Cappella Mariana a Goeyvaerts String Trio připravily hudební meditaci o lidském údělu

V rámci řady staré hudby FOK představil soubor Cappella Mariana, který se dlouhodobě profiluje v repertoáru od středověku po rané baroko, společný projekt s Goeyvaerts String Trio, belgickým smyčcovým triem zaměřeným na hudbu 20. a 21. století. Tento projekt byl uveden již v roce 2022, oba soubory se s ním představily mimo jiné na Svatováclavském hudebním festivalu v Opavě. Program propojuje gregoriánský chorál, středověkou a raně renesanční polyfonii a díla soudobá a je v něm exponováno téma lidské konečnosti (ale i naděje ve věčnosti), jakož i postava Panny Marie.

Poměrně výraznou roli na koncertě hrálo prostorové aranžmá. Zatímco hráči tria byli po celou dobu na pódiu, členové Cappelly Mariany, včetně hráčky na organetto Cataliny Vicens, využili v průběhu koncertu téměř celou loď kostela sv. Šimona a Judy, zvláště pak prostor veprostřed u dveří směrem na ulici. V proměnlivém rozestavení zazněla úvodní gregoriánská sekvence Alle caeleste nec non, na kterou plynule navázalo Perotinovo trojhlasé organum Alleluia: Pascha nostrum immolatus.

Rondeau Ma fin est mon commencement je mistrovskou hudební hříčkou vybízející k zamyšlení nad plynutím času. Dva hlasy postupují na způsob palindromu proti sobě, polovice třetího hlasu je zrcadlovým obrazem polovice první: „Můj konec je můj začátek a můj začátek je můj konec…“.

Poslední skladbou prvního, více než půlhodinového bloku bylo Ockeghemovo šansonové moteto Mort, tu as navré, které je lamentací a hudební poctou věnovanou jinému slavnému skladateli franko-vlámské školy Gillesi Binchoisovi. Skladba byla transponována výše a působivě se v ní zapojily i smyčce, sólový part kontratenoru v úvodu však nevyzněl ideálně.

Další blok skladeb otevřelo Desprezovo moteto Proch dolor/Pie Jesu Domine, které je rovněž poctou zesnulému, a to císaři Maxmiliánu I. Habsburskému. Ke Cappelle Marianě se v něm připojil i violoncellista Pieter Stas, který je jinak též ansámblovým zpěvákem, jako bas.

Meditativní zklidnění přinesla skladba Da Pacem Domine Arvo Pärta využívající charakteristickou práci s trojzvuky (tintinnabuli), ale též odkazy na skladatelské techniky doby středověku a rané renesance. S hlasy Liny López Sánchez, Filipa Dámce, Vojtěcha Semeráda a Jaromíra Noska se zde dobře snoubilo smyčcové trio.

Nástroje se uplatnily i v následující skladbě významného českého skladatele Martina Smolky Maria je. Navodily sebezpytnou intimní atmosféru v úvodu a přidaly se v několika intervencích v průběhu této asi devítiminutové skladby. Vůdčí úlohu má part sólového sopránu, kterému odpovídá mužský ansámbl způsobem, který trochu evokuje mariánské litanie. Spíše subtilní, ale vokálně jistý projev pěvkyně kolumbijského původu Liny López Sánchez se pro toto dílo dobře hodil, nevadily ani jisté obtíže s výslovností českého textu. Provedení této, ve své transparentnosti náročné skladby (zejména intonačně), tak působilo velmi přesvědčivě.

Koncert byl věnován památce muzikoložky dr. Lenky Hlávkové, jedné z obětí prosincové střelby na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Jak připomenul Vojtěch Semerád ve své emotivní promluvě, k jejím odborným zájmům patřilo i dílo Johannese Tourouta a jeho středoevropské souvislosti. Tomuto ještě zcela nedoceněnému skladateli, aktivnímu někdy kolem poloviny 15. století, věnovala Cappella Mariana již dvě CD. Ukázka z toho nejnovějšího, moteto Virgo restauratrix, zazněla v působivém podání Vojtěcha Semeráda, Tomáše Lajtkepa a dvou protagonistů nahrávky, kteří byli speciálně přiznáni na pódium – sopranistky Hany Blažíkové a tenoristy Ondřeje Holuba.

Závěr koncertu patřil opět dílu Arvö Pärta, a to jeho skladbě Stabat mater pro soprán, alt, tenor a smyčcové trio, která v kongeniální interpretaci vyzněla s neobyčejnou naléhavostí a emocionální opravdovostí. Završila tak asi hodinu a třičtvrtě trvající koncert, náročný na soustředění pro interprety (skoro těžko si představit, že hned po pražském koncertě je čekala ještě tři provedení ve třech dnech v Nizozemsku a v Belgii) i publikum. Nabídl více než jen hudební zážitek, jako by zpřítomnil existenciální otázky a dotkl se hranic nevyslovitelného.

Hodnocení autora recenze: 90%

Pláč nad smrtí a zpěv o míru
20. února 2024, 19:30 hodin
kostel sv. Šimona a Judy

Program
Sequentia: Alle caeleste nec non
Magister Perotinus: Alleluia: Pascha nostrum immolatus
Guillaume de Machaut: Ma fin est mon commencement
Johannes Ockeghem: Mort, tu as navré
Josquin Desprez: Proch Dolor
Arvo Pärt: Da Pacem
Martin Smolka: Maria je
Johannes Tourout: Virgo restauratrix
Arvo Pärt: Stabat Mater

Účinkující
Goeyvaerts String Trio:
Fedra Coppens – housle
Vincent Hepp – viola
Pieter Stas – violoncello

Cappella Mariana:
Lina López Sánchez – soprán
Hana Blažíková – soprán
Filip Dámec – kontratenor
Tomáš Lajtkep – tenor
Ondřej Holub – tenor
Jaromír Nosek – bas
Catalina Vicens – organetto
Vojtěch Semerád – tenor, umělecký vedoucí