The Capitals: Pokud chce von der Leyen znovu do čela Komise, musí si získat podporu. Od koho už ji má?

Ursula von der Leyen © European Union, 2024

The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.


EVROPA

Pokud chce von der Leyen znovu do čela Komise, musí si získat podporu. Od koho už ji má? Rozhodnutí Ursuly von der Leyen znovu se ucházet o post předsedkyně Evropské komise vyvolalo v řadě evropských hlavních měst pozitivní reakce, její snaha zajistit si dostatečnou podporu vlád se ale může ukázat jako tvrdý oříšek.

Země se středopravicovými vládami, jako jsou Chorvatsko, Litva, Lotyšsko a Finsko, rozhodnutí von der Leyen otevřeně uvítaly. Podporu zřejmě najde i v zemích jako Bulharsko.

Středopravicový řecký premiér Kyriakos Mitsotakis a jeho polský protějšek Donald Tusk v pondělí večer oznámili, že německou političku oficiálně nominovali na post šéfky Komise za Evropskou lidovou stranu (EPP). Ta to ještě musí schválit.

Podle zdroje z EPP má rozhodnutí von der Leyen podporu nejen u lidovců, ale u naprosté většiny lídrů zemí EU, neboť „odráží potřeby doby“. Aby však mohla post získat, bude potřebovat podporu i konkurenčních politických sil.

Na cestě k volbám bude muset balancovat mezi těmi, kteří jsou zklamaní Green Dealem a prosazují „pragmatičtější“ přístup – včetně některých hlasů uvnitř její vlastní strany – a mezi těmi, kteří trvají na tom, aby Zelená dohoda pokračovala jako doposud. Ve druhé skupině jsou hlavně evropští socialisté a zelení.

Socialisté, kteří nominovali Nicolase Schmita jako svého lídra pro eurovolby, si zatím ohledně von der Leyen drží karty u těla.

Evropská liberální strana ALDE napadla ve svém manifestu „Komisi vedenou EPP“ za vytváření byrokracie. Očekává se, že spolu se svými dalšími kolegy z europarlamentní frakce Renew Europe budou mít rozhodující hlas při vytváření proevropské koalice. A zdá se, že toho budou chtít využít ve svůj prospěch. Frakce není spokojena především s byrokratickou zátěží pro podniky, kterou Komise v končícím mandátu vytvářela. Problém má i s rozhodnutím odmrazit Maďarsku přístup k části evropských fondů.

Potřeba snížení byrokracie zaznívá i z Česka. „Proti jejímu (von der Leyen) dalšímu působení v této funkci nemám žádné námitky. Jsem samozřejmě otevřen i možnosti změny, pokud by se objevil kandidát s přesvědčivou vizí,“ řekl pro Euractiv ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

„Pro budoucnost EU je důležité, aby její příští vedení směřovalo k větší efektivitě, snížení byrokracie a podpoře konkurenceschopnosti,“ dodal ministr.

Von der Leyen bude usilovat také o podporu od konzervativní italské premiérky Giorgie Meloni, která vede evropskou konzervativní stranu ECR. Italka je v citlivé pozici, protože pokud se přikloní k nominaci současné šéfky Komise, podle italských odborníků riskuje rozštěpení ECR. Proti je totiž další silná partaj uvnitř této strany, a to polská PiS. (Více zde.)


PAŘÍŽ

Bývalý šéf Frontexu chce do EP za krajní pravici. Fabrice Leggeri, bývalý šéf pohraniční agentury EU Frontex, bude v evropských volbách kandidovat za francouzské krajně pravicové Národní shromáždění. Leggeri v pondělí (19. února) při návštěvě francouzsko-italské hranice kritizoval evropskou migrační politiku a prohlásil, že Evropa by měla „znovu získat kontrolu nad svými hranicemi“. (Clara Bauer-Babef | Euractiv.com)


ATÉNY

Metsola bude v Aténách jednat o řeckém právním státu. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola bude v úterý na návštěvě Atén diskutovat o otázce právního státu v Řecku, a to v návaznosti na nedávnou europarlamentní rezoluci, která ve středomořské zemi vyvolala intenzivní debatu. (Sarantis Michalopoulos | Euractiv.com)


KYJEV | VARŠAVA

Ukrajina hrozí omezením dovozu polské produkce. Ukrajina může omezit dovoz polské zemědělsko-potravinářské produkce, pokud polští zemědělci nepřestanou blokovat hranice země s Ukrajinou proti přílivu ukrajinského obilí a dalších produktů. Vláda v Kyjevě to uvedla pro tamní média. (Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl)


SOFIE

Vojenské dodávky pro Ukrajinu se zpozdí. Bulharsko odkládá dodávku 100 obrněných transportérů ukrajinské armádě, protože ministerstvo obrany požádalo NATO, aby uhradilo náklady na přepravu. Euractivu to prozradili poslanci vládní koalice v Sofii. (Emiliya Milcheva, Krassen Nikolov | Euractiv.bg)


Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.


Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.

Kalendář