Poslechněte si celý rozhovor s Jaroslavem Vaňousem v Kontextu:
Předseda ZD Sloupnice Vaňous si je vědom, že se změně klimatu musí společnost postavit, má však výhrady k Zelené dohodě EU. „Vidíme, že podmínky se mění, a my se jim musíme přizpůsobit, ale pokud přijdou byrokratická opatření, která si přímo odporují, zemědělec není schopný ani pojmout, co má udělat, protože když splní jedno nařízení, tak se může stát, že hned poruší jiné. Nám vadí, že se v podstatě nikdo zemědělců neptal, co je proveditelné a co není.“
Nechystáme blokádu, ale poklidnou akci, říká zemědělec o protestu na hranicích |
Vaňous dává příklad protichůdných opatření. „Podle emisních opatření bychom měli přestat orat, ale na druhou stranu řádí na poli hraboši právě proto, že neořeme. Použití návnad na hraboše je strašně svázané, že v podstatě v konečném důsledku to je neproveditelné. Tam, kde to napadení hrabošem je opravdu velké, si máme v podstatě nechat sežrat úrodu, protože máme snižovat i spotřebu prostředků na ochranu rostlin,“ říká a kroutí hlavou.
Podle Zemědělského svazu tu chybí studie proveditelnosti Green Dealu. Jeho místopředseda Jaroslav Vaňous netrvá na tom, že se má Evropská komise nejdřív ptát zemědělců, ale prý byli vyčleněni z dialogu o cílech a cestách k udržitelnosti a nízkoemisnosti. „Protesty po Evropě jsou logické, protože teprve teď byli zemědělci k dialogu přizváni,“ říká.
„Bohužel se stalo to, co jsme čekali. Ačkoliv máme pochopení pro témata, která tam zazněla, tak převážila témata jiná, a proto jsme se podpory zdrželi,“ řekl k pondělním protestům Vaňous. Vysvětlil, proč se jejich čtvrteční protest nenese v podobném, vzpupnějším duchu, třeba blokováním hranic. „Má to být spíše symbolická podpora stanoviska zemědělců a před jednáním Rady ministrů EU taky podpora pozice České republiky na tomto jednání,“ vysvětluje.
Bafuňáři z polí: kdo je kdo mezi protestujícími zemědělci |
Ministr zemědělství Marek Výborný říká, že bude 26. února na Radě ministrů EU bojovat za snížení byrokracie u Green Dealu. „Snaha pana ministra je chvályhodná, ale obávám se, že evropský systém už je dnes tak obludný, že mi to připomíná centrální plánování ekonomiky. Mírná zlepšení jsou potřeba udělat, ale měli bychom se bavit o podstatě našeho systému,“ krčí rameny Vaňous, který považuje americký systém subvencí za vhodnější.
„Myslíme, že je špatný ideál, že se mají zrušit dotace všude na světě. Toho nelze dosáhnout, ale mně je blízký princip, kdy stát garantuje nějakou minimální cenu, a pokud komodita spadne pod danou cenu, Spojené státy garantují, že ten minimální příjem dostanete a není to tak svázané v byrokracii jak v Evropské unii,“ míní Vaňous.
Jak ministr Výborný, tak Jaroslav Vaňous vidí riziko v propadech dotací u středních farmářů, tedy u těch s méně než 250 zaměstnanci, kam spadá i ZD Sloupnice. Zato družstvo hospodaří na třech tisících hektarů, což je vysoko nad dvoutisícovou hranicí kategorizace středních zemědělců. Řešení se podle Vaňouse skládá z mnoha dílčích opatření, konkrétně zmiňuje konec dvojího zdanění evropských dotací.
Těžko prodáme, málo platí. Zemědělce žene do ulic vepřové, obilí i byrokracie |
Mezi farmáři se zvedají hlasy proti levnému ukrajinskému obilí, které podle Vaňouse ničí evropský trh. Vzhledem k výhodnému odkupu nenajdou pěstitelé odbyt českého obilí v tuzemsku, ale ani export se nevyplatí. Nabízí se ale určitá řešení jako odbytová družstva. „Jediná komodita, u kterých družstva fungují, tak je mléko a možná ovoce a zelenina,“ říká Vaňous, který však dodává, že „je to možná i naše chyba, protože řešíme jiné problémy. Určitě nějaký prostor pro odbytová družstva je, ale bude to ještě trvat.“
Co je pravdy na tom, že dáváme na dotacích nejméně z členských států? Jak je možné, že polští farmáři neplatí daně a pobírají dotace i na prázdné pole? Budou farmáři dostávat emisní povolenky a je to dobře? Proč je povinný úhor tak problematický pro zemědělce? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc.
