Protesty českých zemědělců proti zelené evropské politice mají ještě jiné pozadí. Současná vlna nespokojenosti se hodí agroholdingům, které ji chtějí využít pro posílení vlastní státní podpory. Andrej Babiš přitom předvádí další pokrytectví, jelikož podporu Green dealu vyměnil za dotace a dnes jej kritizuje.
Společným terčem protestů evropských zemědělců je Green deal. Přináší příliš mnoho byrokracie, neúměrně zasahuje do svobody podnikání a snižuje konkurenceschopnost Evropanů proti zbytku světa. Na tom se i u nás shodnou zemědělci bez ohledu na velikost své firmy, a pokud dojde na unijní úrovni ke korekcím, bude to jen dobře. Nejen na unijní, většina přebujelé administrativy je domácí provenience.
Pohled na Green deal ovšem není tak černobílý. Snahy o lepší kvalitu půdy, omezení rizik eroze nebo třeba vyšší schopnost půdy zadržovat vodu směřují k udržitelnějšímu zemědělství. Jde o to, najít rozumný balanc, aby například nesmyslné tlaky na povinné snižování chovu skotu kvůli metanu nevedly ke zbytečné destrukci celého oboru.
Babišův eskamotérský kousek
Na vlně nespokojenosti zemědělců se veze i král agrobaronů Andrej Babiš, majitel největšího zemědělského a potravinářského holdingu v zemi. Naposledy předvedl další eskamotérský kousek v rozhovoru pro Mladou frontu DNES. Cíle Green dealu jsou podle něj naprosto nerealistické a výrazně poškodí nejen naše zemědělce, ale i celou naši ekonomiku. Viní premiéra Fialu, že údajně nic nevyjednal.
„To nebyla chyba, ale stupidita,“ odpověděl na dotaz, zda bylo chybné přijmout na evropské úrovni závazek nulových emisí do roku 2050. „To je snad stokrát zopakovaná lež. Nic jsem neschválil, podpořil jsem obecnou deklaraci, že chceme chránit životní prostředí,“ odmítl námitku, že právě on schválil Green deal jako tehdejší premiér.
Jak to tedy bylo? Na cíli dosáhnout klimaticky neutrální EU do roku 2050 se shodla Evropská rada už v prosinci 2019 a potvrdil jej summit v červenci 2020. V červnu 2021 přijala Rada klimatický zákon EU, který učinil postupné snižování skleníkových plynů a dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050 právně závaznými.
To bylo ještě za Babišovy vlády, kdy měl možnost tyto plány vetovat, dnes už to nejde. Proč tedy pro tuto „stupiditu“ hlasoval? Nešlo mu o Green deal, ale o dotace. V téže době byl schvalován víceletý finanční rámec EU na období 2021–2027.
Největší příjemce dotací
Andrej Babiš, který byl tehdy největším soukromým příjemcem zemědělských dotací v EU, prosazoval při tvorbě unijního rozpočtu v rozporu s dosavadní politikou České republiky co největší unijní zemědělské dotace. Zároveň blokoval zastropování dotací pro velké firmy a věděl proč.
Agrofertu se v unii skutečně daří. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechala zpracovat předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Monika Hohlmeierová v době, kdy byl na unijní úrovni propírán střet zájmů českého premiéra.
Babišův holding vévodil žebříčku dotací soukromých společností v roce 2019 ziskem 29,18 milionu eur (v tehdejším kurzu tři čtvrtě miliardy korun)¸ podobně si vedl o rok dříve. „My jsme vždy kritizovali fakt, že premiér členského státu je zároveň největším příjemcem přímých plateb z Evropské unie,“ sdělila tehdy Hohlmeierová.
Babiš hájil Green deal ještě v lednu 2022, kdy už byly známy podrobnější plány. „To je tisíc miliard, které máme dostat hlavně na investice do vody, do lesů, do životního prostředí, do ekologizace průmyslu, což je pro nás výhodné. Uvažovat o vystoupení ze Zelené dohody není vůbec na místě,“ zdůraznil.
