Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Mohl být v tomto kritériu první. Jenže v sobotu při štafetě jeho kolega Christiansen už skoro jasné 21. zlato na poslední položce Johannesovi Böovi „odstřelil“. Mimochodem před tím to ve smíšené štafetě pokazila jeho kolegyně Tandrevoldová. Teoreticky se tedy mohl chlubit číslem 22.
Z Nového Města na Moravě má fenomenální Nor Johannes Thingnes Bö i tak tři zlaté, dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili. V mužích nebyl nikdo lepší. A pokažená vítězství by z něho stejně nejlepšího biatlonistu světa ještě neudělala. O tento titul se bude s Björndalenem a Francouzem Martinem Fourcadem ještě nějaký čas přetahovat, protože ve hře jsou i další kritéria.
Jeho forma v Novém Městě nebyla až tak úchvatná. Místy musel tvrdě bojovat a zápasit s jindy bezchybnou střelbou. Ale správně se říká, že mistr se pozná tehdy, když se mu až tolik nedaří.
Dosavadní kariéru má Johannes Thingnes obdivuhodnou. Z MS přivezl 20 titulů, z toho 10 v individuálních disciplínách, dohromady 38 medailí. K tomu má pět olympijských zlatých, Fourcade rovněž pět a Björndalen osm.
Světový pohár v biatlonu vyhrál Bö v letech 2018/19, 2019/20, 2020/21 a 2022/2023 a získá ho podle všeho letos popáté (Björndalen vyhrál šestkrát, Fourcade sedmkrát). Dosud má ve světovém poháru 81 individuálních vítězství (Fourcade 83 a Björndalen 79).
Se starším bratrem Tarjei Böem se na olympijských hrách v Pekingu 2022 stali prvními sourozenci, kteří získali individuální medaile na stejném biatlonovém podniku.
Už jako mladík byl výjimečný. V roce 2012 vybojoval potřetí titul juniorského mistra světa a hned v dubnu ho povolali do seniorské reprezentace. Bylo mu 18 let a stal se tehdy historicky nejmladším členem dospělého norského biatlonového týmu.
Tvrdě se probíjel vzhůru
V prvních letech to však neměl snadné, nic nedostal zadarmo. V té době postupně končil Björndalen a o místo krále biatlonového trůnu usiloval další Nor Emil Hegle Svendsen s už zmíněným Fourcadem. Právě s Francouzem sváděl J. T. Bö doslova boj o život, který musel bavit všechny biatlonové fanoušky.
Francouz byl o pět let starší, měl víc zkušeností, proti němu stálo Johannesovo mládí, energie a neskutečně rychlý běh. Nora tahle bitva brousila jako drahocenný diamant.
První vítězství ve světovém poháru získal v prosinci 2013. Pikantní bylo, že hned dvakrát porazil Fourcadea u něj doma v Le Grand-Bornand. Jenže to jen vyprovokovalo francouzského rivala k ještě lepším výsledkům. A tak první velkou medaili z MS vybojoval Johannes Thingnes Bö až za rok a půl ve sprintu ve finském Kontiolahti.
Byla to tehdy přetahovaná, jíž spíš vévodil Fourcade. Pak ale přišel významný zlomový moment, který, jak soudí většina odborníků, vystřelil Johannese až na vrchol.
Nový trenér Siegfried Mazet
Pro Francouze to byl naprostý šok. Na jaře 2016 jim Norové přetáhli a přeplatili špičkového střeleckého trenéra Siegfrieda Mazeta. Muže, který měl kolem sebe zázračnou auru, protože pomohl Fourcadeovi k sedmi celkovým triumfům ve světovém poháru a ke zlatým medailím z olympiád i světových šampionátů.
Fourcade a jeho kolegové to tehdy brali jako zradu. Johannese a další Nory ale tato změna nakopla.
V sezoně 2017/18 mladý Bö poprvé vyhrál pořadí disciplíny – individuálu - a zařadil se na druhé místo celkově. Od následující sezony pak přišla série čtyř velkých vítězství ve světovém poháru a mnoha zlatých na olympiádách a MS. Hned v sezoně 2018/19 získal 16 individuálních vítězství, čímž překonal dosavadní rekord Fourcada, který jich měl 14.
Bö dodnes dominuje. V sezoně 2019/20 si dovolil dokonce měsíční rodičovskou dovolenou a přesto znovu vyhrál světový pohár, k tomu získal čtyři zlaté na MS v Östersundu.
Jak už jsme zmínili, k Johannesovi neodmyslitelně patří jeho starší bratr Tarjei (mají ještě další tři sourozence). A byl to právě on, vítěz světového poháru 2010/11 a mnohonásobný medailista z MS a OH, kdo přesvědčil mladšího bratra, že jeho talent na sněhu je větší než na fotbalovém hřišti. Sám Johannes přiznává, že bez bratra by se nikdy nestal biatlonistou a možná právě proto prý snese v biatlonu porážku jen od něj.
A jaký je? Vyznačuje se oddaností sportu, ale i rodině – ženě Heddě a synovi Gustavovi. Touhou se neustále zlepšovat. Působí klidně a vyrovnaně, když ho teď kolegové ve štafetách připravili o zlaté medaile, dokonce je omlouval. Vystupuje jako gentleman, když ale střílí stojku, hned pochopíte, že máte před sebou dravce.
