospějí až do krizového bodu, jsou často velmi latentní a těžko se k nim dostáváme. Typickým znakem je, že pachatel svoji oběť izoluje od sociálního okolí, třeba své původní rodiny. To je vesměs první signál.

Z vlastní zkušenosti mám pocit, že společnost tyto případy spíše podceňuje. To je vidět i na rozsudcích soudů. Častá je argumentace tím, že oběť přece mohla sama odejít. To je zásadní chyba. Dynamika takových vztahů je úplně jiná a ve svobodném odchodu brání.

Jaké ponaučení si tedy má společnost odnést z případů, které dojdou až do takto závažného bodu?

Velmi důležitá je osvěta. O všech případech domácího násilí, z nichž toto je nejtěžší forma, bychom měli co nejlépe informovat, zvýšit i vnímavost v blízkém okolí rodiny a podporovat, aby se oběť včas obrátila na místa pomoci, která jí umí navrhnout třeba i dobrý a bezpečný plán pro odchod.

Reklama

Doporučované