Je co oslavovat?

Je 25. únor, píše se rok 1634. V jedné z hradních místností chebské falce sedí Valdštejnovi nejbližší a jemu »věrní« velitelé města Butler, Gordon a Leslie a pořádají hostinu pro přišedší valdštejnské velitele. Přátelské posezení se brzy ukáže jako nikoli přátelské. Je v něm zrada. Po ní jsou Vilém Kinský, Kristián von Ilow, Adam Trčka a diplomat Jindřich Neumann mrtvi. Za nějakou chvilku parta vedená setníkem Deverouxem v Pacheldovském domu přímo na náměstí zavraždí i Valdštejna. Proč? Byl na pokraji své další zrady – kolikáté už? – a přechodu k nepříteli. Vůdcové protihabsburské strany však váhali, zda ho přijmout. Ptali se: Myslí to Wallenstein doopravdy anebo zase licituje? A český šlechtic, původně český bratr, pak katolík, který uzmul moravským stavům pokladnu, vítěz nad evangelíky, jednající vždycky především ve svém zájmu, trápený »uherskou nemocí«, syfilisem, musel tedy netrpělivě čekat. V posledním městě České Koruny. Přitom věděl, že jeho zrada byla již odhalena a že mu v patách jdou Gallasovi a Picollominiho vojáci, kterým donedávna velel. Za hradbami Chebu obklopen svými nejvěrnějšími důstojníky a vojáky se však cítil být bezpečný.

Tak tedy Valdštejn. Je tomu právě tři sta devadesát let, kdy Deveroux proklál generalissima. V dalších letech se všichni na něj snažili zapomenout. Ve dvacátém prvém století se však klaníme Jeho Urozenosti jako českému velikánu, pořádáme Chebské slavnosti, Valdštejnův rok, v Praze byla k vidění velká výstava Valdštejn a jeho doba, jedna z českých jednotek se jmenuje po něm. Příkladný je Valdštejn, nebo Walenstein – chcete-li. Proudy turistů se stále derou do chebského muzea, do místnosti, kde byl zavražděn. S úctou? Nebo jdou jen za další senzací při svých cestách po českých zemích a po Evropě? Těžko říct.

Takže, co vlastně Valdštejn byl? Zasloužil si naši poklonu? Jako generál, který vyhrál řadu bitev, asi ano, byť žádná válka, kromě té obranné, nestojí ani »za špetku tabáku«. Navíc jeho vítězství nad odpůrci Habsburků a mocné katolické církve bych za důvod jeho vyzvedávání bral s rezervou. Šlo totiž o naši českou svobodu, o náboženskou toleranci, o znevážení odkazu předků. On tehdy stál na opačné straně. Vlastně na straně poroby. Jako vzorová postava renesančního šlechtice pro nás žijící v českých zemích? Ne, to vůbec ne. Zrazoval, když bylo třeba. Za peníze a moc byl ochoten vyměnit všechno, i svoje češství a z Valdštejna se stát Walensteinem, českým pánem i habsburským slouhou, který pošilhává po české koruně a je proto ochoten »utopit« i Habsburky. A vlastně také svou víru. Proč ne? Peníze non olet, nesmrdí a vévoda frýdlantský, dědic po Smiřických (?), věděl, jak je přesunout k sobě. Jak získat další majetek a moc. A o to všechno šlo, protože byla-li moc, byly i peníze a další ambice.

Je tři sta devadesát let od Valdštejnovy násilné smrti. Je koho oslavovat?

Kdo je slušný, byl slušný vždycky, kdo je věrný, je věrný i teď, kdo točí s větrem, točil se s větrem i dřív. Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždycky jen na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky, kdo mění víru, žádnou víru nemá. Člověka nepředěláš, jen se vybarví.

Slova pronesená kardinálem Dukou v loňském roce ve Staré Boleslavi na václavských slavnostech nebyla určena Valdštejnovi. Byla vyřčena před novým českým generalissimem – dnes se tento název už nepoužívá. Nevím, zda Duka hovořil právě k němu. Na Valdštejna se však přímo hodila. Proto ono poklonkování odkazu »frýdlantského vévody« jen ukazuje, že u nás nevítězí heslo o »pravdě a lásce«, ale vlastně jeho opak.

Ale opakuji: Jak se slova Dominika Duky týkala generála Pavla, musel by nám vysvětlit sám pan kardinál.

Jaroslav Kojzar

Dovětek: Ir Walter Butler obdržel za svůj čin hraběcí titul a panství Doksy, Skot Walter Leslie se stal také hrabětem, generálem a majitelem Nového Města nad Metují, Angličan John Gordon obdržel Smidary a Skřivany na Novobydžovsku, Ir Walter Deveroux Krchleby a několik dalších menších obcí, Ital Ottavio Piccolomini, pozdější vévoda a nositel řádu Zlatého rouna, panství a zámek Náchod, Ital Matyáš Gallas (Matthias di Gallasso) Frýdland, Liberec, Smiřice ad.

Související články

7 KOMENTÁŘŮ

  1. Slavný Vítězný Únor 1948 znamenal zbavení se kapitalistů v ČSR a předání československého kapitalistického majetku do služeb demokratického lidového státu, aby z něj měli užitek všichni obyvatelé ČSR, nejen hrstka kapitalistů. Tento československý národní majetek byl za 40 let socialismu zmnohonásoben, aby byl po puči 1989 celý rozkraden do soukromých rukou pučistických šíbrů a Československo bylo rozbito Havlem a Havlisty a jejich pomahači. Majetek znárodněný v Československu v roce 1948 představoval jen 5% národního majetku, rozkradeného po listopadovém puči 89´. Polistopadová velkozlodějna po puči 1989 nemá v československé historii obdoby, snad ji lze přirovnat jen ke zlodějně v Čechách po Třicetileté válce. Polistopadoví pučističtí političtí šíbři dodnes říkají, že nastala svoboda v rozbitém Československu; ano, nastala svoboda, ale svobodně krást na cizím a žít na úkor obyvatel rozbitého Československa po puči 1989.

  2. Oč bychom byli ochuzeni, kdyby nebyla všechna ta hrabata, knížata, církev, bez jejichž impulzu by nebyly postaveny hrady, zámky, kostely, katedrály, které tolik obdivujeme a lákáme na ně cizí turisty. Jedním z těch nejzajímavějších je i nejstarší hrad v Českém ráji Valdštejn, na kterém pobýval i K.H.Mácha a který by bez rodu Valdštejnů nevznikl.

  3. Je co oslavovat? – 25. února 1948 pronesl generalissimus Gottwald ono zlověstné: „Právě jsem se vrátil z Hradu…“ a uvrhl nás na 41 let do naprosté podřízenosti bolševickému Rusku. Po únorovém puči se z rotmistra stal Gottwald mávnutím proutkem armádním generálem. Rád se pak ukazoval v generálské uniformě a aby dokázal naprostou podřízenost svému vzoru generalissimovi Stalinovi, nechal si na ni patolízalsky našít i výložky ruského střihu.
    Škoda, že Kojzar na tyto dva generalissimy opět zapomněl. Takoví velikáni to přeci byli.

  4. Divadýlka pro chudé duchem? U nás v Brně zase oslavujeme Napoleona ,proto se Slavkov chtěl přejmenovat.Blbost baví občany ČR.

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy