Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Přednášející Karel Tománek a Jaroslava Paulusová budou protagonisty přednášky určené pro seniory i další širokou veřejnost, která se odehraje v úterý 20. února od 17 hodin v zasedací místnosti Obecního úřadu v Dušejově na Jihlavsku. 
Tématem bude zámek Mirošov, historický komplex, který stával v obci Mirošov na Jihlavsku. Šlo o rozlehlou jednopatrovou trojkřídlou budovu s vysokou čtyřpatrovou věží uprostřed průčelí. V současné době na někdejší existenci zámku odkazuje pouze dochovaná kaple sv. Rodiny a socha sv. Jana Nepomuckého v jeho těsné blízkosti. 

Dějiny obce i osudy zámku detailně připomíná obsáhlá publikace Mirošov Jedlov, dějiny obce od autorů Jaroslavy Paulusové a Jiřího Boreckého, kterou v roce 2000 vydal Obecní úřad Mirošov. Autoři se tehdy s díkem za sponzorský příspěvek k vydání knihy obrátili mimo další též na Karla Tománka z Čerčan u Prahy.   

Kapitolu Zámek zpracoval Jiří Borecký. Jak uvádí, byla na barokní zámek přestavěna původní renesanční tvrz, kterou postavil po roce 1605 pan Přech Řísnický z Řísnice. Přestavěna pak byla zřejmě Maxmiliánem Arnoštem Hornekem.  
Podle autorů publikace provedl větší opravy zámeckého sídla také pan Arnošt Ignác Fučíkovský ze Zeleného Dvora (Grünhof).  Poslední majitelé z rodu Richlých a Steinbachů poté postavili zimní zahradu a skleníky a všestranně se věnovali údržbě a modernizaci objektu. 

Vedle stavební údržby zavedli elektřinu, telefon, budovali sociální zařízení. Podle autorů knihy zvláště vyniká osobnost Viléma Richlého, jenž založil v zámku muzeum starožitností nemající obdoby v širokém okolí. 

Začali to Rusové, dokonali komunisté
V květnu 1945 zámek obsadila a vyrabovala Rudá armáda. V roce 1949 převzal zámek komunistický stát a předal ho ředitelství Státních statků v Jihlavě. 
Areál chátral. V roce 1971 se zřítilo věžní schodiště, propadla se střecha věže. V roce 1973 padl kamenný taras a pět zděných sloupů, v dubnu 1985 část obvodní zámecké zdi. 

V zimě 1986 byl mirošovský zámek srovnán se zemí. „Zdivo bylo odvezeno na louku pod Jedlovem. Dřevěné součásti a kamenná ostění byla rozebrána zájemci,“ uvádějí autoři knihy Mirošov Jedlov.  
V Mirošově téměř do konce života žila v chudobě dcera posledního majitele z rodu Richlých Eugenie Steinbachová. 

„Státní statek Jihlava zaplatil za zničení zámku 800.000 Kč,“ uvádějí autoři knihy Mirošov Jedlov. Návrhy několika jedinců, kteří tlumočili svůj protest proti bourání zámku, nebyly brány v úvahu. 
„Mirošovský zámek bylo možné zachránit i v roce 1986, kdyby Státní statek oněch 800.000 Kč věnoval na jeho opravu, náš národ by tak nebyl chudší o cennou kulturní památku… Totalitní doba přála velkokapacitním vepřínům a kulturní poušť se stala skutečností…,“ komentují autoři knihy zničení cenné kulturní památky za mnoho desítek milionů korun, jejíž kulturní ztráta je nevyčíslitelná. 
Podobný osud stihl v roce 1997 zámek v nedalekých Plandrech.  

Diskuze k článku