Dnes hovoří o katastrofě pro český průmysl. Ponechme bývalého premiéra jeho myšlenkovým pochodům a vraťme se k zemědělským protestům. Téma dotací není v této souvislosti vůbec od věci.
Debakl extremistů
Prakticky paralelně byly zorganizovány dvě akce. Mluvčí pražského protestu, známé tváře antisystémových demonstrací na Václavském náměstí, si od traktorové blokády slibovali pokračování permanentního boje za svržení vlády a nastolení režimu nakloněného Kremlu. Skončila propadákem poté, co se jí zúčastnilo jen několik stovek lidí a distancovaly se od ní nejen hlavní stavovské organizace, ale i většina účastníků výjezdu do hlavního města.
Původně čtyřdenní nátlaková akce se organizátorům rozpadla pod rukama hned první den. Zajímavé na ní je jen to, kdo podpořil její pořadatele, tedy agrobarona a stoupence nejtvrdších ochranářských opatření Zdeňka Jandejska, nadšeného rusofila Vidláka a pečlivého čtenáře Marxova Kapitálu Bohumíra Dufka z Asociace samostatných odborů.
Na demonstraci na Malostranském náměstí střežené uniformovanými postavami Národní domobrany, nápadně připomínajícími poměry v předválečném Německu, dorazil výkvět dezinformační scény. Žarko Jovanovič z Raptor TV pokrýval celou akci, Ladislav Vrabel, Jakub Netík, Jana Peterková, Petra Rédová…
Nemůže už překvapit, že pořadatele podpořili kromě představitelů SPD, KSČM a dalších neparlamentních radikálních seskupení také Václav Klaus a Miloš Zeman, kteří s touto entitou prakticky splynuli.
Jde o změnu dotačního systému
Do druhého protestu, který proběhl o tři dny později na hranicích, se zapojili zemědělci deseti východoevropských zemí. U nás jej zaštítily Agrární komora a Zemědělský svaz zastupující větší agrární firmy. Tato akce proběhla v relativním poklidu a na rozdíl od traktorové blokády ji nezneužili extremisté z obou okrajů politického spektra.
Co bude dál? Ministr zemědělství Marek Výborný slibuje, že vyjde zemědělcům vstříc mimo jiné snížením administrativní zátěže, ale současně by měl brát v potaz programové prohlášení vlády. Proč je to nutné připomínat?
Asociace soukromého zemědělství se nepřipojila ani k „evropskému“ protestu Agrární komory a Zemědělského svazu. Důvodů je celá řada.
„Některé návrhy zveřejněné organizátory protestu nejsou motivovány snahou podpořit evropské zemědělce, ale změnit stávající dotační systém zpět ve prospěch větších subjektů a zakonzervovat staré pořádky, kterými je české zemědělství prorostlé,“ uvedla asociace zastupující tisíce sedláků. To by bylo v přímém rozporu s vládním programem.
Agrární komora a Zemědělský svaz podle ní do témat protestů přidávají další požadavky znamenající jen opětovné přilití peněz do celého systému bez ohledu na jeho skutečné dopady a přínosy, šité na míru velkým podnikům.
Zradikalizovaný Jandejsek, jehož firmy čerpaly doma minimálně 2,3 miliardy korun dotací, jenž se nikdy netajil skepsí k malým farmářům, si říká o vyšší dotace otevřeně. Není jediný. Fialova vláda jim nejde na ruku, jak byli zvyklí, a přesměrovala od nich část státní podpory na sedláky a rodinné farmy.
Agroholdingy to však nevzdávají a pokoušejí se využít zjitřené situace ke snaze vrátit dotační pravidla do podoby, jaká platila naposledy v éře „jejich“ ministra zemědělství Miroslava Tomana.
Agrární komora a Zemědělský svaz si počkají, s čím přijde ministr Výborný, a pak se uvidí. Nevylučují další akce. Mezitím už byl odražen první pokus sebrat malým farmářům část peněz. Byl první a poslední?
