Hlavně citlivě. Rozhovor Sochorové s primátory dokládá neschopnost mostecké radnice vést kritickou diskuzi

Ve čtvrtek proběhl rozhovor moderátorky Sochorové s primátorem Markem Hrvolem a senátorem Janem Paparegou o plánované rekonstrukci Repre. Dozvěděli jsme se, že nikdo z politiků neudělal nic špatně.

Mít pořad, který vám v přátelském duchu odmoderují vaši podřízení převlečení za novináře a novinářky, je oblíbenou kratochvílí politiků nejenom na celostátní úrovni. S přiměřeně bystrým politickým oponentem je dokonce i možné chvíli předstírat konfrontační výměnu, nakonec je ale vždy důležité se shodnout, že za všemi politickými neúspěchy stojí pouze špatná komunikace a nepochopení ze strany nepoučených. Politik při takovém interview musí podat výkon jen ve dvou oblastech – musí přesvědčit diváky, že podobně jako oni i on je lidskou bytostí, a také zvládnout nosit hezké sako.

Zdá se, že přátelský rozhovor s Markétou Sochorovou je jediným typem kritické debaty, kterému je vedení města ochotné se vystavit. Dokládá to například zrušená přednáška studentů mosteckého gymnázia, která se plánované rekonstrukce kulturního domu měla týkat.

Ve čtvrtek jsme měli možnost podobný audiovizuální obsah zhlédnout v produkci vedení města Mostu. Dvě velmi hezká saka oblékli senátor a bývalý primátor Jan Paparega a současný primátor Marek Hrvol a svou novinářskou kredibilitu si rozhodla zničit mostecká moderátorka Markéta Sochorová z média Ponte Reports. Sochorová je známá pro své empatické a nekonfliktní rozhovory, které se v Mostě těší velké oblibě. V minulosti se při rozhovorech s HrvolemPaparegou opakovaně projevila jako chápající a laskavá. Čtvrteční výstup je ovšem specifický tím, že zde už nikdo ani nepředstírá, že se jedná o novinářskou práci v rámci nezávislého média. Rozhovor o plánované rekonstrukci kulturního domu Repre totiž nevyšel v rámci Ponte Reports, ale byl publikovaný na Facebooku Statutárního města Most. Při oznámení plánovaného interview si někteří lidé v komentářích na sociálních sítích posteskli, jaká to asi bude diskuze, když k politikům Hrvolovi a Paparegovi nebyli přizváni žádní oponenti. Zdá se, že po dlouhodobém mosteckém mediálním marasmu někteří lidé z Mostu už zapomněli, že bývaly doby, kdy pozici oponenta zastávali novináři a novinářky.

Protože ale Sochorovou skutečně považuji za sympatickou osobu, empatii jí ráda oplatím a přiznám, že samozřejmě rozumím tomu, že pohotový a kritický rozhovor s politikem nebo političkou je velmi obtížný žánr. Tím spíše v přímém přenosu. Mezi námi empaty, i já sama trpím zlozvykem vcítit se téměř do každého, s kým hovořím. Pokud ale z novinářské práce vykastrujeme veškerý skepticismus a schopnost kritiky, nabízí se otázka, zda bychom okolnímu světu neprospěli více při výběru jiné kariéry – třeba při vykonávání profese psychoterapeuta, sociálního pracovníka nebo marketéra. Těm všem totiž neomezená míra empatie nemůže být na obtíž. U novinářů ale bývá na místě alespoň příležitostně svou nekontrolovatelnou touhu vcítit se do ostatních krotit. A dokonce se občas odvážit politiky i kritizovat.

Hned na začátku čtvrtečního rozhovoru se Jan Paparega zavádějícím způsobem situuje do role zachránce Repre, když popisuje, jak v roce 2015 nechalo městské vedení převést kulturní dům zpět do vlastnictví města Mostu. „Když jsme v roce 2014 nastoupili na magistrát, tak kulturní dům Repre už nebyl v majetku města. S kolegy jsme nechali zrevidovat smlouvy, protože nás zajímalo, zda vše proběhlo tak, jak mělo. Zjistili jsme ale určité neshody a tu smlouvu jsme napadli,“ upozorňuje Paparega a pak si s primátorem Hrvolem postesknou, že dnešní kritici rekonstrukce už si sotva vzpomenou, že právě díky nim Repre v roce 2015 nepodlehlo demolici. Proti koupi domu Repre se přitom vymezovali už Vlastimil Balín a Leoš Vaněk ze sdružení Občané městu, město občanům v roce 2010 a podobně už v roce 2010 řád minoritů chtěl prodej Repre řešit soudní cestou. Tvrdit proto, že kulturní dům Repre před demolicí zachránil až Jan Paparega v roce 2014, když o spornosti celé obchodní obchodní transakce byly vedeny diskuze už od prodeje budovy v roce 2010, je dost nepřesné. Moderátorka Sochorová ale Paparegově pasování se do role mesiáše při rozhovoru pouze mlčky přihlíží, a my jako diváci se proto neubráníme slze dojetí.

