Putování za Zlatou růží
Přibližně 5 kilometrů východně od Buchlovic leží jeden z nejstarších a nejpamátnějších cisterciáckých klášterů na našem území – klášter Velehrad. Poutní bazilika se pyšní vyznamenáním Zlaté růže, které jí udělil papež Jan Pavel II. Zlatou růži vlastní kromě Velehradu už jen dalších 6 bazilik světa.
Na místě se staroslověnskou a Velkomoravskou tradicí založil novou klášterní fundaci v roce 1205 moravský markrabě Vladislav Jindřich, mladší bratr českého krále Přemysla Otakara I. Rozsáhlá stavba klášterního areálu, z níž vynikala velká basilika s transeptem a pěti apsidami, byla dokončena v románském slohu přibližně v polovině 13. století. Privilegovaný klášter moravských Přemyslovců byl těžce poškozen za husitských válek a po obnově v 16. století živořil v mnohem skromnějších poměrech až do období baroka.
Znovuobnovení slavné tradice reprezentovala zejména barokní přestavba komplexu v letech 1629 – 1635 a následná úprava po požáru v roce 1681, při níž získal klášter svoji současnou podobu; autorem projektu byl s největší pravděpodobností císařský architekt Giovanni Pietro Tencalla. Na vnitřní výzdobě velehradského klášterního chrámu po celé 18. století podíleli přední rakouští a moravští umělci jako malíři František Řehoř Ignác Eckstein, Jan Jiří Etgens, Ignác Raab, sochaři a štukatéři Balthasar Fontana, Ondřej Schweigl či Josef Winterhalder starší.
V roce 1764 byl klášter rozšířen o pozdně barokní prelaturu, nicméně už o dvacet let později, v rámci josefínských nařízení, došlo k jeho zrušení; klášterní kostel byl přeměněn na farní chrám. O obnovu řeholního života se zasloužili jezuité, kteří Velehrad získali v roce 1890, přičemž podnikli několik důležitých stavebních úprav. Těžké období 20. století bylo symbolicky zakončeno v roce 1990, kdy se po dlouhých čtyřiceti letech opět vrátili řeholníci a kdy klášter navštívil papež Jan Pavel II. Ten také roku 1985 udělil Velehradu vyznamenání Zlaté růže. Významné poutní místo, patřící už od dob Velké Moravy k hlavním politickým a kulturním centrům českého státu, nabízí kromě nevšedního setkání s prvotřídním barokním uměním také expozici nejstarších románských dějin místa.
Zdroj: NPÚ
Stanislava Nopová
Komentáře
K článku bylo přidáno 0 komentářů.
Tento článek neobsahuje žádné komentáře.
Soví voliéry Borová Lada budou otevřeny v květnu
Šumavský národní park otevře Soví voliéry v Borových Ladách na Prachaticku později než obvykle.
Do Zoo Brno se po 30 letech vrátili pelikáni
Ptáci dorazili na Mniší horu ze Zoo Hluboká, která řešila jejich umístění po prosincové sněhové kalamitě, kdy...
Tip na wellness v Maďarsku. Letošní sezóna v Termálních a zážitkových lázních a Kempu Lipót
Termální a zážitkové lázně a Kemp Lipót se začínají připravovat na letošní sezónu. Lázně a kemp budou otevřeny...