V Jihlavě se lidé poprvé dostanou do zapomenuté kaple s vousatou Starostou

  15:10
Dalšího překvapení se dočkají milovníci jihlavských historických památek. V rámci vlastivědných procházek, pořádaných městskou organizací Brána Jihlavy, se budou moci od dubna podívat do nepřístupné a prakticky neznámé gotické kaple v minoritském kostele Nanebevzetí Panny Marie v ulici Matky Boží.

„Jedná se o unikátní ukázku vrcholné gotiky, kde se kombinuje gotická přetínaná klenba s baldachýny (kamennými nebesy – pozn. aut.), svorníky s figurami a iluzivní výmalbou. V této kombinaci se objevuje jako první svého druhu v českém království. Významem přesahuje hranice České republiky,“ míní badatel a průvodce Marek Skřivánek.

Kaple byla původně prodlouženým závěrem presbytáře chrámu, vznikala v letech 1503 až 1508.

„V klenbě se střídají kamenná a keramická žebra. Prostory mezi žebry – takzvané kápě – jsou vymalovány iluzivně jako další klenba. Spojují se v šesticípou hvězdu, uvnitř je menší hvězda pěticípá,“ popsal Skřivánek.

Ve vrcholu klenby jsou tři kamenné svorníky, které zobrazují klečícího Jana Evangelistu, žehnajícího kalichu. Uprostřed je Panna Maria, třetí je postava Krista s jablkem.

„Součástí výmalby prostorů mezi žebry jsou erby Jihlavy, Českého království, Moravy a biskupství olomouckého. Klenba je svedena do šesti baldachýnů, kde v každé prohlubni byla vsazena socha. Dnes už v jednom baldachýnu zůstala neznámá světice. Nemá ale ruce ani atributy, takže je obtížné ji určit,“ řekl Skřivánek.

„Celkově to musel být zespodu kněžiště monumentální pohled, kdy vynikl symbol šesticípé hvězdy a v ní umístěné hvězdy pěticípé a šest světic shlížejících dolů na kněží,“ míní průvodce.

Bůh nechal Starostě narůst vousy

Kapli podle něj tvořili pracovníci stavebních hutí z oblasti jižního Německa, Augsburgu a Mnichova, kde jsou podobné typy kleneb, baldachýnů a výmalby.

V roce 1740 byl závěr presbytáře oddělen nynějším barokním oltářem a v něm dělníci vytvořili strop. V přízemí vznikla sakristie a patro s dnešní kaplí bylo využíváno jako depozitář a oratoř.

„K obnově do současné podoby došlo roku 1933, zejména byly v té době odhaleny baldachýny, které byly předtím zaomítány,“ vysvětlil průvodce.

Zajímavostí je, že na jednom z baldachýnů jsou dodnes patrné dvě kamenné postavičky. „Jedná se o svatou Starostu a jejího nápadníka pohana. Nechtěla se za něj provdat a modlila se k Bohu, aby učinil něco, aby si jej nemusela vzít. Bůh jí nechal narůst vousy. Nakonec byla ukřižována svým neúspěšným nápadníkem. Legenda vznikla zřejmě v době raného středověku záměnou ukřižovaného Krista v byzantském odění se ženou. Mělo by se jednat o nejstarší vyobrazení svaté Starosty na našem území,“ pověděl Skřivánek.

Kaple i s celým kostelem je podle něj upomínkou na vrcholné období minoritského řádu, který poté po nástupu luteránství v roce 1523 začal pozvolna ekonomicky upadat.

Prostory jsou nyní využívány jako kaple. Socha ukřižovaného Krista v kapli pochází z přelomu 19. a 20. století.