Článek
Pro svou vítěznou sošku si nemohl přijet osobně a o svém vítězství se dozvěděl až v telegramu. Sošku mu přivezli do Prahy zástupci Akademie. Dostal spoustu nabídek a měl dokonce točit film s mladou Brigitte Bardotovou. Tak se to všude píše…
Dostal od ní i dopis. Ten byl s jeho svolením poprvé veřejně otištěn až v roce 1968 v časopisu Student.
„Milý Ivane, dovol abych se ti představila. Jak možná víš, mám za sebou první úspěšnou roli. Velmi se mi líbil film, za který jsi nedávno dostal Oskara. Napsali mi z Europefilmu, že mám s Tebou hrát ve filmu z Afriky o dvou sourozencích, trosečnících. Velmi se těším na spolupráci s tak výborným hercem jako ty. Doufám, že se co nejdříve setkáme v Paříži. Viděl už jsi někdy moře? Zdraví tě Tvá BB“
Kariéra dětského herce Ivana ovšem skončila. Jiné nabídky se zahraničí už nemohl přijmout a v českém filmu už se v žádné větší dětské roli neukázal.
A jak to bylo s jeho další kariérou. Na konzervatoř se nedostal a tak vše skončilo. Nechtěli ho tam pustit komunisté? Ivan Jandl pouze dopadl jako mnoho dalších filmových dětských hvězd. Dospěl. Místo drobného roztomilého blonďáčka tu byl pomenší kulhající neatraktivní mladý muž s větší a už plešatící hlavou, které nepomohla ani přehazovačka. Jako o dospělého herce nebyl o něho zájem.
Dopadl stejně jako mnoho dalších dětských hvězd. Jen málokterá z nich měla možnost pokračovat s herectvím v dospělosti. Ivan Jandl měl ovšem i další problém. Přesto, že byl velmi inteligentní a ovládal několik jazyků, byl také velmi nesmělý a neprůbojný. Jako jedináček závislý na své mamince a ta jeho hereckou dráhu nepodporovala.
Po absolvování gymnázia nešel studovat a vystřídal spoustu zaměstnání. Nebyl to ten typ, co by o svou hereckou šanci bojoval i v uvolněnějších 60.letech. Mnoho herců a to i těch známých a slavných hrálo i bez absolvování konzervatoře.
Ivan Jandl zatím střídal různá zaměstnání, žil osamoceně s maminkou a své ztracené naděje z dětství, nedocenění a ztrátu fiktivní herecké kariéry začal topit v alkoholu. Jedinou větší šanci dostal na krátký čas ještě v rozhlase, odkud ovšem na počátku normalizace musel s mnoha dalšími kolegy odejít.
Právě kolegům v rozhlase se chlubil svým dopisem od tehdy už světově známé sexbomby Bardotové.
Vrátíme se k tomu často zmiňovanému a citovanému dopisu. Ten byl poprvé publikován v časopise Student a převzat dalšími médii. Dál a dál až do současnosti. Dopis uveřejnil tehdy student Ivan Hanousek, později novinář a teoretik kresleného humoru.
Ten také později přiznal, že dopis napsal sám. Je to pouhá fantazie, kterou dal dohromady spolu s Ivanem Jandlem při jejich setkání v hospodě. Ten také „pravost“ dopisu autorizoval a „nuceně zakázaná a odmítnutá nabídka“ od slavné BB byla na světě.
Který muž by se také v 60. letech nepochlubil tím, že měl se slavnou sexbombou cokoliv společného? Možná, že tomu Ivan Jandl ve své frustraci nad ztracenou hereckou kariérou i sám věřil. I Ivanu Hanouskovi před sepsáním falzifikátu tvrdil, že mu jako chlapci Brigitta psala, ale dopis už nemá…
Stačí se ovšem podívat na filmografii BB. Ta dětská hvězda nikdy nebyla a svůj první film natočila až v roce 1952 ( v 17ti letech). Tehdy ještě jako černovláska, ale už ve slavných a velmi úsporných bikinách. Dětská role to opravdu nebyla.
Na smutném konci frustrovaného a zapomenutého Ivana Jandla se podepsal alkohol. Po smrti maminky žil osamoceně a při záchvatu způsobeném cukrovkou mu nikdo nemohl pomoci. Jeho tělo našli sousedé až za několik dní. Bylo mu pouhých 50 let.
Slavná Brigitte Bardotová z jeho dopisní fantazie se letos může dožít 90 let…