Interview plyne volným tempem a v necelé polovině rozhovoru moderátorka vezme veškeré své konfrontační odhodlání a řekne: „Pojďme otevřít téma, které je pro všechny choulostivé.“ Všichni tři přítomní se otřesou z možné negativní atmosféry, Sochorová se ale přesto odvážně bývalého primátora zeptá, proč nebyla vykonána architektonická soutěž. Paparega nejdříve vysvětlí, že není příznivcem architektonických soutěží, což všichni přítomní odkývají jako zcela relevantní argumentaci k diskuzi o daném tématu. Pak dodá, že architektonická soutěž je pomalá. Sochorová se ovšem odhodlá podruhé a položí Paparegovi otázku, zda přesto není z jeho strany sobeckým a úzkoprsým činem neuspořádat architektonickou soutěž jen proto, že on sám ji nepreferuje. Někteří z nás by možná také zmínili, že architektonická soutěž je daleko transparentnějším procesem než zadávací řízení bez soutěže a dochází při ní také k větší kontrole zakázky ze strany odborníků i veřejnosti. Nicméně zeptat se, zda neuspořádání architektonické soutěže není sobeckým aktem, demonstruje alespoň jistou snahu vymezit se vůči dvěma přítomným politikům. Primátoři ovšem nakonec opět připomněli, že bychom jim jako obyvatelé Mostu měli být především vděční za to, že Repre před demolicí v roce 2015 zachránili.

V průběhu rozhovoru lze rozeznat také některé svérázné novinářské postupy Sochorové. Ze záhadného důvodu moderátorka ze zásady odmítá citaci zdrojů, ze kterých při pokládání otázek vychází. Když například upozorňuje na dopis architekta Mojmíra Böhma, který kritizoval plánovanou rekonstrukci Repre a byl publikován v článku Adama Malého z Regionální média Mostecko, necituje ani autora a ani médium, v němž byla informace publikována, a naopak používá pouze mlhavé označení jako „odpůrci“ a „místní občanská iniciativa“. Po vágním uvedení informace se tak Paparega argumentačně nachází ve velmi pohodlné pozici. Kvůli absenci citace si divák nemůže dohledat a přečíst text, na nějž je odkazováno, a pro Paparegu je proto velmi snadné označit pravdivost Böhmova dopisu za spornou. „Můžeme na sebe vytahovat spoustu dokumentů, které možná někdo vytvoří, nebo možná někdo nevytvoří,“ komentuje Paparega a pokračuje tak ve staré dobré tradici českých politiků v označování veškeré kritiky za dezinformace. Znepokojivé politikovo jednání zůstává v rozhovoru ze strany novinářky dále nekomentováno.

V závěru se zúčastnění konečně dostanou k řešení estetického aspektu rekonstrukce. Když se moderátorka primátora Hrvola zeptá, zda plánovaná rekonstrukce nebude vůči budově necitlivá, primátor sice přizná, že kvalitní materiály budou nahrazeny levnými, jinak Sochorovou ovšem ubezpečí, že Repre dál zůstane velkolepé. Každý, kdo četl kritickou analýzu rekonstrukce nebo v Alarmu publikovaný rozhovor s architektem Martinem Trávníčkem, ví, že degradace brutalistní stavby bude spočívat i v mnoha jiných aspektech než jen v nahrazení mramorové podlahy keramickou. Z kulturního domu zmizí většina uměleckých děl, bude odstraněna polovina vodní plochy na náměstí, kvůli novým proporcím bude narušen celkový vzdušný ráz budovy a centrální hala bude zhyzděná výtahem a krkolomným vstupem do budovy. Radnice svým postupem dokazuje, že má jemnocit pro architekturu asi tak na úrovni mořského planktonu – jediným relevantním kritériem zohledňovaným při soutěži byla zjevně cena vyhotovení.

Zdá se, že přátelský rozhovor s Markétou Sochorovou je jediným typem kritické debaty, kterému je vedení města ochotné se vystavit. Dokládá to například zrušená přednáška studentů mosteckého gymnázia, která se plánované rekonstrukce kulturního domu měla týkat. Zachovejme ale pozitivní notu – Markéta Sochorová v rámci své spolupráce s primátorem Hrvolem i senátorem Paparegou dokázala, že mostecké dění sleduje celorepublikové trendy. V minulosti jsme měli Týden s prezidentem, kde rozhovor s Milošem Zemanem moderoval všestranný Jaromír Soukup, pak Podhradí s Petrem Pavlem moderované novinářem-influencerem Michalem Půrem. V současnosti instagramerka Johana Bázlerová spravuje sociální sítě senátorovi Vystrčilovi a k tomu navíc produkuje tak trochu noviny na svých sociálních sítích. Možná, že Sochorová, Hrvol i Paparega jsou také hlavně influencery a až potom i trochu politici nebo novináři. Možná kritickou debatu jako společnost nepotřebujeme, spíše jenom trochu empatie a pochopení. Řečené se pochopitelně netýká oponentské přednášky na střední škole – tu je samozřejmě lepší zakázat. Empatie neempatie.

Autorka je redaktorka mostecké redakce Alarmu.

Tento text byl podpořen grantovým programem Journalismfund Europe Local Media for Democracy.

Čtěte dále