Sedmnáct procent respondentů má symptomy úzkostí a depresí, říká Prokop o dopadech ekonomické situace
Situace domácností se zatím zlepšuje jen velmi pomalu. Vyplývá to z aktuálních dat, která v rámci společného projektu s Českým rozhlasem Život k nezaplacení sbírá společnost PAQ Reseach. Sociolog Daniel Prokop poukazuje na to, že duševní potíže vykazuje 17 procent respondentů. „U chudých je to 25 až 30 procent,“ dodává.
Čím je dán fakt, že se ekonomická situace domácností zlepšuje jen pomalu?
Nějaké zlepšení tam je, spíše dlouhodobé zlepšování od podzimu, kdy o něco poklesla příjmová chudoba, zhruba na 12 procent domácností. Z reportu výdajů a příjmů domácností vychází, že ušetří v průměru asi 6 000 korun, ale velká část, asi třetina, neušetří nic. Minulý rok to bylo 5 500 korun, takže vidíme nárůst toho, jak jsou domácnosti schopni generovat nějaké byť drobné úspory apod., takže existuje drobné zlepšování.
Finanční nejistota má obrovský dopad na psychické zdraví, v Česku neexistuje síť, která by pomohla, tvrdí sociolog
Kdyby to takhle trvalo dál, tak bude trvat roky, než se domácnosti dostanou do stavu, který byl třeba před covidem, před rokem 2021. No a teď vidíme dva trendy. Jednak valorizace byla relativně pomalá.
To znamená nízký nárůst příjmů seniorů.
Ano, senioři dostali přidáno 360 korun na každého. Mzdy trochu narostly, ale to snížilo zvýšení daní, protože narostla nemocenská, zrušily se některé slevy apod., takže čisté příjmy zaměstnanců také zatím nenarostly moc.
Možná vzrostly některé výdaje?
Výdaje, aspoň v našich reportovaných datech, už tolik nevzrostly. Nevzrostly výdaje za bydlení a potraviny, spíš další výdaje, jako jsou spotřební. Takže tyto trendy se zatím vyrovnávají a můžeme pozorovat mírné zlepšování, které by ale v tomhle tempu trvalo ještě hodně dlouho, zejména pak pro nízkopříjmové zaměstnance, než by se dostali do kondice, jak na tom byli před dvěma lety.
Uvolnění pracovního trhu po vzoru Dánska má smysl se souběžnou podporou v nezaměstnanosti, míní Prokop
Číst článek
Je taky klíčové, kdy definitivně vymizí obavy z inflace?
Co je velký trend, kdy je vidět, že dnes inflaci za velkou hrozbu považuje ve výzkumu 58 procent lidí a v době vrcholící inflace to byly i tři čtvrtiny. Lze vidět velký pokles, což může vést k situaci, kdy část domácností přestane šetřit a připravovat se na inflaci, což pomůže ekonomice. Tomu pomůže právě ta spotřeba.
Nicméně pořád je zde velká část domácností, která šetří ne kvůli obavám ale kvůli tomu, že musí redukovat spotřebu. Šetří na jídle, apod. A to by stát měl zohledňovat ve struktuře daňových změn, aby pomohl spodní třetině zaměstnanců.
To jsou vlastně domácnosti, které pak zůstávají na nule v tom měsíčním rozpočtu.
Zhruba 35 procent domácností neušetří nic z měsíčního rozpočtu, ale vysokopříjmové domácnosti, tedy těch horních 20 procent, ti ušetří v průměru 15 000 měsíčně. Takže ta situace se hodně liší mezi domácnostmi. Nemůžeme to házet do jednoho pytle, že by všichni na tom byli špatně nebo všichni dobře. Ty perspektivy jsou odlišné, každý na to koukáme z vlastního pohledu a podceňujeme problémy ostatních.
Jaké dopady má momentální ekonomický vývoj na domácnosti?
Šetření a nestabilita, že když přijdou nečekané výdaje, nejste je schopen řešit. Může to vést k zadlužení u části domácností.
Velký dopad, který podceňujeme, je nárůst stresu a problémů duševního zdraví. V našem výzkumu 17 procent respondentů má symptomy úzkostí a depresí. U chudých je to 25 až 30 procent. Je to skoro dvojnásobek oproti běžnému stavu. Když nejsou žádné ekonomické problémy, bývá to mezi šesti až deseti procenty.
Česko to navíc dost podceňuje. Máme málo psychologů. Chybí nějaká síť, která by těm lidem pomohla.
