Viktor Daněk: Zemědělci a Green Deal
Po pondělním pokusu zablokovat traktory dopravu v Praze, pokračují čeští zemědělci v protestech, tentokrát na hranicích a pod patronátem Agrární komory. Kritika dál míří hlavně na unijní Zelenou dohodu.
Účastníci pondělní demonstrace v Praze se natolik znemožnili tím, kým se nechali zastupovat a komu umožnili na akci vystoupit, že by snad absurdní hesla, která na protestu zazněla, ani nestála za příliš velkou pozornost.
Čtěte také
Ostatně mnozí z nich se po výrocích o židozednářském spiknutí a skandování oblíbeného sloganu neonacistů „Čechy Čechům“ rozhodli raději i s traktory protest předčasně opustit.
Agrární komora a další profesní sdružení zase dávají od organizátorů ruce pryč a pozornost se snaží upřít raději na svou vlastní čtvrteční protestní akci.
Hlavní požadavek části zemědělců – odstoupit od Zelené dohody, přesto za komentář stojí. V české veřejné debatě totiž zdaleka není ojedinělý. Zaznívá nezřídka z opozičních lavic, opakovaně k témuž vyzýval někdejší prezident Miloš Zeman.
A za nesmyslný označuje boj proti změnám klimatu také prezident Agrární komory Jan Doležal, který se jinak v protestech zemědělců snaží prezentovat jako „ten rozumný“. Přitom se současně podivuje, proč od Zelené dohody vláda odstoupit nemůže.
Evropská komise není dogmatická
Jde přitom od základu o naprosto nesmyslný požadavek. Česká ekonomika je bytostně závislá na společném vnitřním trhu Evropské unie a ten může fungovat pouze, pokud všechny země respektují stejná pravidla obchodu.
Čtěte také
Pokud se v nějaké oblasti společně dohodnou na zpřísnění regulace, ale jedna země by se to najednou rozhodla ignorovat, začala by tím ostatním neférově konkurovat. Zbývající státy by měly pramálo důvodů produkty z rebelující země pouštět na svůj trh.
Přestat dodržovat Green Deal, se kterým jsme mimochodem za této i předchozí vlády v Bruselu souhlasili, by v praxi znamenalo naprostou diskreditaci země v očích partnerů. Pak spuštění série žalob a následné astronomické pokuty, dokud by Česko podmínky nesrovnalo s ostatními, jinak by rozložilo vnitřní trh.
Jinými slovy, jedinou cestou, jak by se Česká republika mohla vyvázat ze Zelené dohody, by bylo buďto přesvědčit všechny ostatní členské země, aby zanechaly boje proti klimatickým změnám, odstoupily od Pařížské dohody a evropskou klimatickou legislativu zrušily, což se zcela jistě nestane.
Nebo spáchat politickou i hospodářskou sebevraždu a Česko z Evropské unie vyvést – za cenu gigantických ztrát samozřejmě i pro samotné zemědělce, kteří by nejen přišli o štědré dotace z Bruselu, ale také o klíčové vývozní trhy. Protože skoro dvě třetiny českého agrárního exportu směřuje k našim nejbližším sousedům.
Čtěte také
Někdo by teď mohl namítnout, že pokud se z Green Dealu nedá vystoupit, neměli jsme s ním nikdy souhlasit. Na to si však zemědělci vzpomněli se zhruba pětiletým zpožděním. Požadavek by to ale i tehdy byl neméně absurdní.
Na dopady klimatických změn například v podobě častějších extrémních výkyvů počasí už nyní doplácí v první řadě opět sami zemědělci. A není pravda ani to, co tvrdí agrárník Doležal, a to, že Evropa údajně zachraňuje planetu sama.
Ke klimatické neutralitě směřuje nejen vyspělý svět, ale třeba už i Čína, která nás v rozvoji mnohých moderních technologií, k naší vlastní škodě, už dokonce předstihla.
Dekarbonizace ekonomiky je zkrátka realita, do které by se všichni měli konečně probudit.
Ano, pro mnohé sektory bude obtížná, pro zemědělství možná dokonce mimořádně obtížná. A měli bychom farmářům naslouchat, pokud se kvůli příliš rychlému tempu změn, nárůstu nákladů, levné konkurenci z Ukrajiny a dalších zemí nebo byrokratické zátěži situace pro ně opravdu stává neudržitelnou.
Praxe ukazuje, že Evropská komise není tak dogmatická, jak je jí často přičítáno a i zemědělcům začíná naslouchat.
Nedávno se jim tak třeba podařilo smést ze stolu návrh na plošné omezení pesticidů. K úspěchu jsou ale třeba podložené argumenty, nikoli mlácení prázdné slámy.
Autor je zástupce ředitele Institutu Europeum
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
